Němečtí klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace od pondělí plánují nenásilné protestní akce po celém městě. Chtějí tak přimět spolkovou vládu, aby dodržovala pařížskou klimatickou dohodu a udržela oteplování na hranici jednoho a půl stupně Celsia. Jiným ekologickým skupinám se ale metody Poslední generace nelíbí.
Německo začalo kvůli ruské invazi na Ukrajinu a s ní související energetické krizi navzdory původním plánům spalovat více uhlí. Odstavené hnědouhelné elektrárny jsou tak opět v provozu. To se nelíbí klimatickým aktivistům.
„My nasloucháme vědě, vláda ne. Vláda porušila společenskou smlouvu. Nedodržuje ústavu,“ prohlásil aktivista z hnutí Poslední generace Hendrik Pfauer.
Požadavky aktivistů jsou tři: omezení rychlosti na dálnici na sto kilometrů v hodině, měsíční jízdenka po celém Německu za devět euro a vytvoření takzvané Společenské rady. „Společenská rada vypracuje opatření, kterými Německo sociálně spravedlivým způsobem ukončí využívání fosilních paliv do roku 2030,“ vysvětlila mluvčí hnutí Aimeé van Baalenová.
Od hnutí se distancovali Zelení i Fridays for Future
Poslední generace je hnutí, které je vidět. V galeriích vylévá omáčky na obrazy, venku se přilepuje k silnicím a blokuje dopravu. Podobné protesty nyní ve velkém čekají Berlín. Město se ale hodlá bránit.
„Samozřejmě, že chceme chránit klima. Ale prohlášení, že paralyzují město, to nemůžeme a nebudeme tolerovat. Bohužel i za to je třeba nést odpovědnost, to je naprosto jasné,“ okomentovala berlínská senátorka pro bezpečnost Iris Sprangerová.
Od hnutí se již distancovala strana Zelených i hnutí Fridays for Future. Blokády měst podle nich širokou veřejnost pro boj s klimatickými změnami nezajistí.
Aktivisté Poslední generace už stanuli i před soudem. Nejtvrdší trest je zatím několikaměsíční odnětí svobody. Další procesy se připravují.
