Afrických lídrů přijelo na ruský summit jen sedmnáct. Putin jim nemá co nabídnout, komentují analytici

Nahrávám video
90’ ČT24 – Snahy Ruska udržet si status světové velmoci
Zdroj: ČT24

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Podpora afrických zemí je pro Rusko důležitá, v současnosti ale není vysoká, myslí si politický geograf Vladimír Baar. Připomněl, že na summit přijeli státníci hlavně z režimů, kterým Rusko pomáhá, a těch, „které patří mezi nejhorší na světě“.

Baar se domnívá, že s podporou zemí jako je Eritrea, Mali nebo Burkina Faso může Putin počítat, protože mají socialistickou historii a mají autokratické zřízení. „Pak je tu řada zemí, které se snaží využít situace a těžit z toho, že se přikloní na jednu, nebo druhou stranu, třeba Egypt nebo Jižní Afrika,“ říká. Naopak třeba Keňa tíhne spíše k Západu.

Ruský vládce Vladimir Putin slíbil, že do Afriky dodá obilí zadarmo, podle Baara ale kromě toho nemá co nabídnout. Snaží se státy si zavázat, protože ale v této oblasti dochází k častým převratům, nemusí se mu to vyplatit.

Tlak afrických zemí by podle Baara mohl nakonec Putina donutit obnovit černomořskou obilnou dohodu. „Bude muset reagovat na situaci, kterou nečekal. (Rusové) počítali, že lídrů přijede třiačtyřicet, a právě kvůli zrušení obilné dohody tam nebyli.“ V Africe je padesát pět států, na summit ale přijeli lídři jen sedmnácti z nich.

Státníci sledují své zájmy

Ti představitelé, kteří se nakonec rozhodli na summit do Petrohradu přijet, se podle politického geografa Josefa Kučery chtějí pokusit získat něco ve svém mocenském zájmu. Pro některé státy není konflikt na Ukrajině důležitý, dalších se dotkl právě kvůli zrušení dodávek obilí, vysvětlil.

„Pro nedemokratického vládce je konflikt na druhé straně Země nedůležitý, pro ně je důležité se udržet u moci,“ řekl. K Rusku se podle něj mohou přiklánět státy Sahelu, které se obávají o svoji bezpečnost. Bývalé portugalské kolonie k němu už mají blízko, u těch francouzských se to může stát.

Obilná dohoda je pro Afriku důležitá

Afričtí státníci, zejména ti, kteří shromáždili moc do svých rukou, si podle agrárního odborníka Tomáše Maiera dobře uvědomují, že nedostatek jídla může v jejich zemích vyvolat nepokoje. „Řekl bych, že obilná dohoda je jejich priorita. Pro nás to, že neexistuje plynulý obchod, znamená, že se rozkolísají ceny a zdražuje se,“ vysvětlil.

Neprodloužení obilné dohody je ale podle něj největší problém pro Ukrajinu. „Putin myslí tak, že když Ukrajina nechce být jeho spojenec, nebude spojenec ničí. Podle mého názoru z ní chce mít spálenou zemi,“ vysvětlil Maier a dodal, že země potřebuje příjmy z prodeje zemědělských produktů.

Role Turecka

Důležitou roli může hrát také Turecko, které vyváží velkou část obilí z Ukrajiny. Navíc kontroluje Bospor, kde by mohlo zakázat plavbu lodím z Ruska. „Turecko má pravděpodobně největší možnost, jak Rusko ovlivnit,“ podotýká analytička Karolína Lahučká. Země podle ní mají unikátní vztah, Turecko je jediným státem, který je napojený na Západ, ale nepřistoupil na protiruské sankce. A Rusko o tuto výhodu nechce přijít.

Roli může hrát i osobní vztah mezi Putinem a jeho protějškem Receipem Tayyipem Erdoganem. „To, že si každý týden telefonují a jsou schopni vyřešit řadu věcí mimo oficiální diplomatické vztahy a jednání, je něco, s čím na mezinárodní scéně nemáme mnoho zkušeností,“ vysvětlila Lahučká.

Turecko má zájem vést mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, podle Lahučké proto, že si chce udržet dobré vztahy s oběma státy, vyjednat si lepší pozici pro sebe nejen v těchto zemích, ale i z globálního hlediska.

Čínsko-ruské partnerství

Pro Rusko se stala důležitým partnerem Čína, se kterou udržuje nadstandardní vztahy. Sinolog Martin Hála upozornil, že země nezaložily vojenskou alianci, ale udržují partnerství založené na společných zájmech.

Pro Čínu je velmi důležitá potravinová bezpečnost, zrušení vývozu ukrajinského obilí proto nevidí ráda, myslí si Hála. Nečeká ale od Pekingu velký tlak na obnovení černomořské dohody.

Nevalná účast na africkém summitu podle Hály pravděpodobně vzbudí v Číně pozornost. „Je to asi znamení, že ten ruský partner nemusí být vždy spolehlivý. Ostatně podobné diskuze zaznívaly v Číně v souvislosti s nepodařeným pučem wagnerovců,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...