Africké pralesy přestaly zachytávat uhlík, teď ho naopak produkují

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Když se mluví o změnách klimatu, část veřejnosti i politiků volá po tom, aby skončil boj proti tomuto jevu. Tedy, aby se přestalo s jeho mitigací – lidstvo by dle této představy mohlo dál vypouštět do vzduchu emise skleníkových plynů, ale lépe by se na nový svět adaptovalo. Případně by se nadbytečné emise lépe odstraňovaly.

Nový výzkum afrických lesů ale naznačuje, že kontrola budoucích emisí skleníkových plynů může být složitější. Mění se totiž klíčové ekosystémy, které uhlík z atmosféry nejvíc zachycovaly – tato konkrétní práce se soustředila na africké pralesy. Změna role těchto porostů nastala podle tohoto výzkumu mezi roky 2010 a 2017, a to kvůli odlesňování člověkem a zabírání půdy pro zemědělskou produkci. Na základě dat ze satelitních snímků a jiných analýz zjistili vědci výrazný a setrvalý úbytek biomasy, do které se uhlík pomocí fotosyntézy rostlin ukládal.

Postižené je Kongo či Madagaskar

V afrických pralesích tak každoročně ubyde přibližně 106 miliard kilogramů biomasy, což podle serveru The Guardian odpovídá hmotnosti zhruba 106 milionů aut. Nejvíce postižené jsou lesy v Kongu, na Madagaskaru a v některých státech západní Afriky.

„Pokud jde o to, co se od roku 2017 děje v afrických tropických vlhkých listnatých lesích, můžeme jako příklad uvést Demokratickou republiku Kongo, která má největší rozlohu tohoto typu lesů v Africe,“ komentoval pro Českou televizi výsledky jeden z autorů práce, profesor Heiko Baltzer. „Global Forest Watch poskytuje delší časovou řadu úbytku lesního porostu získanou pomocí dálkového průzkumu Země. Pokud to vezmeme jako ukazatel toho, jestli se od roku 2017 odlesňování zrychluje, nebo zpomaluje, zdá se, že se zrychluje,“ sdělil.

Podle Baltzera jsou výsledky velmi přesvědčivé. „Naše mapy zachycují celý rozsah ztrát biomasy. V článku a doplňkovém materiálu ukazujeme, že naše odhady jsou nezaujaté. Je ale třeba poznamenat, že získávání dat se dá vždycky vylepšit. Naše odhady biomasy mají chyby, takže skutečné hodnoty mohou být o něco vyšší nebo nižší,“ přiznal expert.

Výsledky prý zároveň ukazují, že ztráty lesní biomasy, ke kterým již v současné době dochází, přispívají k problému rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. „Pokud nenajdeme způsob, jak rychle ochránit tropické lesy ve světě, budou tyto lesy klimatické změny spíše zhoršovat, než aby nám pomáhaly zmírňovat emise ze spalování fosilních paliv,“ upozorňuje vědec.

Naopak biomasa přibyla ve zkoumaném regionu savanách, pravděpodobně vlivem většího výskytu křovin. Podle vědců však tento pozitivní trend nemůže převážit nad škodami, které jsou napáchány v pralesích. A to už jen proto, že křoviny nemohou uhlík vázat tak dlouho a stabilně jako vzrostlé stromy.

„Příspěvek savan k pohlcování uhlíku v globálním měřítku zůstává ve srovnání s tropickými lesy poměrně skromný,“ potvrdila pro Českou televizi autorka studie Acil Nezhová. „Ty (pralesy) mají mnohem vyšší hustotu uhlíku, protože se skládají z větších stromů s hustšími korunami. Savany jsou také více vystaveny narušením, jako jsou sezónní požáry a sucha, které způsobují, že akumulace biomasy je zde přechodnější,“ nastínila.

Pralesy v ohrožení

Pralesy v Africe tak nyní paradoxně dle vědců přispívají k většímu vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Závěr studie proto zní, že vnitrostátně stanovené příspěvky (neboli NDC) států, které podepsaly pařížskou dohodu, by měly být ambicióznější. Mezi NDC patří mimo jiné i slib zemí snižovat emise skleníkových plynů. „Osobně se domnívám, že realizace programu Tropical Forests Forever Facility (TFFF) oznámeného na konferenci COP30 v Brazílii musí být urychlena a musí být zajištěny dostatečné zdroje, aby byl tento program účinný,“ říká Baltzer.

Cílem pařížské dohody je nedopustit oteplení o více než dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snažit se ideálně udržet růst teplot pod 1,5 stupně.

Podle Nezhové je problém v tom, že podobný osud jako africké pralesy může čekat i další lokality. Několik dalších studií založených na nezávislých datech podle ní uvádí pokles schopnosti lesů pohlcovat uhlík i v dalších oblastech.

Nedávná studie založená na inventarizačních datech ukázala, že australské deštné pralesy se také změnily z lapačů na zdroje uhlíkových emisí. Tento trend byl zaznamenán také před čtyřmi lety u amazonských lesů na základě měření prováděných ze vzduchu. Pokud jde o naše údaje, právě připravujeme mapy v globálním měřítku pokrývající poslední roky a s vylepšenou verzí našeho algoritmu pro získávání dat. Doufáme, že tyto mapy přispějí ke zlepšení odhadů pozemních uhlíkových toků pro globální uhlíkovou bilanci,“ dodala vědkyně pro ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ ozývá se opět z tisíců demonstrací v USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
Právě teď

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...