Africké pralesy přestaly zachytávat uhlík, teď ho naopak produkují

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Když se mluví o změnách klimatu, část veřejnosti i politiků volá po tom, aby skončil boj proti tomuto jevu. Tedy, aby se přestalo s jeho mitigací – lidstvo by dle této představy mohlo dál vypouštět do vzduchu emise skleníkových plynů, ale lépe by se na nový svět adaptovalo. Případně by se nadbytečné emise lépe odstraňovaly.

Nový výzkum afrických lesů ale naznačuje, že kontrola budoucích emisí skleníkových plynů může být složitější. Mění se totiž klíčové ekosystémy, které uhlík z atmosféry nejvíc zachycovaly – tato konkrétní práce se soustředila na africké pralesy. Změna role těchto porostů nastala podle tohoto výzkumu mezi roky 2010 a 2017, a to kvůli odlesňování člověkem a zabírání půdy pro zemědělskou produkci. Na základě dat ze satelitních snímků a jiných analýz zjistili vědci výrazný a setrvalý úbytek biomasy, do které se uhlík pomocí fotosyntézy rostlin ukládal.

Postižené je Kongo či Madagaskar

V afrických pralesích tak každoročně ubyde přibližně 106 miliard kilogramů biomasy, což podle serveru The Guardian odpovídá hmotnosti zhruba 106 milionů aut. Nejvíce postižené jsou lesy v Kongu, na Madagaskaru a v některých státech západní Afriky.

„Pokud jde o to, co se od roku 2017 děje v afrických tropických vlhkých listnatých lesích, můžeme jako příklad uvést Demokratickou republiku Kongo, která má největší rozlohu tohoto typu lesů v Africe,“ komentoval pro Českou televizi výsledky jeden z autorů práce, profesor Heiko Baltzer. „Global Forest Watch poskytuje delší časovou řadu úbytku lesního porostu získanou pomocí dálkového průzkumu Země. Pokud to vezmeme jako ukazatel toho, jestli se od roku 2017 odlesňování zrychluje, nebo zpomaluje, zdá se, že se zrychluje,“ sdělil.

Podle Baltzera jsou výsledky velmi přesvědčivé. „Naše mapy zachycují celý rozsah ztrát biomasy. V článku a doplňkovém materiálu ukazujeme, že naše odhady jsou nezaujaté. Je ale třeba poznamenat, že získávání dat se dá vždycky vylepšit. Naše odhady biomasy mají chyby, takže skutečné hodnoty mohou být o něco vyšší nebo nižší,“ přiznal expert.

Výsledky prý zároveň ukazují, že ztráty lesní biomasy, ke kterým již v současné době dochází, přispívají k problému rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. „Pokud nenajdeme způsob, jak rychle ochránit tropické lesy ve světě, budou tyto lesy klimatické změny spíše zhoršovat, než aby nám pomáhaly zmírňovat emise ze spalování fosilních paliv,“ upozorňuje vědec.

Naopak biomasa přibyla ve zkoumaném regionu savanách, pravděpodobně vlivem většího výskytu křovin. Podle vědců však tento pozitivní trend nemůže převážit nad škodami, které jsou napáchány v pralesích. A to už jen proto, že křoviny nemohou uhlík vázat tak dlouho a stabilně jako vzrostlé stromy.

„Příspěvek savan k pohlcování uhlíku v globálním měřítku zůstává ve srovnání s tropickými lesy poměrně skromný,“ potvrdila pro Českou televizi autorka studie Acil Nezhová. „Ty (pralesy) mají mnohem vyšší hustotu uhlíku, protože se skládají z větších stromů s hustšími korunami. Savany jsou také více vystaveny narušením, jako jsou sezónní požáry a sucha, které způsobují, že akumulace biomasy je zde přechodnější,“ nastínila.

Pralesy v ohrožení

Pralesy v Africe tak nyní paradoxně dle vědců přispívají k většímu vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Závěr studie proto zní, že vnitrostátně stanovené příspěvky (neboli NDC) států, které podepsaly pařížskou dohodu, by měly být ambicióznější. Mezi NDC patří mimo jiné i slib zemí snižovat emise skleníkových plynů. „Osobně se domnívám, že realizace programu Tropical Forests Forever Facility (TFFF) oznámeného na konferenci COP30 v Brazílii musí být urychlena a musí být zajištěny dostatečné zdroje, aby byl tento program účinný,“ říká Baltzer.

Cílem pařížské dohody je nedopustit oteplení o více než dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snažit se ideálně udržet růst teplot pod 1,5 stupně.

Podle Nezhové je problém v tom, že podobný osud jako africké pralesy může čekat i další lokality. Několik dalších studií založených na nezávislých datech podle ní uvádí pokles schopnosti lesů pohlcovat uhlík i v dalších oblastech.

Nedávná studie založená na inventarizačních datech ukázala, že australské deštné pralesy se také změnily z lapačů na zdroje uhlíkových emisí. Tento trend byl zaznamenán také před čtyřmi lety u amazonských lesů na základě měření prováděných ze vzduchu. Pokud jde o naše údaje, právě připravujeme mapy v globálním měřítku pokrývající poslední roky a s vylepšenou verzí našeho algoritmu pro získávání dat. Doufáme, že tyto mapy přispějí ke zlepšení odhadů pozemních uhlíkových toků pro globální uhlíkovou bilanci,“ dodala vědkyně pro ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...