Aféra Watergate zlomila vztah veřejnosti a politiků. Investigace se za 50 let zásadně proměnila

Nahrávám video

Aféra Watergate, která stála prezidentskou funkci Richarda Nixona, před padesáti lety změnila vztah americké veřejnosti s politiky, je přesvědčen profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Jak ale v Událostech, komentářích připomněla zakladatelka a ředitelka serveru Investigace.cz Pavla Holcová, pátrací žurnalistika má hlubší kořeny a její podoba se od Watergate zásadně proměnila.

Aféra Watergate nalomila vztah a důvěru vrcholných politiků a veřejnosti, věří Lukeš. Případ podle jeho slov „propíchl balonek“ respektování prezidentského úřadu, ať už v Bílém domě sedí kdokoliv, i stranický protivník. „Ukázalo se, že i člověk, který bydlí v Bílém domě a byl do něj zvolen hned dvakrát, je jako my všichni ostatní,“ shrnuje profesor historie. 

Za největší odkaz Watergate považuje potvrzení, že nikdo, dokonce ani prezident Spojených států, nestojí nad zákonem a musí se řídit pravidly. Zároveň podle něj kauza vytvořila pravidla moderní žurnalistiky. „Novináři si uvědomili, že ač nikým nevoleni, mají obrovskou moc a povinnost používat ji zodpovědně vůči společnosti,“ míní profesor.

Holcová se ale domnívá, že moderní investigativní žurnalistika vznikla dříve. Poukazuje na počin americké novinářky Nellie Bly, která v druhé polovině 19. století popsala nelidské podmínky v psychiatrické léčebně díky tomu, že se do zařízení infiltrovala jako nemocná. „Byla to první velká kauza, která otřásla nejenom světem, ale i samotnými médii,“ rekapituluje ředitelka Investigace.cz.

Padesát let od aféry Watergate
Zdroj: ČT24

Zároveň doplňuje, že investigativní práce se od Watergate značně proměnila, mimo jiné i kvůli globalizaci. „Většina novinářů zjistila, že bez mezinárodní spolupráce nejde dělat velké kauzy, protože málokdo, ať už mluvíme o zkorumpovaných diktátorech nebo politicích, když v zemi něco ukradne, to tam nechá, protože by o to mohl zase přijít,“ zdůvodňuje Holcová, proč je nutné spolupracovat přeshraničně. 

Příkladem mezinárodní novinářské spolupráce je skupina Bellingcat, která v minulosti analyzovala mimo jiné ruské sestřelení letu MH17, otravu Alexeje Navalného, ale například také výbuchy munice ve Vrběticích. „Používají techniky, které jsou přístupné pro každého občana téhle planety (…). Myslím, že my všichni jim a jim podobným musíme být vděčni za to, že odhalují pravdu a staví hráz proti lhaní,“ říká Lukeš.

Postavit se zlu, nebo živit rodinu

Přestože investigativní práce je drahá a náročná, Holcová věří, že má svoje čtenáře, kteří chápou hodnotu informací. Zároveň novinářka upozorňuje na to, že v tuzemsku není dostatečně právně ošetřena ochrana lidí, kteří jsou ochotni poukázat na nekalosti v systému, takzvané whistleblowery.

„Potřebují někoho, kdo je zaměstná. Velmi často právě proto, že měli potřebu poukázat na to, že se děje něco špatně, přijdou o zaměstnání,“ upozorňuje investigativní novinářka s tím, že člověk v takové situaci musí vážit, jestli se postaví zlu za cenu toho, že nebude například schopen živit rodinu nebo půjde k soudu.

Jedním z nejslavnějších whistleblowerů ve Spojených státech je Edward Snowden, který po zveřejnění utajovaných informací opustil Spojené státy, azyl nakonec našel v Rusku. „Snowden byl důstojník zpravodajských služeb, a aby se jím stal, musel podepsat dokumenty, kde se zcela jednoznačně zavázal nakládat s určitými informacemi určitým způsobem. Všechna tahle pravidla porušil a ať už si myslíme o morálním nebo etickém dopadu jeho práce cokoliv, tak to nic nemění na tom, že porušil existující zákony,“ upozorňuje Lukeš.

Snowdenův případ podle profesora historie a mezinárodních vztahů kontrastuje s whistleblowerem, jehož čin vedl až k impeachmentu amerického exprezidenta Donalda Trumpa. „Postupoval legální formou, velmi přesně krok za krokem všechno ošetřil a předal Kongresu zprávu o tom, že pan prezident vyjednával s prezidentem Ukrajiny stylem, který možná byl porušením zákona,“ připomíná Lukeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...