Na Broumovsku pomáhají vrtulníky čistit lesy od stromů napadených kůrovcem. Je to jediný způsob, jak vykácené smrky z nepřístupného skalního terénu dostat. Lýkožrout se do severních pohraničních lesů dostal ve velkém až v letošním roce, kvůli náročné přepravě dřeva je tak nyní část přírodní rezervace Broumovské stěny veřejnosti zhruba na dva týdny nepřístupná.
V roklinách Broumovských stěn rostly smrky staré 80 až 170 let. Kůrovec je napadl koncem léta. Je to zcela nedostupný terén pro jakoukoli techniku, dokonce ani koňské spřežení se tam nedostane.
Ze zhruba desetihektarového území je potřeba vytěžit na patnáct set kubíků kůrovcového dřeva. Podle ředitele Benediktinské hospodářské správy Petra Bláhy je tudíž vrtulník jediným způsobem, jak dříví v takto velkém množství transportovat pryč.
25 tun dřeva za hodinu
Poražené stromy vazači připevňují pod vrtulník takzvaně za paty, špičkou dolů. Při jejich transportu je hlavní překážkou vítr. „Vzhledem k tomu, že jsou to břemena s větvemi, tak jsou trochu nevyzpytatelná a dělají si tam, co chtějí,“ podotýká pilot vrtulníku František Kšan.
Za hodinu předloží vrtulník k dalšímu zpracování harvestoru na pětadvacet tun dřeva. „Těžba se zčásti provádí tam, kde jsou dnes ještě zelené stromy napadené kůrovcem, zčásti se bude provádět v lokalitách, kde už jsou suché stromy a pád těch stromů ohrožuje turistické stezky,“ informuje lesník Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.
Lesy na Broumovsku patří řádu benediktinů. I když vytěžené dřevo jeho hospodáři prodají, s výdělkem nepočítají. Hodina práce vrtulníku při současných cenách paliva totiž začíná cenově na osmdesáti tisících korunách. „Celá akce tudíž končí ztrátou. Nicméně to, že uchováme část lesů zelených, je pro nás ten zisk,“ říká Bláha.
Ve vykácených místech lesníci vysadí mladé jedle a buky, z velké části si tady ale pomáhá příroda sama. Do skalních oblastí, kde se těží, se turisté nedostanou zhruba dva týdny.
