Vedení bolševického svazu architektů přiváděly jeho články publikované v cizině k zuřivosti. Vladimír Šlapeta vzpomíná na dobu normalizace

Během normalizace nemohl architekt a významný historik architektury Vladimír Šlapeta v Československu pod svým jménem ani publikovat, zato v zahraničí ho uznávali. Teprve po roce 1989 se jeho jméno stalo známým i ve vlasti – stal se děkanem fakult architektury v Praze a Brně a prorektorem ČVUT.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Vladimír Šlapeta se narodil v roce 1947, do doby těsně před nástupem komunistického režimu. V dětství se věnoval především sportu, ale také rád kreslil a bavila ho historie.

Geny po otci, architektovi Lubomíru Šlapetovi, se v mladém sportovci nezapřely, s architekturou ale zpočátku váhal. „Otec měl problémy s uplatněním, protože v roce čtyřicet osm protestoval proti zestátnění soukromých architektonických kanceláří. Byl také vyhozen z univerzity. Potom došlo k další katastrofě, byl vyloučen ze Svazu architektů, protože protestoval, že ho nepustili ani do Bulharska se zájezdem zcela běžným pro členy svazu,“ říká Šlapeta.

Otce stála kritika režimu kariéru

Otec se tehdy ostře ohradil dopisem. A to ho stálo kariéru. „Brali to jako protistátní protest a vyloučili ho v roce 1958 ze Svazu architektů, takže měl zákaz vykonávat svoje povolání. Byl extrémně nadaný kreativní člověk, který tu kreativitu v té době nemohl projevit,“ vzpomíná na otce architekt.

Rodina Šlapetova v roce 1949 (Vladimír v náručí otce)
Zdroj: soukromý archiv Vladimíra Šlapety

Přesto se nakonec Vladimír do otcova oboru pustil. Přihlásil se na fakultu architektury do Prahy, v Brně to se jménem Šlapeta raději ani nezkoušel. Už při studiích poznal osobně řadu profesionálů, kteří začínali ještě před první světovou válkou.

„Poznal jsem doktora Kozáka, autora Thomayerovy nemocnice, Paláce Luxor na Václavském náměstí. Veliký vzor pro mě byl můj otec a potom jeho učitel, Hans Scharoun, který byl jednou z vůdčích osobností německé avantgardy. Jeho vrcholným dílem byla západoněmecká filharmonie. Deset let bojoval, aby mého otce dostal přes hranice. Otec pak od roku 1966 pracoval na Scharounových projektech v Západním Berlíně,“ říká pamětník.

Architekti za železnou oponou nebyli svázaní režimem

Mladý Vladimír za ním mohl jezdit a to mu otevřelo obzory. Architekti za železnou oponou totiž nebyli svázaní režimem jako u nás. „Člověk viděl propastný rozdíl mezi světem východního a Západního Berlína, který byl výstavní síní západního světa,“ vysvětluje.

Nejraději měl ale rodnou Olomouc. Ovlivnila ho i Ostrava, kam jezdíval za babičkou a kde později pracoval. „Olomouc byla pro mě polarita mezi městem barokních skvostů a moderní architekturou mého otce, ve které jsem vyrůstal. V Olomouci se celkem nic nedělo, to bylo klidné město. Kdežto v Ostravě se dělo pořád něco. Pokaždé když jsem tam přijel, tak tam stálo něco nového. Tak jsem poprvé viděl to socialistické město a zhrozil jsem se, protože to byla úplně jiná architektura, než navrhoval můj otec. Začal jsem chápat napětí, ve kterém žil,“ vysvětluje architekt.

Nahrávám video

Brno je pro architekta inspirativní

Jen Brno mu zůstalo dlouho utajeno. Do chvíle, kdy otec dovezl německý časopis, ve kterém byla fotka nádherné vily. „A to byla vila Tugendhat. Poprvé jsem ji viděl asi v roce 1963. Už jsem znal jméno Fuchs a postupně se mi začalo otevírat, co je v Brně za bohatství,“ upozorňuje.

„Vila Tugendhat je speciální případ, protože je to luxusní vila pro nejbohatší klientelu. Brno je ale zajímavé tím, že je tam spousta vil pro střední vrstvu, stačí se projít po Hroznové ulici a máte hned představu, jak vypadal bytový standard třicátých let,“ vysvětluje.

I do inspirativního Brna se mu nakonec podařilo dostat pracovně na konci studií. Bylo mu čtyřiadvacet let a přišel na doporučení Bohuslava Fuchse jako asistent na techniku. Tehdy, i díky tomu, že před tím pobýval v Ostravě, se na pro režim nevhodné jméno Šlapeta pozapomnělo. Přesto ho ale pak příjmení ještě mockrát dohnalo.

„Asi čtyřicetkrát je škrtnutý podpis pod mými články, což pro začínajícího kritika není dobré. Tak jsem začal ty články posílat do zahraničí a kupodivu ty nejlepší časopisy mě začaly publikovat. Což přivádělo vedení bolševického svazu architektů k zuřivosti a nenávisti,“ říká architekt.

V druhé polovině osmdesátých let se režim konečně trochu zmírnil a Vladimír Šlapeta se dostal se svými přednáškami i za oceán. Zásadní zlom nastal po sametové revoluci v roce 1989, kdy se z nevhodného jména stala naopak záruka kvality.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...