Zastupitelé ústeckého městského obvodu Neštěmice ve středu rozhodli, že nechvalně proslulá Matiční ulice, spojovaná se stavbou plotu, který měl před více než dvaceti lety oddělit starousedlíky od přistěhovalců, se nepřejmenuje. Naopak by se měla její reputace napravit. Pro bylo všech jedenáct přítomných zastupitelů.
Návrh byl na změnu jména ulice Matiční na ulici Maniční. Iniciátorem podnětu je Martin Manič, který navrhl pojmenování ulice po svém předkovi, jenž údajně po druhé světové válce rozvíjel v této části města kulturu. Pro svůj návrh sesbíral 140 podpisů obyvatel obvodu. Manič v reakci na usnesení zastupitelů ČTK řekl, že už se o další změnu pokoušet nebude. „Mrzí mě to, ale už mě to stálo dost úsilí,“ dodal.
„Historicky je ulice Matiční připomínkou na život a vůbec existenci české menšiny v Ústí nad Labem. Je to připomínka na matiční školu, která byla založena v roce 1896. Je to spojeno s českou menšinou, má to nějaké historické kořeny a nevidíme důvod, proč by se ten název měl měnit,“ uvedla starostka obvodu Yveta Tomková (Vaše Ústí).
Doplnila, že změna názvu by znamenala i řadu komplikací pro místní, kteří by museli změnu bydliště nahlásit příslušným úřadům.
Jako švejkování nebo pokus o vtip vnímají návrh někteří zastupitelé
„Varianta Maniční je nepřípustná,“ upozornil také Patrik Mitter z Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, jenž je odborníkem na vlastní jména. Užít by se dala pouze varianta Maničova, případně pak ulice Vojtěcha Maniče.
O správnosti varianty navrhovaného názvu debatovali i zastupitelé. Na nesprávnou verzi upozornila i zastupitelka Lenka Jaremová (UFO). Výměnu jednoho písmena označili někteří za „švejkování“.
Ke změně jména se nepřikláněl ani náměstek ústeckého primátora a někdejší starosta obvodu Pavel Tošovský (ODS). ČTK řekl, že si myslel, že jde o vtip. „Ta ulice nebo název Matiční souvisí se staročeskou záležitostí. To, že pár uřvaných aktivistů z toho udělalo celoplanetární kauzu, nemůže znamenat, že Matiční vymažeme z povrchu zemského,“ doplnil.
Město se snaží ulici zvelebit. Náměstek připomněl, že tři vybydlené a staticky narušené obecní domy chce město zbourat. Dva samospráva už vlastní, o odkupu dalšího jedná. Na jejich místě by měl vzniknout park. Tomková se už dříve vyslovila, že si nepřeje, aby se tam někdo stěhoval. Naproti obecním domů je jeden již opravený, jsou v něm krizové byty. Další dům oprava teprve čeká, rovněž v něm vzniknou krizové byty, uvedl náměstek.
„Možná víte, že magistrát činí spoustu dobrých kroků k tomu, aby si ulice tu svou pověst napravila,“ řekla zastupitelka obvodu Liana Wagnerová (ODS). Starostka řekla, že se obvod spolu s městem snaží zbavit problémů, které ulici provází.
Ke stavbě plotu se sjížděly štáby z celého světa
V roce 1994 byli do Matiční sestěhováni z okolních panelových domů problémoví obyvatelé, většinou Romové, jako neplatiči nájemného. Na soužití s nimi si stěžovali starousedlíci, kteří žádali postavení zdi. V roce 1998 radnice o stavbě rozhodla, o rok později se plot začal stavět. Do Ústí nad Labem v té době přijížděly novinářské štáby z celého světa.
Vláda následně rozhodla vyplatit městu deset milionů korun. Neštěmice peníze použily na vykoupení tří domů starousedlíků, opravu autobusových zastávek, demolici jednoho z pavlačových domů a další projekty. Plot byl rozebrán a stal se součástí oplocení zoologické zahrady.
Matiční od Matice české
Podle zastupitelů by se mělo zapracovat na tom, aby bylo známo, proč se ulice jmenuje Matiční. Podle historiků je název platný od roku 1945 a odkazuje na Matici českou, což byla organizace české menšiny a nakladatelství vydávající českou literaturu.
„Názvů měla ulice několik, původně šlo o Přístavní, protože vedla přímo k novému přístavu, pak to byla do roku 1919 ulice Habsburská. Následně až do roku 1945 to byla ulice U Převozu, protože nedaleko byl přívoz do Olšinek, který dnes už nefunguje,“ řekl už dřív historik ústeckého muzea Martin Krsek.
