Reuse centra vracejí věci do oběhu. Chybí jim ale systémová podpora státu

Nahrávám video

Česká reuse centra a nábytkové banky za poslední čtyři roky pomohly vrátit do oběhu téměř 2600 tun předmětů a zprostředkovaly nové využití pro 1,3 milionu věcí. Podle Reuse federace by jejich přínos mohl být ještě větší, pokud by stát nastavil jasné cíle a systémovou podporu tohoto sektoru.

Do dobročinného obchodu v centru Brna chodí Valéria Krybusová pravidelně. Tentokrát si vybrala černo-bílé šaty. Cení si především kvality. „Všude v obchodech máte všechno z Číny. To nekupuju. Radši si zajdu sem, i když je to z druhé ruky,“ vysvětlila. Právě za oblečením lidé chodí do obchůdku Nadace Veronica nejčastěji. „Největší zájem je o různé šaty, teď hlavně letní. Když je tu hezký kousek, v podstatě se hned prodá,“ uvedla ředitelka Nadace Veronica Helena Továrková.

Za poslední čtyři roky našlo díky podobným obchodům a centrům nové využití více než 2600 tun zboží a materiálu. Vyplývá to z nové zprávy Reuse federace, která sdružuje zhruba čtyři desítky takových organizací.

Největší část věcí vrácených do oběhu tvoří nábytek. Lidé jej mohou například v Brně odevzdat do vybraných sběrných středisek. „Ve spolupráci s městem ho pak předáme lidem, kteří ho potřebují. Může skončit v sociálně slabší rodině nebo v azylovém domě,“ popsal mluvčí společnosti SAKO Brno Michal Kačírek.

Chybí strategie i podpora státu

Zatímco v Brně fungují cirkulární projekty už osmnáct let, jinde síť reuse center teprve vzniká. Většinou fungují bez výraznější koordinace a bývají závislá na aktivitě konkrétních lidí.

Podle předsedkyně Reuse federace Dany Kalistové je na jednu stranu pozitivní, že činnost jednotlivých organizací odpovídá potřebám místních komunit. Nábytkovým bankám by však podle ní prospěla větší standardizace a systémové nastavení. „Ideálně by měla být alespoň jedna nábytková banka v každém kraji. Pokud by stát podpořil jejich vznik a provoz, bylo by možné rozšířit skladovací prostory a efektivněji pomáhat lidem, kteří nábytek potřebují,“ uvedla.

Rozvoji by podle Reuse federace pomohla také celostátní strategie. „V České republice chybí cíle pro prevenci vzniku odpadu, takzvané reuse targets, které bychom mohli systematicky naplňovat. Málo reuse center je například v Karlovarském kraji a velký potenciál pro rozvoj vidíme také v Moravskoslezském kraji,“ vysvětlila expertka Reuse federace pro inovace v odpadovém hospodářství Jitka Hofmanová.

V Evropě to funguje desítky let

Podpora cirkulární ekonomiky se podle ní státu dlouhodobě vyplácí. I proto reuse centra v západní Evropě fungují už desítky let. „V západní Evropě to funguje, takže se stačí inspirovat. Jedním z měřitelných cílů může být například roční úspora odpadu na jednoho obyvatele,“ řekla Hofmanová.

„Jde o základní trojnožku cirkulární efektivity. Předchází se vzniku odpadu díky vracení věcí do oběhu. Druhý pozitivní dopad je sociální, protože sektor dokáže podpořit osoby se specifickými potřebami, ať už tím, že je zaměstnává, nebo tím, že jim umožní levně, či dokonce zdarma vybavit domácnost,“ popsala Hofmanová. Třetím přínosem jsou podle ní úspory pro obecní rozpočty, které nemusí vynakládat tolik prostředků na likvidaci odpadu.

Nemusí přitom jít pouze o města. Podle ní si i menší obce mohou pořídit kontejner nebo stavební buňku pro skladování věcí, které následně předají do městských reuse center, kde si je lidé mohou pořídit nebo bezplatně převzít.

Většina center potřebuje veřejnou podporu

Některá centra se dokážou uživit sama a ještě jim zbývají prostředky na dobročinné projekty. Většina však potřebuje dofinancování z veřejných zdrojů, což už v některých městech funguje.

„Primárním cílem je společenská prospěšnost, nikoliv zisk, jak je tomu u bazarů,“ poznamenala Hofmanová. I proto jsou reuse centra závislá také na dobrovolnické práci. Za poslední čtyři roky dobrovolníci odpracovali více než 48 tisíc hodin.

Největší reuse centrum v Česku provozované technickými službami funguje v Ostravě. „Hospodaříme se ziskem a právě z něj můžeme tento společensky odpovědný projekt financovat. Jako sběrná místa využíváme všech jedenáct sběrných dvorů, prodej ale probíhá pouze na jednom místě,“ vysvětlila vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy společnosti OZO Ostrava Vladimíra Karasová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 5 hhodinami

Na dálnicích D1 a D11 se otevřely nové odpočívky. ŘSD plánuje další

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo na dálnici D11 u Předměřic nad Labem na Královéhradecku oboustrannou odpočívku. Nabídne téměř padesát stání v každém směru. Zmodernizovanou a výrazně rozšířenou odpočívku mohou využívat i řidiči na dálnici D1 u Vyškova ve směru na Brno. Nově nabízí bezmála devadesát stání pro osobní auta, skoro osm desítek míst pak mají k dispozici řidiči kamionů. Do roku 2031 chce ŘSD zvýšit počet parkovacích stání na dálničních odpočívadlech téměř na dvojnásobek.
před 7 hhodinami

VideoDva roky od povodní. Některé následky se odstraňují dodnes

Před dvěma lety zasáhly Česko povodně. Zemřelo při nich sedm lidí, škody dosáhly sedmdesáti miliard korun. Voda nejvíc ničila na severu Moravy a ve Slezsku. Domy, školy, silnice, mosty i koryta toků se tam na mnoha místech stále opravují, jiné na opravu teprve čekají.
před 8 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 9 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 13 hhodinami

V týdnu se očekává déšť, nejteplejší bude středa

Nebe v Česku bude v nadcházejícím týdnu většinou oblačné nebo polojasné, v pondělí, ve středu a ve čtvrtek meteorologové očekávají déšť nebo přeháňky. Teploty přes den budou stoupat nad dvacet stupňů Celsia, nejteplejší bude středa s maximy až sedmadvacet stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 18 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.