Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Nahrávám video

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.

„Každé dítě si zaslouží vyrůstat v láskyplném a stabilním prostředí,“ uvádí kampaň Plzeňského kraje Pěstuj budoucnost. Rodinu dvěma chlapcům vybudovala například Anželika Havránková. Předtím vychovala dvě vlastní dcery. „Když to máte tady (ukazuje na srdce), tak tam není rozdíl, jestli je to biologické, vlastní dítě, nebo ne,“ řekla pěstounka.

O svých zkušenostech vyprávěla na besedě pro případné zájemce. „Co chceme zbořit, je mýtus, že si pěstouni berou děti pro peníze, že když chcete být pěstounem, musíte mít pro dítě vlastní pokoj nebo že pěstouni musí být jen manželé. Nic z toho není pravda, ale ve společnosti koluje spousta mýtů a fám,“ vysvětlila sociální pracovnice společnosti Domus Eliška Nožinová.

Věk pěstounů nehraje roli

Pěstounem může být téměř každý, roli nehraje ani věk. „Přemýšlím nad tím delší dobu, ale bylo by to spíš pěstounství na přechodnou dobu, pokud by to šlo. Ale až v důchodu,“ řekla zájemkyně o pěstounství paní Eva.

„Je stále hodně dětí, které potřebují být spíše v rodině než v ústavním zařízení, a určitě z toho má člověk lepší pocit, pokud může rozhodovat o pěstounské péči,“ poznamenala opatrovnická soudkyně Okresního soudu v Tachově Lenka Mužíková.

Aktuální kampaň Plzeňského kraje problém s nedostatkem pěstounů zmírnila. „Abychom dokázali být soběstační v rámci kraje a děti nemusely žít daleko, někde na druhém konci republiky. Například u přechodných pěstounů jsme v předcházejících letech našli sedm pěstounů, zatímco za minulý rok to bylo 23,“ vysvětlil důvod krajské kampaně náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí Plzeňského kraje Jan Bozděch (ANO).

Cesta k pěstounství začíná informační schůzkou na městském úřadu. Následuje podání žádosti, odborné posouzení a přípravný kurz. I po dobu péče mohou pěstouni spoléhat na pomoc neziskových organizací.

Nejvíc přechodných pěstounů má Moravskoslezský kraj

V Česku bylo na konci loňského roku osm desítek volných pěstounských rodin, které mohly na přechodnou dobu okamžitě přijmout dítě. Dalších 761 domácností se o chlapce a děvčata v tu dobu staralo. Nejvíce přechodných pěstounů má Moravskoslezský kraj. Ten už řadu let podporuje aktivity kampaně Dejme dětem rodinu.

Ve Středočeském kraji, který v roce 2023 zahájil kampaň I ty můžeš být pěstounem, bylo 98 přechodných pěstounských domácností. Jihomoravský kraj podporuje kampaň Staň se pěstounem, loni evidoval 93 přechodných pěstounských rodin, v Praze 65 či v Ústeckém kraji 57.

Nejméně jich měl Olomoucký kraj, a to třicet. Žádná rodina tam nebyla k dispozici. Volné místo neměl ani Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí o pěstounské péči. Podle evidence za poslední rok přibyla asi stovka přechodných pěstounských rodin.

Kojenecké ústavy skončily

Od loňského roku není v Česku možné umisťovat chlapce a děvčata do tří let do ústavních zařízení. Takzvané kojenecké ústavy na konci roku 2024 zanikly. Prosazení jejich zrušení trvalo léta, a to i přes výzkumy a shodu expertů na tom, že pro dítě je nejlepší rodinné prostředí.

Podle Asociace Dítě a rodina bylo Česko v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení umisťovat. Zákaz se podařilo části poslanců prosadit do novely o ochraně dětí až v létě 2021, krátce před tehdejšími sněmovními volbami.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zkoušelo v roce 2023 navrhnout dvouletý odklad, po kritice ale od záměru ustoupilo. O rok později chtěl roční odložení do legislativy zanést i někdejší poslanec a nynější ministr práce Aleš Juchelka (ANO). On a další zákonodárci tehdejší opozice to zdůvodňovali tím, že děti z rušených zařízení nebude kam umístit. Poslanci bývalé koalice naopak uváděli, že Česko je na změnu připravené a že v kojeneckých ústavech jsou většinou starší děti.

Podle průzkumu ministerstva práce a Nadace J&T dětí v kojeneckých ústavech postupně ubývalo. V roce 2018 jich tam pobývalo 649, loni na jaře 309. Minulý rok byly dvěma třetinám dětí v zařízeních pro nejmenší více než čtyři roky, celkem 88 chlapců a děvčat bylo starších než sedm let. Ve čtyřech z dvaceti kojeneckých ústavů už žádné malé děti nebyly, osm domovů se staralo nejvýše o pět chlapců a děvčat mladších čtyř let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 39 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...