Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.
Fiala řekl, že v holocaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. „Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce,“ řekl.
Premiér upozornil, že velká část Romů v těchto táborech zahynula. „Další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi,“ dodal. Podle něj státu trvalo dlouhou dobu vypořádání se s věcmi s ohledem na výkup pozemků a podobně.
„Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy,“ řekl na pietním aktu Fiala.
Areál byl veřejnosti zpřístupněn před třemi lety
Ředitelka muzea Jana Horváthová uvedla, že v odsunu byli i členové její rodiny. „Nikdo už se z nich nevrátil. Já jsem vyrůstala ve stínu jejich temných příběhů, které jsem dlouho nechápala,“ líčila. Připomněla také, že její dědeček, právník Tomáš Holomek, už v 70. letech minulého století založil komisi směřující k odškodnění romského holocaustu.
Muzeum v místě pořádá pietní akty už od roku 1995, kdy poprvé získalo k takové aktivitě podporu starosty Hodonína u Kunštátu. V roce 2009 stát vykoupil tehdejší areál Žalov. Nejprve areál spravovalo Národní pedagogické muzeum, které začalo budovat památník s expozicí. V roce 2015 přešel památník pod Muzeum romské kultury, které v roce 2019 místo zpřístupnilo a loni otevřelo stálou expozici.
Tábor měl za druhé světové války kapacitu tři sta míst, přesto se v něm tísnilo ve špatných hygienických podmínkách asi 1200 lidí. Proto v místě vypukla epidemie tyfu. V noci na 22. srpna 1943 se uskutečnil velký transport 749 Romů do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
