Obce budou moci žádat o pomoc zaplaveným rodinám

Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.

O přesné výši příspěvku rozhodnou obce. „Radnice v postižených obcích mohou dát vyšší částku těm rodinám, které byly zasaženy razantněji. Je to z našeho pohledu efektivní řešení, protože z centrální úrovně ministerstev nejsme schopni tyto jednotlivé případy rozlišit, to dokáží opravdu místní zastupitelstva,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr životního prostředí Hladík podotkl, že cílem výzvy je pomoci domácnostem co nejrychleji. „Finanční pomoc je určena na pokrytí nejnutnějších výdajů, na opravy škod, nákladů na energie a na pořízení základního vybavení a zajištění základního chodu domácností,“ sdělil.

Obce mohou žádosti podávat do konce ledna příštího roku prostřednictvím elektronického systému AIS Státního fondu životního prostředí. Peníze budou uvolněny zálohově do patnácti dnů od schválení dotace. „Žádosti budou zpracovávány průběžně a bez soutěžního výběrového řízení, což zajišťuje efektivní a rychlou distribuci finančních prostředků,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Zhruba miliardu korun by stát měl dát na náhradu nákladu firmám, jejichž zaměstnanci nemohli jít kvůli velké vodě do práce, půjde asi o osmdesát tisíc pracovních míst.

Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzrostou kvůli povodním o třicet miliard na 282 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Stanjura tento týden řekl poslancům, že stát uvolní na pomoc čtyřicet miliard korun, neboť deset miliard vyčlení ve státním rozpočtu na příští rok.

Nahrávám video

Bělica a Suchánek žádají o prodloužení stavu nebezpečí

Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) žádá vládu o prodloužení stavu nebezpečí, který byl v regionu vyhlášen kvůli povodním v polovině září. V případě souhlasu vlády by se měl prodloužit v Bohumíně, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích, Krnově, Opavě a Ostravě. Podle hejtmana to usnadní likvidaci následků povodní.

„Přestože se jedná o ten nejnižší nouzový stav, tak to umožňuje řešit v území likvidační práce a zahájit i obnovovací práce, protože byť je to ten nejnižší z nouzových stavů, umožňuje legislativně některé věci řešit bezprostředně, což by jinak nebylo možné. Jedná se především o demolice budov, stavební práce na korytech řek nebo energetické infrastruktuře,“ řekl Bělica.

O prodloužení stavu nebezpečí na zaplaveném Jesenicku a Šumpersku požádal vládu i olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN), urychlí to dle něj likvidaci škod. O prodloužení stavu nebezpečí požádaly samosprávy v Jeseníku a Šumperku i společnosti ČEZ Distribuce a GASNET, jelikož díky tomu budou moci rychleji likvidovat škody způsobené záplavami.

Při vyhlášeném stavu nebezpečí lze podle Suchánka v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani bezmála tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody. 

Moravskoslezský kraj ve spolupráci s hasiči nyní zpřesňuje počet lidí, kteří nebudou moci v zimě užívat svá obydlí zasažená povodní. Aktuálně jde o 159 rodin a téměř čtyři sta lidí. Podle krajského ředitele hasičů Radima Kuchaře je dvě stě padesát lidí z velkých měst, jako jsou Krnov, Opava, Ostrava a Bohumín, kde jsou náhradní ubytovací kapacity k dispozici.

Zbytek je z menších obcí, kde bude řešení situace složitější. Podle Kuchaře se hasiči s krajem shodují na tom, že by bylo vhodnější, aby tito lidé přečkali zimu například v penzionech než v mobilních ubytovacích zařízeních. Pro většinu lidí je možné v okolí jejich bydliště takové ubytování zařídit. Bude však nutné řešit i financování takového pobytu. Zabývat by se tím proto mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nemoci související se záplavami

V kraji hygienici podle Bělici dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci. Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.

Leptospiróza se šíří močí nakažených zvířat, jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky.

Hygienici rovněž očkovali proti žloutence A přes 550 lidí včetně dětí. Preventivní očkování bylo možné dostat v zaplaveném ostravském obvodu Přívoz. Právě v této lokalitě hygienici už od dubna evidují vznik ohniska žloutenky, které monitorují. Preventivní očkování mělo zabránit dalšímu rozšiřování nemoci.

Autobusy na Jesenicku od pondělí pojedou bez omezení

Na Jesenicku bude v pondělí obnoven obvyklý provoz linkových autobusů, které od poloviny září kvůli poničeným silnicím a mostům záplavami nejezdily do řady měst a obcí. Po jednání krizového štábu to sdělil hejtman Suchánek. „Jsem vždycky rád, když obyvatele postižených obcí můžeme potěšit nějakou pozitivní zprávou. Lidé se od pondělka dostanou do práce, k lékařům a děti do škol,“ řekl hejtman.

Hejtman ale upozornil, že cestující musí sledovat aktuální situaci v jednotlivých obcích. K některým zastávkám nebudou autobusy jezdit podle platných jízdních řádů, jelikož autobusová stanoviště vzala velká voda nebo se k nim kvůli poškozeným cestám nelze dostat. Na některých místech budou autobusové zastávky provizorně umístěny jinak.

Po povodních jsou na Jesenicku poškozené i železniční tratě včetně důležitého spojení ze Zábřehu do Jeseníku a Krnova. České dráhy proto v regionu postupně zavádí náhradní autobusovou dopravu, která zajišťuje svoz cestujících. Bez náhradní dopravy je ještě trať mezi stanicemi Lipová-lázně a Javorník ve Slezsku a také mezi Mikulovicemi a Zlatými Horami. Aktuální informace o autobusové a železniční dopravě jsou publikovány na webu Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje.

Záplavy v polovině září způsobily na železničních tratích zejména v Olomouckém a Moravskoslezském kraji celkové škody za víc než miliardu korun. Oprava poničených úseků zabere několik měsíců. Některé zdevastované tratě na severu Olomouckého kraje se podaří opravit až ve druhé polovině příštího roku.

Obrovské škody mají energetické společnosti

Povodně způsobily na distribučních zařízeních a objektech energetické skupiny ČEZ škody za zhruba miliardu korun. Voda poničila především elektrická vedení, trafostanice a rozvodny a také podzemní plynovody. Vyčíslení škod bude firma ještě zpřesňovat během opravných prací. Škody na zařízeních v současné době počítá také další distribuční společnost EG.D.

„Škody, které ničivé záplavy na naší infrastruktuře natropily, jsou obrovské. V některých místech voda sloupy elektrického vedení doslova smetla a odplavila je desítky metrů, rozvodny se ocitly kompletně pod hladinou, jinde povodeň přervala plynovody nebo poškodila výměníkové stanice,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.

„Naší hlavní prioritou byla obnova dodávek našim zákazníkům s nastupujícím chladným počasím, proto jsme leckde museli volit provizorní řešení a teď nás v dalších měsících čeká systematická práce na celkových renovacích,“ dodal.

ČEZ v minulých dnech rozhodl také o finanční a materiální pomoci pro postižené oblasti. Konkrétně jde o osmnáct milionů korun z nadace firmy a zaměstnanecké sbírky, které dostaly hlavně složky Integrovaného záchranného systému a humanitární organizace, které zasahovaly v zatopených oblastech. Společnost také, stejně jako někteří další dodavatelé, umožňuje zákazníkům zasaženým povodní odložit platby záloh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 39 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...