Ministerstvo životního prostředí zamítlo v posudku EIA otevření cesty k šumavskému hraničnímu přechodu Modrý sloup. A to kvůli negativnímu dopadu turistiky na populaci tetřeva. Vedení šumavského parku teď hledá další možnosti, jak cestu Luzenským údolím otevřít. Kompenzací by mohlo být plánované navýšení rozlohy klidových území, tedy oblastí, kam smí turisté jen s průvodcem.
Zpřístupnění centrální části Šumavy a otevření stezky Luzenským údolím k Modrému sloupu je prioritou, o kterou usilují 30 let starostové z obou stran hranice, politici a v posledních 15 letech i Správa NP Šumava.
„Proces EIA pochopitelně vyhodnotil, že zpřístupnění Modrého sloupu bude mít významné vlivy na populaci tetřeva. Pokud však prokážeme převažující veřejný zájem a zajistíme adekvátní kompenzační opatření, která zajistí nerušený život pro tohoto chráněného živočicha, cesta k zpřístupnění Modrého sloupu by měla být otevřená. A navýšení plochy klidového území o zhruba 6,5 procenta by mělo být tím zásadním opatřením,“ uvedl ředitel národního parku Pavel Hubený.
Klidová území zaberou asi pětinu parku
Součástí klidových zón jsou hlavně špatně přístupné oblasti. „Nebude to území zcela nepřístupné, ta přístupnost tam bude, ale jenom s průvodcem,“ dodává Hubený. Klidová území zaberou oblasti od pramenů Vltavy až do Prášil, což je asi dvacet procent rozlohy národního parku.
Jak rychle bude Modrý sloup otevřen, závisí podle Hubeného na tom, kdy budou schválené návrhy zón a klidových území. Rada parku je projedná 5. dubna.
Proti otevření cesty do Luzenského údolí řadu let bojují ekologičtí aktivisté. Rozšíření míst s omezeným přístupem nepovažují za dostatečnou náhradu. V zimě se sem kvůli množství sněhu není možné pěšky dostat. V létě ale někteří turisté zákaz vstupu porušují.
„Nynější výzkumy ukazují, že zvýšená návštěvnost tetřevovi vadí možná víc než kupodivu třeba lesnická činnost,“ tvrdí členka Okrašlovacího spolku Zdíkovska Dagmar Kjučuková.
