Milovníci historie v severočeském Mostu odhalili Památník spojeneckých náletů z let 1944 až 1945. Má podobu německého protiletadlového kanonu a stojí na místě, odkud za druhé světové války útočil. Největší a také nejobávanější protivník spojeneckého bombardovacího letectva zastavit útok nedokázal. Nálety skončily zničením více než poloviny závodu na benzin v nedalekém Záluží.
„Maketa protiletadlového kanonu je nejen symbolem spojeneckých náletů, ale zároveň pietní vzpomínkou na americké a britské letce, kteří při těchto akcích zahynuli,“ uvedl Edvard D. Beneš ze Severočeského leteckého archivu Most.
Maketu kanonu ráže 12,8 centimetru s téměř osmimetrovou hlavní vyrobil ve skutečné velikosti podle fotografií Robert Vlasák z technických služeb. „Je to kovová maketa, váží skoro tři tuny. Dala velkou práci a potřebná byla improvizace, výkresová dokumentace totiž chyběla,“ dodal ředitel Technických služeb města Mostu Václav Zahradníček.
Postavení kanonu je originální na původním místě odkrytém při archeologickém průzkumu na Šibeníku. „Našli se tehdy také zbytky nábojů a věcí, které používala posádka děla. Jeho samotné zbytky ale ne, ty se po válce svezly a odvezly do hutí, protože to byla kvalitní ocel,“ řekl Beneš.
Dělo je podle Beneše jedním z mála hmatatelných důkazů, že válka na Mostecku byla. „Letadla proletěla, ale nic po nich nezůstalo. Když se při průzkumu odhalilo postavení děla, přišel nápad z města toho využít, aby lidi viděli, co to bylo za zbraně, které se používaly,“ uvedl Beneš.
Útok na Záluží
Podívat se na kanon a vojenskou techniku nadšenců z okolí přišly v sobotu desítky lidí. Původně chtělo město odhalit památník 12. května u příležitosti výročí prvního leteckého útoku na chemičku v Záluží. Termín se posunul kvůli epidemii koronaviru.
Chemický závod v Záluží vznikl za účelem uspokojení potřeb německé válečné mašinerie v dodávkách pohonných hmot. Letecké bombardování bylo zahájeno na jaře 1944 coby součást širší kampaně známé jako bitva o palivo. Hned při prvním náletu se podařilo závod značně poškodit. Největší nálet se uskutečnil v noci na 16. ledna 1945, zemřelo při něm 197 obyvatel Záluží. Chemička byla od té doby vyřazena z provozu.
Továrna byla po válce přejmenována na Stalinovy závody a poté na Chemické závody československo-sovětského přátelství. Nyní patří koncernu Unipetrol.
