Ostravský městský obvod Mariánské Hory a Hulváky zřejmě v příštím týdnu požádá policii o zákrok proti aktivistům bránícím demolici domů v bývalé hornické kolonii Bedřiška. Podporovatelé osady opakovaně obsazují střechu posledního domu určeného ke stržení v aktuální demoliční vlně. Starosta obvodu Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) řekl, že aktivisté jednají protiprávně a zatím nereagují na výzvy k opuštění objektu.
Bourání finských domků v osadě, kde stále žije zhruba padesát lidí, začalo 12. listopadu. O den později na místo dorazili aktivisté, kteří protestují proti demolici posledního objektu a chtějí jí zabránit. Starosta opakovaně tvrdil, že situaci nechce eskalovat. „Je třeba říct, že ti lidé jsou na tom území skutečně protiprávně i na střeše toho domu. Nám to radost nedělá,“ uvedl Hujdus. Zároveň ale připomněl, že firma má podle smlouvy na demolici čtyřicet dní a aktivisté na výzvy k odchodu nereagují.
„Je pravděpodobné, že budeme chtít dokončit tu zakázku tak, jak byla vypsána. To znamená, že předpokládám, že během příštího týdne požádáme kompetentní složky, aby nám to pomohly vyřešit a dostat se do právního vztahu, jak je třeba,“ řekl Hujdus.
Postoj města se nemění
O situaci na Bedřišce ve středu jednala pracovní skupina města. Primátor Jan Dohnal (SPOLU) po skončení jednání uvedl, že postoj města k budoucnosti osady se nemění. Zopakoval, že městský obvod postupuje v souladu se zákonem.
„Celý proces probíhá právně v pořádku. My jsme jako město s omezenými kompetencemi, protože to je stále záležitost obvodu Mariánské Hory a Hulváky, které mají pozemky svěřené. Nicméně dohlížíme na to, že to všechno je podle zákona. Samotná demolice probíhá podle platné legislativy,“ podotkl primátor. Stejně jako starosta zdůraznil, že aktivisté se obsazením objektu dopouštějí protiprávního jednání.
Na strategii města se podle Dohnala nic nemění. Cílem zůstává postupné vystěhování nájemníků a ponechání lokality jako strategické územní rezervy. Vedení obvodní radnice dlouho poukazuje na to, že tamní finské domky jsou za hranicí životnosti a náklady na jejich opravy jsou vysoké, s čímž ale obyvatelé nesouhlasí. Naopak tvrdí, že finské domky nejsou v tak špatném stavu.
„Platí to, co říkáme celou dobu. V tento okamžik nám nedává smysl rozvíjet lokalitu podle původní studie, abychom ji dokázali naplnit bytovou zástavbou a dostat tam skoro pět set lidí, tak bychom jako město museli vynaložit náklady, které jsou ve stovkách milionů korun, ten balík peněz je dnes někde kolem 800 milionů korun,“ řekl Dohnal. Dodal, že ekonomicky nemá taková investice smysl, protože město má řadu jiných potřeb.
Obvod není ochotný ke kompromisům, říkají aktivisté
Pro mluvčí obyvatel Evu Lehotskou je výsledek jednání zklamáním. Podle ní bylo cílem zamezit demolici, prodloužit nájemní smlouvu komunitnímu centru i lidem, kteří se již z lokality měli vystěhovat.
„V jejich postupech se nezměnilo vůbec nic. Všichni trvají na svém, ale po nás se žádá, abychom přistupovali ke kompromisům a abychom přestali eskalovat napětí. Pokud oni nejsou ochotni k nějakým kompromisům a nějaké rozumné dohodě, tak nechápu, jak to mohou chtít po nás,“ uvedla Lehotská.
Se žádostí o pomoc při záchraně osady se obyvatelé kolonie obrátili dopisem i na prezidenta Petra Pavla a zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Oba jejich úsilí zachránit Bedřišku podpořili.
