Mašínové utekli, bratra Jiřího Janaty chytili. Žádost o milost neměla význam, říká

Uznávaný chemik Jiří Janata v roce 1966 odcestoval do Ameriky původně jen na stáž. Vrátit se ale mohl až po sametové revoluci. Jeho bratr Zbyněk se pokusil s bratry Mašínovými utéct na Západ už v roce 1953. Ve východním Německu ho ale chytili a o dva roky později byl v jeho případě spolu s Václavem Švédou a Ctiborem Novákem vykonán trest smrti. „Žádost o milost význam neměla, museli být exemplárně potrestáni,“ míní Jiří Janata.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jiří Janata se narodil krátce před vypuknutím druhé světové války v červenci roku 1939 v Poděbradech do učitelské rodiny. Otec byl vdovec, z prvního manželství měl už dva syny Jaromíra a Zbyňka. Jako vlastenec se za okupace zapojil do odboje. „Tatínka zatklo gestapo v lednu nebo únoru 1945. Někdo napsal jména lidí z odboje, aby byly zachována pro další generace, a Němci šli najisto. Z toho transportu, který jel z Jičína, se tatínek do Terezína nikdy nedostal, protože vlak byl napaden kotláři. Vězni se vrátili zpátky do Jičína. Tatínek přišel domů, tuším, třetího nebo čtvrtého května,“ vzpomíná. 

Už jako děti se Janatovi chlapci přátelili s bratry Mašínovými. Otec navíc pomáhal paní Mašínové v těžké situaci, když jejího manžela Josefa zatklo gestapo. „Mašínovi bydleli tak tři bloky od nás, maminka dala klukům za úkol, aby mě brali s sebou. Kluci si hráli na kovboje a indiány a střelili mě vzduchovkou. Když jsem se o tom incidentu zmínil Pepíkovi Mašínovi v Santa Barbaře, tak si na to pamatoval,“ vypráví s úsměvem.

Žádost o milost

S bratry Mašínovými zůstal Jiřího bratr Zbyněk ve styku i po válce. Byl nejmladším z jejich skupiny, účastnil se společných akcí i útěku přes hranice v říjnu 1953. Východoněmecká policie ho ale zatkla a o dva roky později v Praze na Pankráci u něj i u Václava Švédy a Ctibora Nováka kat vykonal trest smrti. Žádost o milost, kterou poslal prezidentovi Antonínu Zápotockému jeho otec, nepomohla.

Fotografie Zbyňka Janaty z vyšetřovacího spisu
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek

„Chápu, proč to tatínek napsal a jak to napsal, ale nemělo to žádný vliv na ten systém. Mašínové a Milan Paumer už byli za hranicemi a šlo o exemplární potrestání těch, kdo zůstali v síti komunistické moci, takže tohle šanci nemělo,“ míní Jiří Janata.

„Hodně lidí po mně potom chtělo slyšet, že to byl záměr o odboj a o převrácení režimu. Já si myslím, že nebyl. Víte, tyhle velké historické události jako výstřel z křižníku Aurora nezpůsobily Velkou říjnovou revoluci. To byla jen maličká jiskřička. K tomu, aby to vybuchlo, bylo třeba mít sud prachu. Ta jiskřička, jak si někteří lidé představují, byli  Mašínové a můj brácha, ale tam ten sud prachu ještě nebyl,“ vysvětluje Janata.

Anděl strážný

Rodiče přišli o práci, už nesměli učit, rodina se musela přestěhovat. Přesto se Jiřímu a jeho mladší sestře Haně podařilo vystudovat nejen střední, ale i vysokou školu.

„Nad námi držel ruku anděl strážný. Tři měsíce před svou smrtí mi maminka řekla, kdo ten anděl strážný byl. Maminka si vyšlapala cestičku přes své známé ze Sokola a z kantořiny k paní Zápotocké. Maminka říkala, že to byla velice prostá, ale hodná žena. A ona mamince přísahala, že nás ochrání,“ vzpomíná s dojetím Jiří Janata.

V roce 1966 odjel na stáž na univerzitu v Michiganu. Po emigraci nejstaršího bratra dostal od úřadů výzvu k návratu, již ale neuposlechnul. „Já jsem neemigroval, ale nevrátil jsem se. Znamenalo to konfiskaci majetku, sestře to způsobilo malé peklo. Pro ni to bylo dost tvrdé. Tak začala nová epizoda mého života v zahraničí jakožto emigranta,“ řekl.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Jiří Janata
Zdroj: ČT24

Z Ameriky do Británie a zpět

Po skončení stáže v Ann Arboru zamířili s manželkou a malým synem do Británie. Tam prožili i srpen 1968 a narodila se jim dcera. Po osmi letech v Evropě začal Jiří Janata působit na univerzitě v Utahu. Šest let strávil také budováním výzkumného ústavu v Hanfordu.

Hanford je největší smetiště na světě, pak Čeljabinsk a další. Je to největší katastrofa, o které se nemluví, protože teď se mluví hlavně o kyslíčníku uhličitém. Ale tohle je největší průšvih, dědictví studené války,“ vysvětluje.

„V čem dělají ti mladí chybu? Že si neváží toho, že svoboda jejich konání a myšlení není nic naprosto automatického. I můj brácha byl obětí systému – a to si myslím, že si ti mladí lidé dost dobře neuvědomují,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...