Loštičtí nedají na „tvargle“ ze své výrobny dopustit. I když obal říká, že syrečky jsou z Olomouce

Kuchaři o nich mluví jako o surovině tradiční i moderní gastronomie, a to nejen v Olomouckém kraji. Tvarůžky se stávají regionálním fenoménem, vyrábí se z nich různé speciality, dokonce i tvarůžková zmrzlina. Loštice, kde tento tradiční moravský sýr zraje, se díky tvarůžkům stávají cílem turistů, které zajímá nejen výrobní postup, ale i tvarůžkové speciality. V Lošticích ostatně před 25 lety vzniklo Muzeum Olomouckých tvarůžků.

Jak dlouho se tvarůžky v Olomouckém kraji vyrábí, nikdo přesně neví. Odhaduje se však, že jejich historie se začíná psát už někdy v 15. století. Tehdy bylo běžné, že si tvarůžky doma lidé připravovali sami, a poté je prodávali na tržištích. Nakonec se staly součástí běžného hanáckého jídelníčku.

Sláva tvarůžků se nakonec dostala i za hranice Olomouckého kraje. Představily se na světové výstavě ve Vídni v roce 1872, kde získaly ocenění, a díky masivnímu budování železnice po celé Evropě se postupně dostaly na světové trhy. Tento sýr se stal tak oblíbeným, že si na něj ještě nedávno dělaly nároky i okolní státy. Olomoucké tvarůžky ale nakonec získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie.

Smrdí nebo nesmrdí?

Jsou známé svým výrazným odérem. U někoho okamžitě spouští Pavlovův reflex, při kterém ožijí chuťové buňky, někdo však raději uteče hned, jak se otevře plastový obal.

V Olomouci už zřejmě spousta lidí od přespolních slyšela dotaz: „Nepáchne to u vás ve městě?“ Taková otázka musí u rodilého Olomoučana zákonitě vyvolat úsměv, každý místní totiž ví, že Olomoucké tvarůžky se nevyrábí v Olomouci ale v Lošticích na Šumpersku. Dřív se sice produkovaly i v hanácké metropoli, Hněvotíně a na dalších místech, dnes však mají tvarůžky s Olomoucí společný jen název.  

Na otázku, proč se tedy tvarůžky jmenují Olomoucké, se hledá těžko odpověď. Pravděpodobně je to dáno tím, že byly hlavním sortimentem na olomouckých trzích už před stovkami let. Spousta obyvatel Loštic by ale název Loštické tvarůžky uvítala. Na tvarůžky jsou v Lošticích hrdí, významné návštěvy vítají chlebem s máslem – a tvarůžkem.

Obyvatelé Loštic jsou patrioti, takže jsem se s názorem, že by tvarůžky měly být Loštické, už setkala. O žádných sporech ale nevím. Vůně tvarůžků linoucí se z našeho města je jasným dokladem toho, kde se vyrábějí, a zažitý regionální název tuto skutečnost nemůže změnit.
Šárka Havelková Seifertová
starostka Loštic (SNK Občané pro Loštice)

Tvarůžkové muzeum má už čtvrt století

Město těží ze slávy tvarůžků ve velkém a reagoval na to i jejich výrobce A. W. Loštice. Už před lety, když firma zaznamenala velký zájem návštěvníků města o výrobu tvarůžků, vybudovala přímo ve výrobně improvizované muzeum. Zájem byl však tak obrovský, že prostory ve výrobně přestávaly kapacitně stačit.

Frima nakonec odkoupila nedalekou budovu, kde vybudovala Muzeum Olomouckých tvarůžků, to je dnes jedním z hlavních cílů turistů, kteří do Loštic zavítají. „Jdo o živé muzeum nejen o Olomouckých tvarůžkách, ale nabízí i širší pohled na celé sýrařství i historické souvislosti oblasti Haná. Informuje také o osudech výrobců a současné výrobě,“ řekl jednatel firmy Jaroslav Kovář. Muzeum nedávno oslavilo pětadvacáté výročí.

Oslavy 25. výročí od založení Muzea Olomouckých tvarůžků
Zdroj: A. W. Loštice

O tom, že zájem o jediný původní moravský sýr narůstá, svědčí i fakt, že v Olomouckém kraji snad nenajdete jedinou restauraci, která by ve svém jídelníčku neměla alespoň jedno tvarůžkové jídlo. Snad jen s výjimkou veganských restaurací, vietnamských bister nebo pizzerií. I když tvarůžková pizza není v Olomouckém kraji také nic neobvyklého, Ital by však zřejmě nejásal. 

Tradičnějšími jídly v moravských restauracích jsou například smažené tvarůžky, masové kapsy s tvarůžky nebo takzvaná loštická česnečka. Gastronomie se však vyvíjí a stále častěji se tvarůžky přidávají i do méně obvyklých jídel. V Lošticích funguje například tvarůžková cukrárna, kde z olomouckých syrečků vyrábějí slané cukroví a jedna z loštických kaváren zase vyrábí tvarůžkovou zmrzlinu. Její majitel si ji dokonce nechal patentovat. 

Festival, na který míří davy

Na neobvyklé recepty z tvarůžků se specializuje také Olomoucký tvarůžkový festival, který už čtvrtým rokem pořádá město Olomouc. Letos se konal koncem dubna a své stánky tam mělo 36 místních restaurací, mezi nimi i ty nejluxusnější, které vaří jen z těch nejkvalitnějších surovin. Návštěvníci mohli ochutnat například fregolu s trhaným kachním masem s tvarůžky, tvarůžkovou zelňačku nebo čokoládový mousse ve skle s tvarůžkovou pěnou.

„Na tvarůžkový festival míří lidé nejenom z Česka, ale i ze Slovenska, Polska či Rakouska. Velký zájem vzbudil i u asijských turistů z Japonska či Jižní Koreji. Na festival dojíždí zahraniční návštěvníci převážně organizovaně, formou zájezdů cestovních kanceláří,“ řekla vedoucí odboru cestovního ruchu olomouckého magistrátu Karin Vykydalová.

Olomoucký tvarůžkový festival 2019
Zdroj: Magistrát města Olomouce/Blanka Martinovská

První ročník festivalu startoval už v roce 2016 a město si za něj vysloužilo drobnou kritiku. Zájem byl totiž tak velký, že některým stánkařům začaly tvarůžky rychle docházet a na spoustu lidí se nedostalo. V následujích letech tak město zajistilo mnohonásobně větší množství tvarůžků a vyplatilo se. Počet návštěvníků každým rokem narůstá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...