Šlo o sebeobranu, konstatoval soud v případu smrti Roma u Brněnské přehrady. Muže zprostil obžaloby

Nahrávám video

Krajský soud v Brně v případu loňské smrti Roma, který zemřel po potyčce u Brněnské přehrady, zprostil muže původem z Ukrajiny Romana Rohozina obžaloby. Podle soudce jednal Rohozin v nutné sebeobraně. Vyhověl tak návrhu obhajoby. Verdikt není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu, aby zvážil případné odvolání. Původně požadoval pětiletý trest, při čtení závěrečné řeči změnil právní kvalifikaci na zabití. Soud případ nejdříve projednával jako vraždu. Rohozin vinu popřel. Případ loni v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy.

Soud vyhověl návrhu obhájce o zproštění viny. Nešlo podle něj o trestný čin, ale o nutnou sebeobranu, jak je popsána v trestním zákoníku. „Jednání, jak bylo prokázáno, nevykazuje znaky trestného činu. Skutek se stal jinak, než je popsáno v obžalobě,“ uvedla předsedkyně senátu Dita Řepková. „Je pravda, došlo k ublížení na zdraví a ke smrti mladého člověka. Je to neštěstí. Na druhou stranu nebudeme kriminalizovat jednání, které nějakým způsobem nevybočuje z toho, co nám zákon umožňuje považovat za nutnou obranu,“ dodala.

Vynesení rozsudku sledoval plný sál. Zájem dokonce přesáhl jeho kapacitu, vydávaly se proto vstupenky. Zájemci byli zejména z romské komunity, kteří s vynesením osvobozujícího rozsudku nesouhlasili. Již při čtení odůvodnění někteří diváci na protest odešli, verdikt označili za nespravedlivý. Romská komunita zvažuje protesty.

Původně čelil sedmatřicetiletý muž obžalobě z vraždy se sazbou až osmnáct let vězení. Později žalobce Petr Bejšovec změnil kvalifikaci na zabití a ublížení na zdraví. Rohozinův advokát však zpochybnil i to. „Bylo prokázáno, že Rohozin jednal adekvátně v sebeobraně proti třem útočníkům. Sami útočníci se před soudem k agresi přiznali, usilovali o život jiného člověka. Rohozin chtěl jít pryč, útočníci ale pokračovali dál. Neměl jinou možnost, než se bránit,“ uvedl obhájce.

Řekl, že obrana Rohozina byla přiměřená útokům a počtu útočníků. „Až v momentě, kdy pocítili bolest, útoky zastavili. Rohozin dál nepokračoval v útoku ani nepřešel k aktivnímu útoku,“ sdělil obhájce. Po vynesení rozsudku vyjádřil spokojenost, blíže však verdikt on ani jeho klient nekomentovali.

Obrana nožem byla nepřiměřená, argumentoval žalobce

Státní zástupce opíral své závěry o to, že muž k obraně použil nůž. „Obrana nesmí být intenzivnější než útok. Obránce použil prostředku silnějšího, než byl útok. K obraně použil způsob absolutně nepřiměřený, a to nůž. Nebyl vystaven fatálnímu útoku, který by ho ohrožoval na životě. Použití nože bylo nepřiměřené,“ uvedl žalobce.

Obžalovaný to odmítl. „Pokud bych měl jinou možnost a nikdo by mne nepronásledoval, pokud by mi dali jednu možnost utéct, a pokud by mne nezbili, kdy jsem málem omdlel, tato tragédie by nebyla,“ prohlásil v pátek Rohozin.

Souzený muž poblíž tramvajové zastávky podle obžaloby nožem napadl a zranil tři lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Že změnil kvalifikaci činu z vraždy na zabití, zdůvodnil Bejšovec tím, co se dozvěděl z výpovědí znalkyň z oboru psychiatrie a psychologie. „Dospěl jsem k závěru, že jsou naplněny podmínky pro to, že mohl jednat ve značném rozrušení a v obavách. To jsem akcentoval ve své závěrečné řeči a návrhu,“ uvedl.

Konflikt začal v tramvaji

Soud případ otevřel loni v polovině prosince, kdy vyslýchal Rohozina a oba poškozené. Rohozin tehdy uvedl, že jel s přáteli tramvají na ohňostroj na přehradu, skupinka jiných lidí ale začala v tramvaji hlučet. Pouštěli si podle něj hudbu, dělali hluk, houpali se na držadlech.

„Když už to bylo nesnesitelné, požádal jsem je, aby toho nechali,“ řekl tehdy obžalovaný. Následoval konflikt v tramvaji, kde na svoji adresu zaznamenal nadávky, následně konflikt po vystoupení z ní. Skupinka tří lidí jej pak podle jeho slov napadla, on vytáhl nůž, aby ho nechali na pokoji. S nožem prý švihal, řekl, že si ani nevšiml, že by někoho zasáhl.

Dva poškození, kteří tehdy před soudem vypovídali, k chování skupiny v tramvaji uvedli, že popíjeli, zpívali a Rohozin je okřikl a hrozil jim pěstí. „Jeli jsme šalinou, kouřili jsme, pouštěla se hudba, skupina asi patnácti až šestnácti. Pohádali jsme se tady s pánem, začal po nás řvát, ať přestaneme zpívat, začal na nás křičet. Pak jsme vystoupili, tam jsme pána napadli,“ popsal situaci jeden z poškozených.

Případem se zabýval i Městský soud v Brně, kdy oba muže, kteří byli při incidentu zraněni, potrestal za výtržnictví. Ve věci městský soud rozhodl neveřejně, vydal trestní příkaz, oba dostali podmíněné tresty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...