Soud otevřel případ úmrtí Roma u Brněnské přehrady. Obžalovaný se hájí sebeobranou

Nahrávám video

Krajský soud v Brně se v pátek za přísných bezpečnostních opatření začal zabývat případem vraždy u Brněnské přehrady, obžalovaným je muž původem z Ukrajiny Roman Rohozin. Muž vinu odmítl, uvedl, že šlo o sebeobranu. Zabitým mužem byl Rom, případ v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy. Sedmatřicetiletému cizinci hrozí až osmnáct let vězení.

Souzený muž poblíž tramvajové zastávky podle obžaloby nožem napadl a zranil tři lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel. Zabitým mužem byl mladý Rom.

„Asi v 19:40 v Brně na asfaltovém chodníku spojujícím zastávku městské hromadné dopravy Přístaviště a ulici Přístavní při vzájemné potyčce se třemi poškozenými mladými muži na tyto za použití svého nože zaútočil,“ uvedl žalobce Petr Bejšovec. Jednomu z mužů podle něj obžalovaný způsobil smrtelná zranění, další dva zranil. Podle obžaloby muž v tramvaji zasáhl proti nevhodnosti chování skupiny, následovaly potyčky po vystoupení z tramvaje.

Šlo o sebeobranu, tvrdí Rohozin

Obžalovaný popsal, že jel s přáteli tramvají na ohňostroj na přehradu, skupinka jiných lidí ale začala v tramvaji hlučet. Uvedl, že si pouštěli hudbu, dělali hluk, houpali se na držadlech. „Když už to bylo nesnesitelné, požádal jsem je, aby toho nechali,“ uvedl obžalovaný. Následoval konflikt v tramvaji, kde údajně na svoji adresu zaznamenal nadávky, následně konflikt po vystoupení z ní. Skupinka tří lidí jej napadla, řekl obžalovaný.

„Dostal jsem pěstí do levé části hlavy, zprava ránu za ucho. Pokusil jsem se je odstrčit, ale oni začali mlátit silněji. Kryl jsem si oblast očí a nosu, dostával jsem údery do ucha, zátylku, hrudníku. Pak mi začalo hučet v uších, měl jsem mžitky před očima, sotva jsem rozlišoval siluety. Cítil jsem se hrozně, mohli mě zabít,“ popsal situaci Rohozin.

Vzpomněl si pak, že má vzadu v batohu nůž na krájení potravin, tak jej vytáhl, aby ho nechali na pokoji. „Kryl jsem se, párkrát jsem s ním švihl ze strany na stranu, pak jsem slyšel křik,“ řekl. Uvedl, že jak švihal nožem, necítil žádný odpor, ani na rukou pak neviděl krev. Šel se pak podívat po známých, zastavil jej až policista. „Byla to donucená sebeobrana, nehodlal jsem nikoho zranit nebo se dotknout, dokonce jsem ani nevěděl, že jsem se do někoho strefil,“ řekl v pátek muž před soudem.

Účastníci konfliktu přiznali napadení Rohozina

Jeden z poškozených v případu vraždy Roma u Brněnské přehrady uvedl, že Rohozina napadli, když je vyprovokoval. „Jeli jsme šalinou, kouřili jsme, pouštěla se hudba, skupina asi 15 až 16. Pohádali jsme se tady s pánem, začal po nás řvát, ať přestaneme zpívat, začal na nás křičet. Pak jsme vystoupili, tam jsme pána napadli,“ popsal situaci poškozený.

Obžalovaný podle něj dostal asi tři rány, žádný nůž u něho neviděl. Sám byl zraněn na ruce, má malou jizvu. „Já si ho ani nevšiml. Nevšiml si ani, jestli to bylo nožem,“ uvedl. Dodal, že obžalovaný byl agresivní, ukazoval na ně pěstí. V tramvaji podle něj skupina popíjela alkohol, on sám vypil asi lahev vodky.

Podle druhého z poškozených obžalovanému několikrát dali pěstí po vystoupení z tramvaje. V tramvaji se i podle něj popíjelo a kouřilo. „Pan obžalovaný nás okřikl, co to děláme, ukazoval na nás pěstí. Vylezli jsme ven, šel naproti nám směrem na Přístaviště. Žduchl do mě, dostal jednu pěstí, také od dvou dalších,“ popsal konflikt další poškozený. Následně prý šli po cestě, tam podle něj konflikt pokračoval. Nevěděl ale, že obžalovaný vytáhl nůž, poškozeného obžalovaný údajně bodl zezadu.

Soud by mohl rozhodnout na konci ledna

Žalobce Bejšovec považuje v případu za klíčový výslech nezávislých svědků a výpověď znalců. Soud by je měl vyslechnout na konci ledna, kdy bude pokračovat hlavní líčení. „Hlavní líčení je v poloviční fázi, těžko jej nyní mohu blíže komentovat. Klíčové budou výpovědi svědků, kteří tu budou v příštím hlavním líčení. Jde o svědky, které považuji za nezávislé, kteří měli možnost celou situaci pozorovat. V této věci má soud poměrně těžký úkol, protože musí v zásadě určit míru nutné obrany, což je velice složitá právní otázka. Nezbývá než vyčkat, jaké bude konečné rozhodnutí soudu, které se bude odvíjet od toho dokazování,“ uvedl.

Pokračovat bude soud 25. a 26 ledna dalším dokazováním. Předsedkyně senátu Dita Řepková v závěru jednání nastínila, že první lednový jednací den by měli být vyslechnuti svědci, které navrhuje obžaloba, na řadu by měly přijít i výpovědi znalců. Druhý den by mohly zaznít závěrečné řeči, případně i rozhodnutí. Pokud by rozsudek nepadl, odročil by soud jednání už jen za tímto účelem.

Úmrtí vedlo k protestům

Rohozin byl ve vazbě, nyní je stíhán na svobodě. O propuštění z vazby rozhodl v červenci brněnský městský soud, státní zástupce proti tomuto rozhodnutí ale podal stížnost. Krajský soud v srpnu rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z 10. června také vyvolala v Brně nepokoje. Emoce vyvolaly i dezinformace na sociálních sítích o napadání Romů Ukrajinci, které policie vyvracela. Řada romských osobností protiukrajinské akce odsoudila, varovala před uplatňováním kolektivní viny a vyzývala k rozvaze a ověřování zpráv.

V reakci na protesty některých Romů v létě vzniklo nové desatero krizové komunikace, které nyní mohou radnice využít ke zklidnění případných napětí a nepokojů. Návod pro informování vytvořila expertní skupina k prevenci a zklidnění předsudečného násilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...