Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Nahrávám video

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.

Přes most v Mikulově projede denně více než patnáct tisíc aut. Silný provoz zatěžuje mostní závěry, tedy ocelové pásy spojující jednotlivé díly mostovky. „Dojde k výměně mostních závěrů, odfrézování části asfaltu a vybourání říms. Vždy se bude opravovat a uzavírat třetina vozovky,“ popsal šéf brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.

Dělníci začali s přípravnými pracemi v pondělí. Průjezd v obou směrech zůstává zachován, rychlost se však snížila ze sedmdesáti na padesát kilometrů za hodinu. Původně měla být v úseku omezena na třicet kilometrů za hodinu. „Pro nás je důležité, aby plynulost dopravy byla co nejlepší. S ŘSD jsme spolupracovali na koordinaci prací tak, abychom se vyhnuli hlavní sezoně, kdy Mikulovem projíždí velký počet vozidel mířících na dovolenou,“ řekl první místostarosta Mikulova Ivo Hrdlička (Piráti).

Pod frekventovanou silnicí vede vinařská cyklostezka i železniční trať. Práce na mostě jejich provoz nijak neovlivní.

Dálnice D52 má odvést tranzit

Do budoucna by most měli využívat především místní řidiči. Tranzitní doprava má směřovat na plánovaný úsek dálnice D52, který povede v těchto místech a na stávající trasu se napojí těsně před bývalou celnicí. „Jde o úsek, u kterého bychom chtěli letos získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele. V příštím roce bychom mohli se stavbou začít,“ uvedl Fiala.

Ve stejné době má začít také výstavba dálnice od Pohořelic. O dva roky později by se silničáři měli pustit do nejnáročnější etapy, tedy překonání Novomlýnských nádrží.

„My dnes máme stanovisko EIA a někdy v sedmém měsíci požádáme o dvě stavební povolení ze tří. V termínech máme i rezervu na to, že se nějakou dobu budeme soudit,“ řekl Fiala. „Věřím, že výsledek s ohledem na aktuálnost podkladů všech bude dobrý,“ doplnil.

Jedním z problematických míst může být podjezd pod dálnicí mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi, který obce požadovaly. „Máme před sebou veřejné projednání, kde lidi seznámíme s tím, proč tento podjezd už nebudeme řešit. Věnovali jsme mu opravdu spoustu času a vznikl i oponentní posudek. Z technických důvodů tam ten podjezd být nemůže,“ tvrdí Fiala.

Předchůdce D52 se začal stavět už před druhou světovou válkou. V roce 1997 silničáři dokončili šestnáctikilometrový úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi, který dodnes tvoří hlavní část dálnice. V roce 2005 získala další část stavby kladné stanovisko EIA posuzující vliv na životní prostředí. O čtyři roky později Česko uzavřelo s Rakouskem dohodu o propojení dálničních sítí. Ve stejném roce ale soud zrušil územní plán Břeclavska včetně plánované trasy. V roce 2016 ji zastupitelstvo Jihomoravského kraje jednomyslně schválilo.

„Myslím, že rekapitulace těch milníků je poměrně ukázková. Pokud by příprava běžela kontinuálně, tak bychom dnes dálnici měli,“ poznamenal Fiala.

Prioritní stavba

Loni vláda potvrdila, že trasa D52 povede přes Novomlýnské nádrže. Se začátky staveb se zatím počítá v letech 2027 až 2029, celá dálnice z Brna k hranicím má být hotová v roce 2031.

Česko podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) potřebuje kvalitní dopravní infrastrukturu, která bude funkční, bezpečná a dostupná a propojí zemi tak, aby žádný region nezůstal stranou. To je podle něj cesta k vyšší konkurenceschopnosti. Mezi základní cíle v dopravě řadí strategie dokončení páteřní dálniční sítě, která má být podle vlády kompletní do roku 2035, a modernizaci železniční sítě. Mezi prioritními stavbami pro příští roky zmínil napojení na Rakousko dálnicemi D3 a D52 a propojení s Polskem po D11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...