Připadali jsme si jako ptáčci vyhození z hnízda, vzpomíná obyvatelka vystěhované obce

Nahrávám video
Události v regionech: Výstava Donuceni odejít
Zdroj: ČT24

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.

„Přišla zpráva, že do toho a toho termínu musíme opustit domy. Celá dědina. Protože tady směrem na Vyškov už Hitler budoval nějaké letiště,“ vzpomíná pamětník vystěhování obce Kulířov na Blanensku Tomáš Baldík. Vysídlení zažil jako malé dítě. „Já jsem to v deseti letech považoval za dobrodružství. Odstěhovali jsme se do Němčic nedaleko Sloupu k příbuzným. Uvolnili nám místo v komoře. Leželi jsme tam na pytlech. Bylo nás tam šest,“ popisuje.

Jako malé dítě odcházela z Opatovic na Vyškovsku také Marie Zemánková. „To bylo, jako když ptáčky vyhodíte z hnízda a nemají nic, tak jsme si připadali,“ vzpomíná pamětnice.

Cvičiště i snazší germanizace

Výcvikový prostor existoval na Drahanské vrchovině už za první republiky. Po okupaci a zřízení protektorátu jej převzala německá armáda. Ta plochu významně rozšířila na úkor třiatřiceti obcí, jejichž obyvatelé se museli v několika vlnách za ponižujících podmínek vystěhovat. Události zasáhly také do historie Rychtářova na Vyškovsku, Drahan na Prostějovsku nebo Lipovce na Blanensku. Celkem v těchto obcích žilo bezmála dvacet tisíc lidí.

Kromě rozšíření cvičiště sledovala okupační moc na Drahanské vrchovině ještě jeden cíl: chtěla propojit německojazyčné ostrůvky na Moravě, vytvořit koridor a rozdělit zemi na dvě části, což by usnadnilo germanizaci. I proto se lidé z vrchoviny nemohli stěhovat kamkoli, ale pouze tam, kde to vyhovovalo nacistické osidlovací politice.

Vrátili se do rozbitých domů, jiní neměli kam

Mnozí vysídlenci za války živořili v obtížných podmínkách. Situace některých se nezlepšila ani po válce. Zhruba třetina z nich se totiž neměla kam vrátit. „Některé obce byly velmi poničené, domy v dezolátním stavu. Mnozí lidé tak vyslyšeli nabídku okresního národního výboru, aby přednostně osídlili místa po německých obyvatelích v pohraničí nebo v tradičních německých jazykových enklávách ve vnitrozemí Moravy,“ popsala kurátorka výstavy a historička Moravského zemského muzea Dana Vedra.

„Zrovna u Krásenska je dobře vidět, jak počet obyvatel spadl zhruba na polovinu a nikdy se už nevrátil na číslo, které bylo před válkou,“ ukázala na interaktivní mapu Marie Horáková ze spolku Barvínek. „Do dnešních dnů se neobnovil počet obcí ani počet obyvatel jako před vystěhováním,“ poznamenala Vedra.

Rodina paní Zemánkové se do Opatovic vrátila, z jejich domu ale mnoho nezbylo. „Byl rozebraný až po základy. Zůstaly jen venkovní zdi. Ale v zahrádce jsme měli výminek, takovou chaloupku, ta byla zničená méně. Tatínek se strýčkem ji spravili a tam jsme se nastěhovali. Byli jsme rádi, že jsme se mohli vrátit,“ popisuje. I rodina Tomáše Baldíka měla štěstí – měla se kam vrátit. „Měli jsme rozbitý barák, ale ne tolik, abychom ho nemohli spravit a vrátit se,“ říká.

Vznikl dokumentární film, kniha, v plánu je web

Podle kurátorky výstavy se vystěhování obyvatel Drahanska zatím nikdo nevěnoval v takovém rozsahu. Vyzpovídala dvě desítky pamětníků, prozkoumala archivy a shromáždila historické fotografie, dokumenty i různé artefakty, které ve výstavní síni přibližují život na Drahansku a fungování vojenského cvičiště. Spolu s výstavou vznikl také dokumentární film a kniha.

Historici ve spolupráci s místním spolkem Barvínek chtějí využít historické materiály pro výuku žáků základních škol, zejména v místech, která byla s vysídlením spojená. A to s pomocí her, interaktivních map i webových stránek. „Děti pátrají ve svých vesnicích po ještě žijících pamětnících. Podařilo se nám už zrealizovat dvě besedy,“ popsal učitel ZŠ Podomí Petr Horák.

„Jak ti staří lidé vyprávěli, představovala jsem si, jaké to bylo, když chodili do první třídy a byli mladí. Muselo to pro ně být hrozné. Nechtěla bych takhle žít,“ řekla žákyně základní školy Anna Šmehlíková.

Postupně vznikne také společný „strom paměti“ a kolektivní kronika návštěvníků. Výstava potrvá v Muzeu Vyškovska do 26. dubna, poté se přesune do Prostějova, Boskovic a nakonec do Brna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Církev vyzvedla urnu s ostatky kněze Drboly, připravuje oslavy blahořečení

Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s předpokládanými ostatky Václava Drboly, který byl spolu s Janem Bulou zavražděn po vykonstruovaném procesu v 50. letech. Drbolův popel bude uložen v relikviáři spolu s částí Bulova primičního ornátu. Jeho ostatky totiž dosud nebyly nalezeny. Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.
26. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Brněnští vědci objevili mezi spermiemi netopýrů neznámého parazita

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita, který napadá netopýry. Patří mezi filárie neboli hlístice. Dosud neznámý druh nese latinský název Litomosa vetuni. Druhové jméno vetuni je zároveň oficiálním zkráceným názvem Veterinární univerzity.
26. 3. 2026

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
25. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
24. 3. 2026

Tachograf bude muset být vedle kamionů i v některých dodávkách

Od 1. července budou muset být dodávky na zahraničních trasách vybaveny digitálním tachografem. Nařízení vycházející z evropského Balíčku mobility podle sdružení dopravců ČESMAD Bohemia ovlivní stovky firem. Povinnost dodržovat přestávky stejně jako řidiči nákladních aut by sice měla zvýšit bezpečnost, přinese ale také vyšší náklady. Běžných řidičů ani vnitrostátní přepravy se změna nedotkne.
24. 3. 2026

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026
Načítání...