Na barokní most v hraničním pásmu u Mikulova se zapomnělo. Před opravou jej museli dělníci vykopat

Turistům bude od léta přístupný historický most ze 17. století mezi Mikulovem a Sedlecem, který je součástí areálu kulturní památky letohrádku Portz Insel. Po letech chátrání jsou dělníci hotovi s jeho opravou, trvala rok. Spolu s mostem prošly rekonstrukcí i okolní cesty vedoucí do Rakouska. Náklady jsou zhruba 32 milionů korun. Většinu pokryla evropská dotace.

Před samotnou opravou museli dělníci nejprve most nedaleko rakouských hranic dva měsíce odkrývat, zanesený byl totiž hlínou, ze které rostly nálety. Hned potom bylo třeba zajistit dochované části pod římsou mostu. Z velké části využili stavbaři původní kvalitní cihly, které našli v jeho okolí.

„Mělo být použito co nejvíce toho původního materiálu. To, co chybělo, což je zídka mostu, bylo doplněno cihlami z 19. století,“ popsala Kateřina Korandová z odboru územního rozvoje Městského úřadu Mikulov. Odchylkou od původního vzhledu je i nové kovové zábradlí. Pracovníci jej museli přistavět, aby výškou odpovídalo dnešním normám.

Po odtěžení hlíny se pod patnácti oblouky mostu objevila spodní voda. Nakonec poslouží jako přírodní jezírko. Ve vodě rybníku obklopujícího ostrůvek s letohrádkem ostatně most stál i v dobách kardinála Františka Dietrichsteina, který jej nechal postavit.

„Je to barokní most z první poloviny 17. století s obrovským významem. Historicky spojoval přes rybník ostrov Insel. Nicméně po 18. století po vysušení se stal téměř nepotřebným. Když nastoupil komunismus, tak tady bylo zakázané území,“ popsal starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS).

V hraničním pásmu tak zarostly i cesty vedoucí do Rakouska. Jako součást projektu je ale na rakouské straně obnovili a zaniklé původní historické stezky vybudovali teď znovu. „Vzniklo napojení až do rakouského Drasenhofenu. To umožní napojení i na rakouské cyklostezky,“ uvedla Korandová. Společně s mostem by měly být přístupné turistům už letos v létě.

Historický cihlový most u Mikulova
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...