Koronavirus může způsobit nečekaná úmrtí. Lékaři jej jako příčinu odhalují při pitvách

Onemocnění covid-19 může vést i k náhlým a neočekávaným úmrtím, říkají lékaři z Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Zkoumali 32 úmrtí bez známé příčiny u lidí v průměrném věku 69 let. V 75 procentech byla bezprostřední příčinou virová pneumonie v důsledku covidu-19.

Lékaři provádějí více pitev, aby zjistili příčiny u náhlých úmrtí lidí, kteří jsou mimo zdravotnická zařízení. Podle mluvčí nemocnice Dany Lipovské odborníci s první jarní vlnou pandemie čekali, že na zemřelého s touto nemocí narazí víceméně náhodně, zemře-li třeba v důsledku dopravní nehody nebo úrazu.

„Přes opakované testování podezřelých případů od letošního března byl u nás první případ onemocnění covid-19 potvrzen při pitvě až 22. září. Od té doby do konce října jsme měli celkem 32 takových případů, že lidé zemřeli doma, aniž byla známa příčina,“ uvedl přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u svaté Anny Tomáš Vojtíšek.

Lidé s covidem-19 umírají doma, i když jsou v nemocnicích volná lůžka

Podle něj ze 75 procent v těchto případech byla bezprostřední příčinou nemoc virová pneumonie v důsledku covidu-19. V dalších 16 procentech to byly trombotické stavy spojené se smrtící plicní trombembolií, tedy poruchou krevní srážlivosti, což je také následek covidu-19. U tří osob nebyla souvislost s koronavirem prokazatelná.

V posledním říjnovém týdnu zemřelí s koronavirem tvořili čtvrtinu všech pitev provedených v ústavu, jejich průměrný věk byl 69 let.

„I přes zatím statisticky relativně malý počet případů se ukazuje, že onemocnění covid-19 má potenciál vést k náhlým, respektive neočekávaným úmrtím mimo zdravotnické zařízení, aniž by v aktuální době byla ještě omezena dostupnost lůžkové nemocniční péče v důsledku jejího přetížení. Doposud přitom téměř u všech nemocných v ČR docházelo ke smrti až během hospitalizace,“ řekl Vojtíšek.

V Jihomoravském kraji je od počátku pandemie ke čtvrtku 36 329 potvrzených případů nemoci covid-19. S nemocí zemřelo 487 lidí, naopak se vyléčilo 18 464 osob, což je zhruba polovina, vyplývá z údajů ministerstva zdravotnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...