Je těžké být uprchlíkem v jiné zemi, říká Michel Adler. S rodiči museli za války jako Židé také utíkat

Michel Adler se v kůži uprchlíka ocitl jako batole. S rodiči utíkal před nacisty z Francie do Švýcarska. Po válce rodina odcestovala do Ameriky. Nyní přijel do Brna, aby na tamním židovském hřbitově hledal příbuzné matčiných rodičů.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Nacházíme se pravděpodobně u hrobu mých příbuzných. Karel Kraus a Ludvik Kraus. Můj dědeček se jmenoval Ludvik. Štěpánka Krausová, to jméno mi nic neříká, ale je velmi pravděpodobné, že by to mohli být příbuzní. Bratranci mých prarodičů. Nejsem si jistý, ale je to velmi pravděpodobné,“ říká Michel Adler a klade kamínek na náhrobek na židovském hřbitově v Brně.

Rodina jeho matky pochází z Brna. „Všechno, co vím, je z rodokmenu, který jsem našel na internetu. Ještě než jsme sem přišli, byly tady už nějaké kamínky. Někdo je tedy naživu, nějaký příbuzný, který je zde položil. To je dobrá zpráva,“ míní pamětník.

Prarodiče zemřeli v koncentračním táboře

Michelovi rodiče se vzali ve Vídni v roce 1933. Po válce doma prý často mluvili o holocaustu a přemýšleli, co se stalo matčiným rodičům. „Byli deportováni z Vídně do města Terezín a potom do Treblinky,“ vypráví. Michelově babičce bylo 68 a dědovi 75 let, když odjeli transportem do Terezína. „Myslím, že udělali selekci. Že je poslali do krematoria,“ říká Michel.

Michel Ader se narodil v Lyonu, v roce 1941. „Žili jsme poměrně klidným životem, protože Lyon byl v té době svobodnou částí, pod vládou, která sídlila ve Vichy. Ale v listopadu roku 1942 nás obsadili Němci,“ vysvětluje. Tehdy jako Židé museli utéct. „Převaděč nás vzal přes hranice do Švýcarska jako nelegální přistěhovalce,“ vypráví Michel Adler.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Michel Adler
Zdroj: ČT24

Otec napsal o útěku knihu

Michelův otec psal knihu, měl ji v rukopise a on ji překládal z němčiny do angličtiny. „Otec v ní popisoval náš útěk z domova. Jak jsme se tiše plížili po schodech v obavě, že se sem už nikdy nevrátíme. Velice citlivě popsal, co to znamená být uprchlíkem, jaké to je, když musíte utéct ze země, ve které jste se procházeli po ulicích, chodili do přírody,“ podotýká pamětník.

„Víte, Švýcarsko má svoji vlastní politiku. Říká se jí transmigrace. To znamená, že vás země přijme jako uprchlíky, ale vy tou zemí jen projdete, přesunete se a Švýcarsko zase opustíte. Řeknou vám, že pro vás nemají místo. To je běžné, že jsou lidé proti uprchlíkům,“ vysvětluje.

Po válce odešla rodina do New Yorku

Během druhé světové války přijalo Švýcarsko dvaadvacet tisíc Židů. „Můj otec dostal skoro rok po válce pracovní povolení. Dostal práci v Curychu, tak jsme se přestěhovali do Curychu. Pak požádal o americká víza,“ vypráví.

Do New Yorku rodina odcestovala v roce 1951. „Když se na to dívám zpětně, tak si myslím, že odletět do New Yorku bylo dobré rozhodnutí. Ve Švýcarsku bylo stále mnoho nacionalistů, nebo jak to správně nazvat. A přistěhovalci tam byli, řekl bych, druhořadí obyvatelé,“ míní Adler.

„Je těžké být přistěhovalcem, třeba jako Ukrajinci. Jsou v cizí zemi a musí se s tím popasovat.
Nemyslím si, že se moje matka cítila v Americe jako doma. Ve Vídni mluvila svým jazykem, uměla ocenit vídeňské vtipy. Myslím, že nikdy neocenila americký humor, protože mu nerozuměla,“ vzpomíná pamětník.

Je podle něj důležité, aby lidé pochopili, jak se k sobě chovat. A také aby učitelé ve školách mluvili o holocaustu. „Cítím naprosté propojení s minulostí. Jsem moc rád, že jsem tu mohl být,“ uzavírá vyprávění u hrobu svých příbuzných na židovském hřbitově v Brně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...