Invalidovna se po letech otevřela veřejnosti. Půl roku v ní budou kulturní akce

Nahrávám video

Dlouhodobě nepřístupná Invalidovna v Praze se v úterý otevřela veřejnosti. O bývalou ubytovnu pro válečné vysloužilce v dražbách nikdo neměl zájem a léta chátrala, loni ji proto od státu převzal Národní památkový ústav. Část barokní stavby z 18. století teď památkáři na půl roku půjčili neziskové organizaci Iniciativa pro Invalidovnu, která tam bude pořádat hudební, divadelní a taneční představení, přednášky nebo besedy.

Zájemci se teď kdykoli během dne dostanou do západního křídla a přilehlé zahrady. „Podpořili nás někteří umělci z výtvarných oborů, potom také tanečníci a hudebníci,“ uvedla při otevření areálu šéfka Iniciativy pro Invalidovnu Lída Vacková.

Uvnitř začala fungovat kavárna a venku se počítá s komunitní zahradou a programem pro děti. Organizace má část areálu zapůjčenou na půl roku.

Oproti plánům stojí jen jedna devítina Invalidovny

Samotná budova Invalidovny vznikla v letech 1731 až 1737 podle projektu významného architekta českého baroka Kiliána Ignáce Dientzenhofera, šlo o útulek pro válečné vysloužilce a jejich rodiny. Oproti plánu byla postavena pouze z jedné devítiny. „V původním plánu měl být v centru kostel, který se na konec nepostavil, a proto vznikla kaple,“ říká Martina Soušková z Národního památkového ústavu.

V každém pokoji bylo 17 dvojitých lůžek a tři jednoduchá. Postranní galeriové byty byly určeny pro poddůstojníky a invalidy ženaté. Poslední tam zemřel v roce 1956. Pak v budově sídlil Vojenský ústřední archiv, od té doby budova chátrala. „Nejvíce poškozená byla Invalidovna při povodni v roce 2002, kdy hladina vody dosahovala zhruba do výšky tří metrů,“ popisuje Soušková.

Objekt se v roce 2017 se stal národní kulturní památkou. Stát se pokoušel areál prodat v dražbě přibližně za 640 milionů korun, ale neúspěšně. Loni v květnu ho proto převzal Národní památkový ústav.

V objektu chce ústav zřídit informační centrum a kavárnu, další prostory by měly sloužit kancelářím ústavu, odborům ministerstva kultury, vzdělávacím aktivitám i komunitnímu životu. Rekonstrukce areálu má stát 1,3 miliardy korun a dokončena by měla být v roce 2024 nebo o rok později.

  • Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století.
  • V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Budova proto skončila u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
  • V roce 2016 chtěl stát budovu prodat v dražbě, minimální cena byla 638 milionů korun. Žádný zájemce se ale nepřihlásil. Poté o Invalidovnu projevil zájem Národní památkový ústav, převod byl potvrzen až loni. V roce 2017 se objekt stal národní kulturní památkou. Rekonstrukce má stát zhruba jednu miliardu korun.
  • Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 tisíc metrů čtverečních. Areál je oblíbený mezi filmaři, natáčely se tam například scény z Amadea Miloše Formana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 7 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...