Čech ani Němec, jsem Znojemák, říká Josef Vlasák

Nahrávám video

Josef Vlasák se narodil pět let před druhou světovou válkou do česko-německé rodiny. Nepovažuje se za Němce ani za Čecha – říká o sobě, že je Znojemák. Jeho rodiče se před válkou hlásili k německé národnosti. Otec, ač aktivní antifašista, musel v roce 1940 narukovat do wehrmachtu. Díky jeho postojům se rodina po válce vyhnula odsunu. Amatérský fotograf a sběratel historických snímků je spoluautorem knihy Milované Znojmo a před deseti lety se stal čestným občanem města.

„Všichni popírají, že Znojmo bylo německé město. Bylo. Říkalo se, že Vídeň je předměstím Znojma. Malé město s nádhernou přírodou – a co si budeme povídat, žít se tu dalo laciněji než ve Vídni,“ říká Josef Vlasák.

Ukazuje fotografii z roku 1937, kdy se na Dolním náměstí konala sudetoněmecká slavnost. „Vidíte, v čele nesou české a německé prapory,“ popisuje. Jako dítě rozdíl mezi Čechy a Němci nevnímal. „Vedle nás bydlel sedlák Růžička. Na Kraví hoře měl pole, z toho žil. Když zabíjel, vždycky nám donesl kousek masa nebo polévku.“

Otec ve válce a návrat z amerického zajetí

Vzpomíná i na mobilizaci. „Bydleli jsme ve Františkánské, na ulici byl velký rozruch. Koukal jsem z okna, nechápal jsem to.“ Když v roce 1938 přijel do Znojma Adolf Hitler, šli se s rodiči podívat. „Viděl jsem ho, seděl jsem tátovi na ramenou,“ vzpomíná. Ve městě tehdy jeden zlatník vyrobil Hitlerovi zlatou radniční věž. „Tady mu ji předávají,“ ukazuje na fotografii.

Jako Němec musel otec v roce 1940 narukovat do německé armády. Domů se vrátil až po válce, před Vánoci, z amerického zajetí. „Já jsem spal, máma mě ráno probudila. Přišel jsem do kuchyně a táta byl doma. Šest mých bratranců padlo – jeden zahynul v ponorce u břehů Brazílie, druhý v Rusku, další bombardoval Londýn. Šest se jich nevrátilo,“ shrnuje pamětník.

V roce 1944 byl na táboře v Podhradí a vzpomíná, jak tam měli hlad. „Máma jedla méně, aby bylo víc pro mě. Když jsem se z tábora vrátil domů, připravila mi velkou mísu ovoce. To nás ve Znojmě zachránilo – všude ho bylo hodně.“

Bombardování Znojma a odsun

Maminka pracovala za války v keramické továrně Ditmara. „Ale keramika se tam nedělala. Dělali pistole pro Hitlera,“ říká.

Prožil i bombardování města. „Byli jsme vybombardovaní. Všechno sklo a porcelán bylo rozbité, i okna. Jako kluci jsme závodili, kdo najde největší střepinu. Já našel druhou největší. Tady je,“ ukazuje.

Dne 20. dubna přišel na Znojmo velký nálet a rodina se odstěhovala do sklepa. „Byla tam nika se dvěma postelemi a tam jsme potom spávali,“ vzpomíná.

Po osvobození Rudou armádou vyšli ze sklepů, které byly plné lidí. „Viděli jsme na Kraví hoře široký pruh lidí, jak utíkají do Rakouska. Tam na ně čekali Rusové. Někteří šli jako antifašisté do Vídně, jiní byli jako Němci vystěhováni.“

Vlasákovi díky antifašistickým postojům otce zůstali v Československu. Brněnským pochodem smrti však musela v květnu 1945 odejít Vlasákova babička a teta s dětmi.

Chtěli „sundat Ivana“

Pamětník vzpomíná i na srpen 1968. Na náměstí Svobody tehdy stála socha rudoarmějce. „Lidé vzali lano, ovázali Ivana. Mělo dvě oka a lidé čekali, až projedou ruské tanky, že ho za háky vzadu strhnou. Nepodařilo se,“ popisuje a ukazuje další fotografii.

O aktuální ruské agresi vůči Ukrajině říká: „Putin… Prosím pěkně, jak může někdo přijít a říct, že chce Ukrajinu? Hotovo, spadla klec a jde do války,“ kroutí hlavou.

Celoživotním koníčkem Josefa Vlasáka je fotografování a sbírání snímků. Shromáždil rozsáhlou sbírku historických fotografií, které zachycují Znojmo od konce 19. století po současnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 2 hhodinami

V týdnu se očekává déšť, nejteplejší bude středa

Nebe v Česku bude v nadcházejícím týdnu většinou oblačné nebo polojasné, v pondělí, ve středu a ve čtvrtek meteorologové očekávají déšť nebo přeháňky. Teploty přes den budou stoupat nad dvacet stupňů Celsia, nejteplejší bude středa s maximy až sedmadvacet stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 19 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 19 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
včera v 09:00

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.