Bojovali proti nacistům, museli emigrovat. Svoboda není zadarmo, říká pamětnice

Nahrávám video
Týden v regionech: Paměťová stopa: Mimi Kuttelwascherová
Zdroj: ČT24

Milada (Mimi) Kuttelwascherová po komunistickém převratu v Československu s rodiči dramaticky uprchla do Anglie. Strýc Karel byl letcem RAF, otec Jan během války velel tankové divizi. Matka spoluzaložila v Londýně organizaci Velehrad, která pomáhala emigrantům. Matčiny ostatky nyní Mimi převezla do rodných Velhartic. Hluboko v sobě má zakořeněno, že svoboda není zadarmo.

„Tohle je maminka, to je tatínek v uniformě a tady tank. Všichni jsou krásně oblečení, protože to byla asi první svatba po válce,“ ukazuje Mimi fotografii rodičů na vyzdobeném tanku před kostelem. „Tatínkovi bylo 33 a mamince 18 let. Znali se jenom tři dny a už řekla ano,“ směje se.

Milada, zvaná Mimi, se narodila dva roky po druhé světové válce. Její strýc Karel byl stíhacím pilotem britského královského letectva a otec Jan velel tankové divizi. „Tatínek mě učil, jak se střílí z tanku. Měl dalekohled a ukazoval mi, jak vysoko musím zvednout hlaveň. Jeho bratr mi zase ukazoval, jak se létá se Spitfirem. Seděla jsem mu na klíně a on říkal, že vždycky musíme letět proti slunci, když za sebou vidíme Luftwaffe,“ vzpomíná Mimi na dětství po boku válečných hrdinů.

Karel a Jan Kuttelwascherovi
Zdroj: archiv pamětnice

Rodina uprchla z Československa po únorovém převratu, kdy Janovi hrozilo zatčení. Karel už byl v Británii. Otec tehdy sloužil u Sboru národní bezpečnosti a použil služební auto. „Byl v uniformě a myslím, že na auto dal vlajky. My jsme byli schovaní pod dekou vzadu. Když přijel k hranici, která už byla zavřená, vystoupil a křičel, aby ji otevřeli,“ popisuje Mimi.

Nakonec se dostali do americké zóny – pomohlo i známé jméno Kuttelwascher. Z Británie pro ně přiletěl strýc Karel. Jan měl v anglické bance uloženou část válečného žoldu. „Když jsme utekli, vzal si vkladní knížku, šel do banky a zeptal se, zda tam peníze ještě má. Oni mu to potvrdili a řekli, že i s úroky. Měl tam šest set liber. Za to se koupila půlka domu,“ vzpomíná.

Začátky v cizině ale nebyly jednoduché. „Moji vrstevníci nevěděli, že jsem Češka. Mysleli si, že jsem Němka, a nechtěli, abych byla s nimi,“ říká Mimi. Otec pracoval jako čistič v továrně, později díky válečnému známému začal s manželkou provozovat v Londýně obchod s potravinami pro cizince. „Angličani, nechci říct, že byli líní, ale nebyli zvyklí pracovat tolik. Měli otevřeno od devíti do pěti, a my od osmi do osmi a ještě polovinu neděle. Chodilo hodně lidí a byl to dobrý kšeft,“ vzpomíná.

Dům Velehrad

Tatínek vstával každý den v pět, nakupoval na trhu a pak s maminkou prodával. Postupně otevřeli i druhý obchod. „Peníze byly tak dobré, že rodiče chtěli postavit charitu pro Čechoslováky, kteří utekli před komunismem do Anglie a neměli nic. Dali jsme dohromady peníze spolu s otcem Langem a dalšími a koupili jsme v Londýně veliký rohový dům za 32 nebo 35 tisíc liber. A tam se pak setkávali všichni Češi,“ vypráví Mimi.

Tak vznikl dům Velehrad – zásadní místo pro mnoho československých emigrantů. Po srpnové okupaci v roce 1968 praskal ve švech. Mimi, tehdy už učitelka, přizvala na pomoc britskou ženskou dobrovolnickou organizaci. „Přinesly velké džbány, brambory, maso, mrkev a vařily anglický guláš, který nebyl moc dobrý. Ale my jsme do něj přidávali papriku. Uprchlíci spali na podlaze, na schodech, v garáži, na zahradě,“ vybavuje si Mimi.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Poštovní známky ve vězení

Když jí bylo asi patnáct let, dostala možnost poslat přes Červený kříž balíček pro strýce – kněze vězněného komunistickým režimem. „Dali jsme tam čokoládu, aspirin, holicí strojek, punčochy, čepici, prostě věci, které se mu ve vězení mohly hodit. A já jsem k tomu připsala dopis,“ vzpomíná. Aby balíček ozvláštnila, polepila ho na poště vánočními známkami.

Právě známky se nakonec staly největším pokladem – to jí strýc řekl až po Sametové revoluci ve Velharticích. „Ptal se mě, jak mě napadlo nalepit na krabici známky. Odpověděla jsem, že jsem chtěla, aby měl ve vězení něco hezkého, na co se může dívat,“ říká. Strýc exotické známky vyměňoval s bachaři za cukr, kávu a léky pro spoluvězně.

Vánoční známky, kterými strýc platil ve vězení
Zdroj: archiv pamětnice

Mimi prožila v Británii téměř celý život. Provdala se za pilota a hodně cestovala. Letos přijela do rodné země splnit poslední přání své matky a pohřbít ji ve Velharticích. Milada Kuttelwascherová zemřela loni v květnu ve věku 99 let.

Rodinnou historii začala Mimi nedávno sepisovat pro děti a vnoučata. „A najednou o to mají zájem muzea, hrady i lidé v Anglii. Svoboda není zadarmo – to mám stále v sobě. Musíme si vážit toho, že ji máme,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...