Bojovali proti nacistům, museli emigrovat. Svoboda není zadarmo, říká pamětnice

Nahrávám video

Milada (Mimi) Kuttelwascherová po komunistickém převratu v Československu s rodiči dramaticky uprchla do Anglie. Strýc Karel byl letcem RAF, otec Jan během války velel tankové divizi. Matka spoluzaložila v Londýně organizaci Velehrad, která pomáhala emigrantům. Matčiny ostatky nyní Mimi převezla do rodných Velhartic. Hluboko v sobě má zakořeněno, že svoboda není zadarmo.

„Tohle je maminka, to je tatínek v uniformě a tady tank. Všichni jsou krásně oblečení, protože to byla asi první svatba po válce,“ ukazuje Mimi fotografii rodičů na vyzdobeném tanku před kostelem. „Tatínkovi bylo 33 a mamince 18 let. Znali se jenom tři dny a už řekla ano,“ směje se.

Milada, zvaná Mimi, se narodila dva roky po druhé světové válce. Její strýc Karel byl stíhacím pilotem britského královského letectva a otec Jan velel tankové divizi. „Tatínek mě učil, jak se střílí z tanku. Měl dalekohled a ukazoval mi, jak vysoko musím zvednout hlaveň. Jeho bratr mi zase ukazoval, jak se létá se Spitfirem. Seděla jsem mu na klíně a on říkal, že vždycky musíme letět proti slunci, když za sebou vidíme Luftwaffe,“ vzpomíná Mimi na dětství po boku válečných hrdinů.

Karel a Jan Kuttelwascherovi
Zdroj: archiv pamětnice

Rodina uprchla z Československa po únorovém převratu, kdy Janovi hrozilo zatčení. Karel už byl v Británii. Otec tehdy sloužil u Sboru národní bezpečnosti a použil služební auto. „Byl v uniformě a myslím, že na auto dal vlajky. My jsme byli schovaní pod dekou vzadu. Když přijel k hranici, která už byla zavřená, vystoupil a křičel, aby ji otevřeli,“ popisuje Mimi.

Nakonec se dostali do americké zóny – pomohlo i známé jméno Kuttelwascher. Z Británie pro ně přiletěl strýc Karel. Jan měl v anglické bance uloženou část válečného žoldu. „Když jsme utekli, vzal si vkladní knížku, šel do banky a zeptal se, zda tam peníze ještě má. Oni mu to potvrdili a řekli, že i s úroky. Měl tam šest set liber. Za to se koupila půlka domu,“ vzpomíná.

Začátky v cizině ale nebyly jednoduché. „Moji vrstevníci nevěděli, že jsem Češka. Mysleli si, že jsem Němka, a nechtěli, abych byla s nimi,“ říká Mimi. Otec pracoval jako čistič v továrně, později díky válečnému známému začal s manželkou provozovat v Londýně obchod s potravinami pro cizince. „Angličani, nechci říct, že byli líní, ale nebyli zvyklí pracovat tolik. Měli otevřeno od devíti do pěti, a my od osmi do osmi a ještě polovinu neděle. Chodilo hodně lidí a byl to dobrý kšeft,“ vzpomíná.

Dům Velehrad

Tatínek vstával každý den v pět, nakupoval na trhu a pak s maminkou prodával. Postupně otevřeli i druhý obchod. „Peníze byly tak dobré, že rodiče chtěli postavit charitu pro Čechoslováky, kteří utekli před komunismem do Anglie a neměli nic. Dali jsme dohromady peníze spolu s otcem Langem a dalšími a koupili jsme v Londýně veliký rohový dům za 32 nebo 35 tisíc liber. A tam se pak setkávali všichni Češi,“ vypráví Mimi.

Tak vznikl dům Velehrad – zásadní místo pro mnoho československých emigrantů. Po srpnové okupaci v roce 1968 praskal ve švech. Mimi, tehdy už učitelka, přizvala na pomoc britskou ženskou dobrovolnickou organizaci. „Přinesly velké džbány, brambory, maso, mrkev a vařily anglický guláš, který nebyl moc dobrý. Ale my jsme do něj přidávali papriku. Uprchlíci spali na podlaze, na schodech, v garáži, na zahradě,“ vybavuje si Mimi.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Poštovní známky ve vězení

Když jí bylo asi patnáct let, dostala možnost poslat přes Červený kříž balíček pro strýce – kněze vězněného komunistickým režimem. „Dali jsme tam čokoládu, aspirin, holicí strojek, punčochy, čepici, prostě věci, které se mu ve vězení mohly hodit. A já jsem k tomu připsala dopis,“ vzpomíná. Aby balíček ozvláštnila, polepila ho na poště vánočními známkami.

Právě známky se nakonec staly největším pokladem – to jí strýc řekl až po Sametové revoluci ve Velharticích. „Ptal se mě, jak mě napadlo nalepit na krabici známky. Odpověděla jsem, že jsem chtěla, aby měl ve vězení něco hezkého, na co se může dívat,“ říká. Strýc exotické známky vyměňoval s bachaři za cukr, kávu a léky pro spoluvězně.

Vánoční známky, kterými strýc platil ve vězení
Zdroj: archiv pamětnice

Mimi prožila v Británii téměř celý život. Provdala se za pilota a hodně cestovala. Letos přijela do rodné země splnit poslední přání své matky a pohřbít ji ve Velharticích. Milada Kuttelwascherová zemřela loni v květnu ve věku 99 let.

Rodinnou historii začala Mimi nedávno sepisovat pro děti a vnoučata. „A najednou o to mají zájem muzea, hrady i lidé v Anglii. Svoboda není zadarmo – to mám stále v sobě. Musíme si vážit toho, že ji máme,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...