Beskydské obce zjišťují, co budou moci využít z likvidovaného Dolu Frenštát

Starostové obcí v Beskydech jednali s krajem a zástupci státního podniku Diamo o možnostech následného využití částí Dolu Frenštát. Spadají pod něj budovy, pozemky, ale i části infrastruktury, která je důležitá pro běžný provoz jednotlivých měst. Po mnoha letech bylo rozhodnuto, že bude Důl Frenštát zlikvidován.

Panorama Beskyd bude bez těžních věží v roce 2023. Letos na podzim začne závoz materiálu na zásyp. Podnik Diamo ho bude v kamionech vozit z odvalu ve Staříči. Přemístit 240 tisíc tun potrvá deset měsíců. „Pak by byl neprodleně zahájen zásyp a ten by měl být realizován cirka pět měsíců,“ řekl ředitel závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Co se týče majetku dolu, Diamo ho začalo rozdělovat na potřebný a nepotřebný pro finální úklid. „To podstatné je likvidace důlních děl, to jsou dvojice jam a těžní věže,“ vysvětlil Lazárek.

Zatímco přípravy na technickou likvidaci vrcholí, kraj a zástupci Diama pozvali k jednání zástupce dotčených měst a obcí. Lokalit, které měly sloužit k obsluze dolu, je celkem jedenáct. Jednotliví starostové mohli přijít s návrhy, jak s nimi naložit. „Máme zájem bavit se o tom území, ale jedná se o to, že to není jenom v našich rukou, není to náš majetek,“ řekl starosta Trojanovic Jiří Novotný.

Michaela Štefková je starostkou v obci Tichá. V této obci měla být druhá část těžebního areálu. Vyřešit chce třeba cestu, která k němu vedla.

„Je to tak velká komunikace, o kterou se do budoucna obec nebude moct starat. Jsou tam dvě nemovitosti, které nemají číslo popisné,“ vysvětlila starostka. „Jsou tam nějaké vodní nádrže, vodovody. To všechno se dá naopak využít ku prospěchu těch obcí,“ doplnil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

Podobně jako Frenštátsko chce Diamo a kraj řešit i další lokality, ve kterých byla ukončena těžba nebo se s jejími následky potýkají: Karvinsko a Frýdecko-Místecko.

  • V roce 1945 byl zahájen průzkum v jižní oblasti revíru OKD
  • Důl Frenštát vznikl v 80. letech minulého století na největším nalezišti černého uhlí v republice
  • V letech 1982 a 1983 začali dělníci s hloubením dvou důlních jam. V oblasti je podle odhadů více než miliarda a půl tuny černého uhlí
  • V dubnu 1988 bylo z jámy č. 5 vyvezeno první uhlí
  • Od roku 1994 je důl v konzervačním režimu, udržování stojí desítky milionů korun ročně. Pro těžbu nebyl nakonec nikdy zprovozněn
  • V roce 2011 požádalo vedení Trojanovic, na jejichž území důl stojí, o zbourání těžních věží. Ty patří podle stavebního úřadu mezi padesátku staveb v areálu, kterým vypršelo stavební povolení
  • OKD požádalo o ponechání věží do roku 2031

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 31 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami
Načítání...