Výlov těl a zatýkání v přímém přenosu. Orlické vrahy, zlomový případ pro český zločin, připomene Newsroom ČT24

V polovině devadesátých let tímto případem žila česká média. Novináři stáli na břehu, když kriminalisté prohledávali dno Orlické přehrady a vytahovali sudy s těly zabitých podnikatelů. Byli také u toho, kdy zatýkali jednoho z hlavních představitelů gangu. S jedním z pětice vrahů mluvil investigativní novinář Josef Klíma, který tehdy natáčel pro pořad Na vlastní oči. Newsroomu ČT24 přiznal, že ani po více než pětadvaceti letech pro něj případ ještě neskončil.

Karel Kopáč, Ludvík Černý a Vladimír Kuna. Tři muži, kteří tvořili jádro sériových vrahů, pro které se vžilo označení Orličtí. Těla jejich obětí totiž končila v sudech s louhem na dně Orlické přehrady.

„Jejich technologie spočívala v tom, není tělo, není vražda. Nejdřív je balili do pletiva a shazovali do přehrady. Pak ale vymysleli účinnější způsob – rozčtvrtit, dát do sudu, zalít ho louhem, utěsnit a sud svrhnout do přehrady. To jsem předtím nikdy nezažil, ani jsem nečetl, že by to bylo někde v cizině. Poté už se to objevilo,“ připomíná „originalitu“ gangu novinář Josef Klíma.

Do případu nahlédl víc než jakýkoli jiný novinář. Jako jediný totiž získal na rozhovor jednoho z vrahů – Karla Kopáče. „Zamrazilo mě, když mi prozradil, že měli daleko víc zakázek, že měli víc lidí, které měli oddělat. Opravdu to byla prosperující firma,“ říká.

Pět vražd a jedno doživotí

Právě v tom byli Orličtí vrazi přelomoví. Byla to první skupina nájemných vrahů s propracovanou metodou a vlastní technologií. Každý z gangu měl na starosti něco jiného – od manipulace se sudy přes popravy až po likvidaci těl. Za pět vražd jim soud udělil doživotí a odnětí svobody od deseti do pětadvaceti let.

Nejen Klíma, ale všichni novináři měli tehdy k případu lepší přístup, než kdyby se odehrával dnes. „To byla bájná doba novinářská, kdy nebyli tiskoví mluvčí. S policisty jsme měli úzké vztahy, každý měl nějakého policistu, který upozornil, že se děje něco zajímavého. K tomuto případu jsme se dostali v podstatě všichni novinářský zároveň,“ vzpomíná Klíma.

Záběry tak existují z výlovu sudů i ze zatýkání Karla Kopáče. Právě díky jeho svědectví se kriminalistům podařilo odhalit celou skupinu. Od ostatních ho izolovala autonehoda, po které zůstal ochrnutý. Podle Klímy se bál, že ho ostatní zabijí. A ostatní se zase báli, že je prozradí. Po sedmi letech od vynesení rozsudku se Kopáč v cele oběsil.

„Okruh lumpů je omezený“

Případ ale novinář Klíma sleduje dál. „Kunu propustili už asi před pěti lety za dobré chování, Ludvík Černý je pořád ve vězení a před několika lety žádal o podmínečné propuštění. Mezitím se přejmenoval, aby ze sebe v kriminále smyl nálepku vraha, a žádal o další propuštění. Hledal jsem proto znova lidi, kteří ho znali, aby mi řekli, jestli je reálná šance, že se polepšil, nebo jestli by měl sedět dál,“ vysvětluje.

Jména dalších osob spjatých s Orlickými vrahy se navíc objevují i v jiných kriminálních případech. Když například z vězení utekl Jiří Kajínek, policisté ho našli v bytě u manželky Ludvíka Černého.

„Jsme malá země, okruh lumpů a kmotrů je tady omezený. Takže radím mladým novinářům, kteří mají dnes pocit, že kauza skončila, že se nepovedla nebo že není dokončena, ať vydrží. Dřív nebo později se zločinec na scénu vrátí,“ uzavírá Josef Klíma. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...