Tajit, nebo zveřejnit zdroj z kauzy Faltýnkova diáře? Investigativní reportéři se v tomto případě neshodnou

Jména, sumy, informace o dotacích a vlastnících firem. Útržky z diáře šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka od úterý zveřejňuje a analyzuje na serveru Seznam zpráv tým investigativního reportéra Janka Kroupy. Obsah zápisků už řešila Poslanecká sněmovna a zajímá se o něj i policie, kdo je od Faltýnka získal a předal novinářům, je ale tajné. Redakce Seznam zpráv se zdroj rozhodla utajit. Proč? A proč by ho naopak veřejnost znát měla? To zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Celý týden zveřejňují česká média informace o jednom z nejmocnějších mužů ANO, které na pokračování publikuje redakce Seznam zpráv. Jaroslav Faltýnek si zapisoval poznámky ze schůzek a vlastní myšlenky do diáře, které získal investigativní reportér Kroupa. Pátrat v nich, hledat spojitosti a ptát se zmíněných osob začal po Faltýnkově podzimní schůzce na Vyšehradě. Večerní jednání v otevřené restauraci, která měla být podle koronavirových opatření zavřená, stála dalšího účastníka schůzky Romana Prymulu post ministra zdravotnictví.

„Jaroslav Faltýnek chodí na různé schůzky na Vyšehradě v Riu. Potkával se tam s lidmi, kteří jsou v obchodu, nevěděli jsme proč. Zasahoval do kauzy kolem Kapsche, nevěděli jsme proč. Po vyšehradské schůzce jsme si řekli, že zkusíme zjistit, co vlastně Faltýnek dělá, a najít odpověď, proč se tohle všechno děje. A začali jsme pomalu hledat,“ popisuje Kroupa, co stálo na začátku kauzy diář.

Získat materiály, které teď postupně publikuje, trvalo zhruba dva měsíce. Po investigaci následovala možná složitější práce – informace pochopit a propojit. „Fakticky to není kauza diář, ale je to X kauz, které musíte rozluštit. Každou kauzu musíte vzít, doložit a zasadit do nějakého kontextu. A samozřejmě se zeptat Jaroslava Faltýnka na vyjádření. To znamená, že je tam spousta malých a pracných kuliček, jež potřebují poskládat do náhrdelníku,“ připodobňuje Kroupa.

Utajený zdroj

Odpověď na otázku, od koho Faltýnkovy poznámky získal, ani nenaznačuje. Zdroj se rozhodl chránit, i když se na jeho existenci ptají čtenáři, politici a zajímá zřejmě i samotného Faltýnka. „Někdo měl prostě přístup k mým osobním zápiskům, ty ofotil a pak je předal nebo zpeněžil,“ vysvětloval politik v Poslanecké sněmovně.

Kromě Kroupy zná jméno zdroje další investigativní reportér Jiří Kubík, který z pozice šéfredaktora Seznam zpráv jeho nezveřejnění schválil. „Samozřejmě, že to vím. Je zásada, že i šéfredaktor musí znát zdroje, které nemůžeme publikovat, a to s ohledem na jejich ochranu. Je to základní novinářské pravidlo, že nemůžete svůj důvěrný zdroj zveřejnit. Nevím, jestli to vždycky každý pochopí, nicméně je nutné zdroj chránit a nevystavovat ho nebezpečí,“ říká k rozhodnutí Kubík.

Novinář se stává součástí boje

Podle Jaroslava Spurného, investigativního novináře z časopisu Respekt, je to v tomto případě ale špatné rozhodnutí. Redakce by podle něj měla alespoň naznačit, kde materiál získala. „Je to soukromý diář pana Faltýnka a oni ho museli od někoho dostat. Moje dlouholetá zkušenost je, že pokud dostanu takovou informaci, je od někoho, kdo toho člověka nemá z nějakých důvodů rád. Třeba je to konkurence nebo zhrzená manželka a novinář se tak stává součástí souboje dvou firem nebo dvou lidí. Já v tom případě vždycky zvažuji, jestli je ve veřejnému zájmu informace získané touto cestou použít,“ vysvětluje Spurný.

Kroupovi se podle Spurného navíc nepodařilo zjistit a vysvětlit vše, o čem Faltýnek v poznámkách píše. „Jsou tam citace nějakých poznámek, které jsou zavěšené do vzduchu a které vůbec nic neříkají. Jenom zní podezřele, ale co by měly znamenat, to už se nedozvíme. A já si myslím, že nechávat zavěšené podezřelé věty v uvozovkách s vykřičníkem, není novinářská práce,“ říká.

V minulosti s podobným materiálem pracoval investigativní novinář Radek Kedroň, který v médiích rozkrýval kauzu někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Jeho deník ale našla policie v lékařově počítači. Utajení zdroje Faltýnkova diáře proto Kedroň chápe, i když by ho také zajímal. „Musíme počkat, co z toho vyleze. Seznam zprávy nikdy neřekly a asi ani neřeknou, jak se k tomu dostaly. Ono by to vypovídalo, dopovědělo by to ten příběh, je to ta chybějící součástka příběhu,“ říká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...