Ve své době šlo o vrchol investigativní žurnalistiky. Novinář Janek Kroupa založil firmu, předstíral podnikatele a vydal se do Vídně na schůzku se zástupci zbrojovky Steyr. Chtěl zjistit, proč od nich česká vláda koupila obrněné vozy pandur čtyřikrát dráž než Portugalsko. Na stránkách Mladé fronty DNES pak začal rozkrývat obří kauzu, která skončila vězením pro lobbistu Marka Dalíka, ale také omluvou ministerstva spravedlnosti za nezákonné odposlouchávání novináře. Pořad Newsroom ČT24 připomíná desetileté výročí od začátku kauzy Pandur.
„Pandury byly případ, který jsem zažil v přítomnosti, protože jsem s těmi lidmi jednal. Já jako novinář jsem něco způsobil, a to vedlo k tomu, že je pozatýkali. Kdybychom se tehdy v redakci staré Mladé fronty nerozhodli, že půjdu do této undercover akce, pandury nebyly,“ vzpomíná na události staré deset let Janek Kroupa.
Jako investigativního reportéra ho zajímalo, co se skrývá za vysokou cenou obrněných transportérů. Pátral a objevil smlouvu, kterou si rakouský výrobce, zbrojovka Steyr, objednává lobbing u českých politiků a jiných vlivných osob, které zakázku mohly ovlivnit.
Řekli, koho uplatili
„Říkal jsem si, že zkusím s tím papírem sehrát hru a zkusím zjistit, jestli tady někdo někomu dal peníze,“ říká Kroupa. Založil proto fiktivní firmu a jako podnikatel s vymyšleným jménem Radvít Pokorný, avšak se skrytou kamerou, se vydal do Rakouska.
„Obešel jsem rakouské manažery a říkal jsem: ,Podívejte, já jsem v balíku pohledávek koupil tuhle smlouvu, tuhle pohledávku. Peníze nechci po vás, řekněte mi, komu jste dali úplatek v Česku, a já to budu chtít po nich.' A oni mi to řekli,“ vypráví se smíchem, jak překvapivě hladce to šlo.
Svými texty rozehrál hru na několik dalších let. Podezření z korupce čelili nejvyšší představitelé země. Třeba Jiří Paroubek – jehož vláda rozhodla, že transportéry budou od rakouského Steyru. Vláda Mirka Topolánka pak nákup pozastavila a následně obnovila. Smlouvu podepsal Martin Barták, náměstek ministryně obrany, kterou byla Vlasta Parkanová. Nejznámější jméno kauzy je Marek Dalík, lobbista a Topolánkův někdejší poradce. Právě on si podle verdiktu soudu řekl o půlmiliardový úplatek, aby nákup pokračoval. Soud ho za to odsoudil na pět let.
Nezákonné odposlechy novináře
K soudu se kromě samotné zakázky dostalo také odposlouchávání Janka Kroupy. Přístup k jeho hovorům měla policie hned dvakrát. Údajně chtěla zjistit Kroupův zdroj, podle novináře ale spíš šlo o něco jiného.
„Policie nedokázala říct, proč mě odposlouchávali. Ve skutečnosti už ani zdroj nemohli zjistit. Proč byste se měsíc od začátku kauzy se zdrojem bavili a říkali si do telefonu: ,Pamatuješ, jak jsme se tady tajně potkali a ty jsi mi předal materiály?' To je přece blbost. Já jsem přesvědčený o tom, že policie věděla, že se koukám na případy, které jsou pro ně nepříjemné,“ domnívá se Kroupa.
Až Nejvyšší soud v roce 2018 rozhodl, že odposlechy byly nezákonné. Rok nato se stát skrz ministerstvo spravedlnosti reportérovi veřejně omluvil.
Policie však současně s Kroupou odposlouchávala i jiné osoby. Z toho se pak zrodila další velká kauza – takzvané kabelky pro Janu Nečasovou. Kroupův zdroj v kauze pandury zůstal dodnes utajený.
