Newsroom ČT24: Proč přestala vysílat OK TV? Nevhodné chování ředitele a vrácená licence

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Příčiny konce OK TV
Zdroj: ČT24

Jednání teď už bývalého ředitele stanice OK TV Jana Hlocha popisují někteří lidé z její redakce jako ponižování, vystavení nadměrnému tlaku a v některých případech i nevhodné chování se sexuálním podtextem. Hloch naopak tvrdí, že se jedná o smyšlenou kauzu. Problémy v televizi nicméně vedly k tomu, že stanice přestala v polovině listopadu vysílat.

V rozhovorech pro Newsroom ČT24 zmiňují lidé pracující v OK TV ve spojitosti s bývalým generálním ředitelem Hlochem slova jako šikana, rasismus, bossing nebo sexuální obtěžování. Popisují, že sexuální narážky se nejprve snažili brát jako vtip, záhy ale podle nich přerostly únosnou míru.

„Postupně jsme začali zjišťovat i s dalšími kolegy, co se děje, že to nejsou jenom nevinné řeči nebo narážky, ale že to opravdu hraničí se sexuálním obtěžováním, s predátorstvím, s bossingem,“ líčí moderátor a mluvčí OK TV René Kekely a doplňuje, že po tom, co se ředitele společně s kolegyní na jeho problematické chování snažili upozornit, sám přišel o vedení vlastního pořadu a kolegyně o místo.

Nepříjemné chování ředitele podle svých slov zažila i šéfka produkce OK TV Jana Prokůpková, a to v kanceláři před ostatními kolegy. „Začal si sahat na knoflík u kalhot a říkal ‚tak pojď, tak pojď‘,“ přiblížila. „Nechcete si to nechat líbit. Navíc víte, že to je ředitel, takže jste v takových jako kleštích, kdy je strašně těžké reagovat.“ Sexuální narážky v televizi prý zažila spolu s ní i její patnáctiletá dcera, která přišla za matkou do práce na návštěvu.

O tíživé a nepříjemné atmosféře v redakci mluví i moderátor Dominik Port, když popisuje, co se mělo dít jedné z jeho kolegyň. „Zkoušel ji sbalit, zmanipulovat k sexuálnímu kontaktu. Ona jej odmítla a on se začal mstít tím, že jí přidával práci. Dva týdny před tím, než byla zase vyhozena nebo než odešla, tak přiběhla za mnou do kanceláře. Ubrečená, zoufalá, protože už nevěděla, co si počít,“ popsal.

Podle členů redakce vztahy s bývalým ředitelem nevyřešily ani porady za přítomnosti majitelů. „Postupně se ty informace začaly dostávat k majiteli televize. On je bral na vědomí, ale nepodnikal žádné zásadní kroky,“ popisuje Port. Majitelé televize Hlocha nakonec v listopadu z čela televize přeci jen odvolali. Odůvodnili to neakceptovatelným chováním se sexualizovaným, až predátorským podtextem.

„Několikrát jsme ho napomínali, že pracovníci mají s tím jeho přístupem problém, ale žádná náprava se neděla. Spíš to ještě gradovalo a zhoršovalo se,“ uvedla spoluzakladatelka OK TV Jana Kaiserová. Podle webu Médiář Hloch v reakci na své odvolání prohlásil, že OK TV dluží řadě spolupracovníků peníze.

Smyšlená kauza, říká Hloch

Redakce Newsroomu ČT24 bývalého ředitele OK TV kontaktovala. „Jedná se o zcela smyšlenou kauzu, která byla použita jako zástupný problém,“ řekl Hloch bez bližších podrobností. V e-mailu pak zmínil ještě to, že podal trestní oznámení. Na policii se ale obrátili i lidé z redakce OK TV, kteří nevhodné chování svého šéfa popisují. Trestní oznámení podala tento týden kvůli své dceři i Jana Prokůpková.

Po odvolání generálního ředitele vznikl televizi problém s licencí, Hloch ji totiž po odchodu z OK TV vrátil. A to je také důvod, proč televize několik týdnů nevysílá.

Původní licenci pro celoplošné vysílání získala televize v polovině letošního ledna, vysílání pak spustila o čtyři měsíce později. O povolení k vysílání tehdy ale nežádali investoři – manželé Jana a Artur Kaiserovi, ale právě tehdejší generální ředitel Hloch. „Napsat licenci na generálního ředitele mi přišlo dost zvláštní, je to takový ojedinělý krok, pokud generální ředitel tedy nemá více rolí v tom, že je zároveň investorem, majitelem a podobně. Pak by to asi dávalo logiku,“ popsal mediální analytik Filip Rožánek.

Podle vyjádření, které poskytl Hloch serveru MediaGuru, kvůli ztrátě své ředitelské pozice přišel o možnost vysílání kontrolovat a řídit. Rozhodl se proto licenci vrátit. Majitelé OK TV proto požádali Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o novou licenci, tentokrát už svým jménem. Vysílací rada jim ji tento týden udělila. Podle spolumajitelky televize Kaiserové plánuje vedení stanice obnovit vysílání v nejbližších dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...