Někdy mi fandí, jindy je to děsivé, říká o reportování z demonstrací nový šéfredaktor Reflexu Bartkovský

Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.

Žurnalistiku Martin Bartkovský vystudoval v Brně, pochází ale z Děčína. „Hodně lidí má pocit, že jsem prominentní pražský floutek, ale já jsem dělník ze Sudet,“ usmívá se novinář, který cestu do svého rodiště doporučuje s tím, že to není jen „nutná čůrací zastávka při cestě do Německa“. Hezky vzpomíná také na studia na jihu Moravy, i když si tam kvůli jiné kultuře připadal jako „v dokumentu National Geographic“.

Novinařinu Bartkovský v Brně vystudoval v kombinaci s bezpečnostními studii. „Najednou jsem se viděl jako válečný reportér ve vestě a s helmou v zákopu,“ vypráví s poznámkou, že odjet teď reportovat na Ukrajinu by ale nedokázal. V redakci ovšem rozhodně pořád nesedí a v posledních letech pravidelně na síti X (dříve Twitter) a webu Reflexu glosuje demonstrace zejména proti současné vládě. V krátkých příspěvcích popisuje jejich průběh a někdy je satiricky komentuje.

Právě kritické komentáře ho však občas přivádějí do problémů. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní. Někteří mi ale i fandí a jsem svědkem neskutečných obrazů,“ popisuje například příznivce aktivistky Jany Peterkové, kteří jsou podle něj rádi, že o demonstracích píše. „Sami se tomu smějí. Naopak lidé kolem Ladislava Vrabela a Jindřicha Rajchla to nesou velmi těžce, nadávají mi a vyhrožují fyzickými útoky,“ vysvětluje.

Nesmíme ztratit realitu

Právě kvůli výhrůžkám Bartkovský z jednoho mítinku předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla předčasně odešel. „Psal jsem si svoje vlákna a okolí jsem si moc nevšímal. Pak za mnou začali zezadu chodit takoví chlápci a šťouchali do mě. Jeden mi řekl, že až to skončí, tak mě zmlátí, další to, že mi rozšlape hlavu,“ vzpomíná, jak pak s fotografem akci raději opustili.

Výhrůžné zprávy dostává rovněž v e-mailech, byť podle něj nejsou tak osobní jako ty, které musejí číst novinářky. „Mělo by se to mnohem více řešit, protože násilí na ženách je prostě disproporční,“ myslí si Bartkovský, který ale považuje informování o protivládních protestech za důležité. „Líbí se mi, že je můžu čtenářům zprostředkovávat ihned a psát jim, co si o tom myslím. Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, abychom neztratili realitu,“ objasňuje.

Chodit do terénu chce Bartkovský i ve své nové funkci šéfredaktora Reflexu, do které nastoupil na začátku prosince. „Stihl jsem napsat první editorial a zadat první tištěnou obálku. Změnili jsme tiráž a schvaloval jsem témata na další týden,“ vyjmenovává své první kroky. Mezi změnami jsou i nové videopořady jako Retroview, ve kterém bude Kateřina Boušková zpovídat osobnosti z rozhovorů Reflexu z devadesátých a nultých let. „Nechceme se ale topit v nostalgii,“ říká k tomu šéfredaktor.

Raoula jsme nezabili

Rozhovory natáčí i sám Bartkovský, který se s dvěma editory webového Reflexu střídá v moderaci Prostoru X. Kromě toho režíruje politický podcast Kecy a politika, v němž vystupují Petros Michopulos a Bohumil Pečinka. „Jak to řekl Václav Marhoul o šéfování divadla Sklep – je to jako dělat správce na hřbitově. Máte pod sebou hodně lidí, ale nikdo vás neposlouchá,“ směje se novinář, který se stará o technickou stránku pořadu. Ten také vznikl pod hlavičkou Reflexu, což podle Bartkovského ukazuje na sílu týdeníku v produkci podcastů.

Ani po změně ve vedení se do Reflexu nevrátí komiks Zelený Raoul, který v týdeníku vycházel dvacet osm let. Skončil loni, a to i přesto, že se časopis podle Bartkovského snažil domluvit na nové podobě spolupráce. „Nikdy se nám (ho) nepodařil převést na sociální sítě. Chtěl jsem ale říct, že jsme Raoula nezabili,“ odpovídá Bartkovský.

Bývalý novinář České televize nebo Novy chce do Reflexu vrátit drzost a názorovou pestrost. „Přišlo mi, že se začal trochu zavírat před světem,“ popisuje poslední roky týdeníku. Zaměřit se chce i na obálku, kvůli které podle něj občas zůstala schovaná zajímavější témata. Na závěr Bartkovský dodává, že bude ve své nové pozici potřebovat pomoct, aby – jak se mu to stalo na Nově – znovu nevyhořel. „Média bez vás nepovolí, takže neházejte flintu do žita. Třeba vám to začne chybět a vrátíte se zpátky jako já,“ uzavírá radou kolegům, kteří by se ocitli v podobné situaci jako kdysi on.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...