Nejmenované zdroje mi nestačí, někdy je za nimi lenost, říká novinář Kedroň

V několika kauzách se dostal dál dřív on než policie. Jako jeden z prvních popisoval korupci ve Středočeském kraji za Davida Ratha i praní špinavých peněz v Nemocnici Na Homolce. Radek Kedroň přitom pracuje trochu jinak než jiní investigativní reportéři – vychází z veřejných zdrojů, nejrůznějších rejstříků a databází. Jak totiž sám říká, nejmenované zdroje mu k napsání článku nestačí. Kedroň byl hostem podcastu Background ČT24 a je prvním novinářem, který v něm otevírá novou kapitolu nultých let.

Obě zmíněné kauzy ho natolik pohltily, že o nich kromě bezpočtu textů a reportáží napsal také knihu. Ještě jedno mají oba případy podle novináře Radka Kedroně společné – skvělé důkazy. V případě Ratha je to krabice od vína se sedmi miliony, v případě Dbalého jeho osobní deník.

„To byl také důvod, proč jsem se do toho pustil. Protože když popisujete jednotlivé případy, nikdy nevíte, co má policie všechno v rukou, a jestli se to neobrátí. Jestli se náhodou u soudu nezjistí, že daného člověka stíhali neoprávněně. Tady díky tomu, že jsem se do toho ponořil hluboce, jsem nabyl jakési relativní jistoty, že ty věci se tak odehrávaly,“ vysvětluje Kedroň.

Případ Dbalý byl pro něj neuvěřitelný právě díky deníku, ve kterém někdejší ředitel pražské nemocnice detailně popisoval nejen své experimenty s drogami, ale i výdělky z nelegální činnosti. Rathova kauza byla zlomová zase proto, že nikdo nevěřil, že by policie mohla zatknout tak vysoce postaveného politika, navíc s poslaneckou imunitou.

„On si do poslední chvíle nepřipouštěl, že by si pro něj mohli přijít. A je to patrné i z videozáznamu, který jsem viděl v soudní síni, kde je patrný jeho úlek. Dodnes si pamatuji jeho gesto, kdy s krabicí, kterou držel v náručí, před policisty cukl do strany, jakože jim ji nechce dát. Pak ji položil a tvrdil, že neví, co v ní je,“ vzpomíná Kedroň.

Raději to mít černé na bílém

„Na kontě“ má řadu dalších kauz. Pojmenoval třeba bývalé agenty Státní bezpečnosti v prezidentské ochrance Václava Havla, detailně popsal také tunelování Svazu socialistické mládeže. Právě ve druhém jmenovaném případu naplno využil práci s veřejnými databázemi.

„Tam šlo o to, že Svaz byl v likvidaci, měl spoustu majetku a likvidátor ho prodával za velmi pochybných okolností. U prvního prodeje, na který jsem narazil, bylo všechno špatně. A já jsem díky práci s katastrem a centrálními adresami zjistil, že tento scénář se opakoval u dalších sedmatřiceti objektů, kde za hubičku vyvedli majetek z fondu na soukromé vlastníky,“ popisuje.

Tak pracuje doposud, před informacemi z anonymních zdrojů dává přednost dokumentům. „V jistou chvíli mě přestalo bavit pracovat jen s nejmenovanými zdroji. To se snažím lidem předávat, že nejmenované zdroje mi nestačí. Někdy je za tím lenost novinářů zkusit se dopracovat k on record zdrojům, případně získat nějaké listiny, kterými jsme si úplně jistí. Možná je to moje puntičkářství, ale vždycky říkám: neříkejte mi to tady mimo záznam, radši mi přineste papír, kde je to černé na bílém. A myslím, že to zvyšuje i důvěryhodnost,“ je přesvědčen Kedroň.

Čapí hnízdo bylo zlom

Investigaci se učil v Mladé frontě Dnes a později Hospodářských novinách. Pak vybudoval server Lidovky.cz a následně iRozhlas.cz. Z obou už odešel, především kvůli neshodám s vedením. „Kdyby Lidovky.cz nekoupil Andrej Babiš, jsem tam možná doteď. Odcházel jsem s ročním zpožděním, žil jsem totiž v naivní představě, že Lidovky opevním, ubráním je tlaku a budeme dál dělat svobodnou kritickou novinařinu. A pak jsem z toho vystřízlivěl,“ vysvětluje Kedroň svůj odchod. Zlomový pro něj byl start kauzy Čapí hnízdo, u které si uvědomil, že ji nikdy nemůže zpracovat tak jako jiná média.

Úkrok od novinařiny k mediálnímu manažerovi udělal v Českém rozhlase, kde se mu povedlo vytvořit jeden z předních českých zpravodajských serverů. I ten ale teď opustil a od března působí v redakci Seznam zpráv.

„Bude to jiná situace, protože když jsem šel na manažerské mise, tak to na místě nefungovalo, nebo to bylo potřeba postavit znova. Ale tady je skvělá redakce. Seznam zprávy je dnes super redakce, jako byly v 90. letech super kapely. Takže se musím prvně rozkoukat a pak si řekneme, jestli je někde šance ještě něco zlepšovat,“ říká Kedroň s tím, že také trochu doufá, že se zase víc vrátí k psaní a klasické novinařině.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...