Chtějí zachytit ty nejzajímavější okamžiky. V pravou chvíli zmáčknout spoušť, zobrazit realitu, atmosféru, příběh. Taková je práce reportážních fotografů. Jejich snímky se ale často vytrhávají z kontextu, používají se bez komentáře nebo bez ostatních obrázků, které dokreslují realitu. Na nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí proti vládním koronavirovým opatřením, která končila násilím, se to stalo minimálně dvěma známým českým fotoreportérům. Kvůli nenávistným komentářům a nepochopení je například skryli na sociálních sítích. Co přesně se stalo a jak tomu zabránit, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.
Muž s plnovousem s českou vlajkou v pravé ruce, který klečí před policejním vodním dělem. Tuto fotografii vyfotil Lukáš Bíba pro Hospodářské noviny a Aktuálně.cz. Jenže kromě editorů se zalíbila i takzvaným nerouškařům, kteří ji začali používat pro vlastní propagaci a sdílejí ji například na Facebooku. Kromě jiných si ji na vlastní profil dal i organizátor nedělní demonstrace a předseda spolku Hnutí občanské nespokojenosti.
Teď Bíba žádá o její stažení ze skupin, které vystupují proti vládním opatřením. To ale neznamená, že by ji znovu nevyfotil. „Řešil jsem to s kolegy, všichni jsme se shodli, že bychom tu fotografii vyfotili, vydali okamžitě z místa. Ale tato fotografie sama o sobě potřebuje širší vysvětlení, nesmí být zveřejněná bez kontextu. Pak se stane to, co se stalo na sociálních sítích. Nechtěl jsem ukázat, že ten člověk by měl být oběť. Naopak, ten člověk si pro to vyloženě šel od prvního okamžiku demonstrace a policie odvedla naprosto profesionálně svoji práci,“ říká ke snímku Bíba, který má z tohoto momentu řadu dalších dokreslujících fotografií.
Přímo ze Staroměstského náměstí poslal na Twitter čtyři fotografie, následně je ale smazal. Obával se totiž, že by „nevyzněly dobře“. „Já jenom dokumentuju realitu, jak to probíhá na místě. Bohužel to, jak si to někteří lidé vyloží, opravdu těžko dovedu ovlivnit,“ vysvětluje Bíba.
„Fotografie je symbol“
Na soukromém profilu skryl fotogalerii z této protivládní demonstrace také fotograf Jan Šibík. Vedly ho k tomu až nenávistné komentáře pod snímky, kterým nechtěl dávat na svém Facebooku prostor.
„Ano, fotky se dají zneužít, protože každá skupina si vybere tu, která jim vyhovuje. Já tam měl fotografii ženy, která drží květinu a za ní je kordon policistů. To někomu může vzdáleně připomínat revoluci, ale to se tam vůbec neodehrávalo,“ vysvětluje Šibík.
Druhá skupina si naopak vybrala snímek, na kterém před zástupem policistů na zemi leží muž. Může se zdát, že ho do této pozice dostala policie, podle Šibíka ho ale srazil kámen nebo jiný předmět, kterými ostatní účastníci demonstrace na místě házeli.
„Mně jde o sílu fotografií, o to, něco zachytit. To neznamená, že v každé fotografii musí být zobecněná absolutní situace, absolutní pravda. Na to je zpravodajství, na to jsou komentáře, noviny. Fotografie je spíš nějaký symbol,“ dodává Šibík.
Násilí přehlušilo důvod demonstrace
Se zobrazením události měla problém i některá média. Především kvůli tomu, že se na náměstí odehrávaly v podstatě dvě různé akce – vyjádření nesouhlasu s řešením epidemie koronaviru a střet agresivních demonstrantů s policií.
„Dvě ty věci se slily dohromady, kdy část nepokojů přehlušila sdělení, které má naprostou relevanci tady zaznít, tedy kdy část frustrovaných lidí chce vyjádřit svůj nesouhlas s vládou,“ komentuje šéf zpravodajství Televize Seznam Pavel Cyprich, který byl jako novinář na místě.
Také podle mediálního analytika Jaromíra Volka dala média zbytečně velký důraz na mediálně atraktivní agresivní obrázky. „Tahle agresivní rovina překryla rovinu věcnou, tedy diváci se příliš nedozvěděli, proč se demonstrující sešli,“ doplňuje Volek.
Reportáž o tom, jaké situace museli novináři kvůli protivládní demonstraci řešit, uvidíte v neděli v pořadu Newsroom ČT24. Začíná ve 22:10.
