Extrémně drahé, ale nesmírně užitečné. Soukromá média znovu otevírají zahraniční posty

Od podzimu nabízí původní zprávy z Německa Deník N, od března je z Bruselu budou mít tři tituly vydavatelství Economia. Otevírání zahraničních postů v soukromých médiích česká scéna už dlouho nezažila, naposledy se v době ekonomické krize rušily. Zahraniční zpravodajové tak zůstali jen veřejnoprávním médiím, kromě České televize a Českého rozhlasu také České tiskové kanceláři. Jak bude nový bruselský post vypadat, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

„Kateřina Šafaříková je evropský novinář. Možná první a možná také jediný v České republice,“ napsal novinářčin kolega z týdeníku Respekt Jaroslav Spurný, když Šafaříková před třemi lety získala Cenu Karla Havlíčka Borovského. A tento „evropský novinář“ teď pojede na dva roky do místa, kde má Evropa sídlo.

Z Bruselu už informovala čtenáře Lidových novin v letech 2004 až 2009. „Jakožto člověk, který se dlouhodobě věnuje evropské zahraniční politice, bych si potřebovala osvěžit kontakty, znalosti, zase tomu znova rozumět, abych to dokázala co nejpřesněji vysvětlit, interpretovat a přinést čtenářům,“ říká sama Šafaříková.

Psát bude pro svůj domovský Respekt, ale také pro Hospodářské noviny a server Aktuálně.cz. V evropském press centru bude mezi Čechy ojedinělá – jediná dáma, která navíc bude ze soukromého média.  

„Luxus“ soukromého média

„Dohodli jsme se s vedením společnosti Economia, že nebudu dublovat servis ČTK nebo České televize, ale pojedu sledovat témata, která nás zajímají a na která zpravodajové ČTK nebo ČT třeba nemají čas, protože v rámci veřejnoprávního servisu musí zkrátka dodat nějakou službu, ti kolegové jsou velmi vytížení. V tom má soukromé médium luxus, že budu dodávat službu, jakou já při nejlepším vědomí a svědomí ve spolupráci s kolegy vyberu,“ nastiňuje výhody Šafaříková. 

Na mysli má především analýzy, interpretační texty a komentáře, ale také reportáže z běžného života Belgičanů. To vše pro vydavatelství znamená mnohem víc, než na kolik takový post vyjde.

„Zřízení zpravodajské postu bylo, je a bude velmi nákladnou záležitostí, pro nás je ta investice ale naprosto zásadní a považujeme ji za důležitou,“ vysvětluje ředitelka redakcí ve vydavatelství Economia Zuzana Kleknerová.

Agenturní zpravodajství bez příběhů

Podobně už na podzim uvažoval Deník N, speciálně pro něj informuje z Berlína Pavel Polák. „Je to jednoznačné. Když vynechám Slovensko, je Německo pro Českou republiku nejdůležitější země. A pokud jde o další země, jsme stále v začátcích. Tak, jak roste naše čtenářská obec, budeme růst i my a budeme samozřejmě pracovat i na dalších postech v zahraničí,“ uvádí editor zahraniční redakce Deníku N Jan Kudláček.

V loňském a předloňském roce rozšiřovala svou síť zahraničních zpravodajů Česká televize. K dosavadním devíti přidala jeden v Londýně a jeden v Istanbulu.

„Můžete spoléhat na agenturní zpravodajství, ale to je dělané pro všechna média, která jsou agenturními odběrateli. Ano, někdy nabízejí příběhy, ale nejsou podané takovým způsobem, aby dokázaly zasáhnout člověka v konkrétní zemi. To, že tomu dáte úhel, který je pro českého diváka stravitelnější, je obrovská deviza,“ vysvětluje přínos vlastních reportérů v cizině moderátor a bývalý zpravodaj České televize v USA Martin Řezníček. 

Zahraniční události českým pohledem

Kvůli vysokým nákladům ale většina českých redakcí místo na vlastní zpravodaje spoléhá na externí spolupracovníky, kteří v dané zemi žijí. Existují ale také novináři na volné noze, kteří vyjíždí do zahraničí „na objednávku“. Třeba jako Radan Šprongl.

„Zprávy ze zahraničí jsou moc důležité, aby lidé měli větší přehled, aby se nezajímali jen o to, co se děje u nás. Aby na zprávách ze zahraničí posuzovali naši i svou situaci. Aby mohli porovnávat a aby je nikdo nedokázal obelhat v tom, jak se to děje jinde. A abychom dostávali kvalitní zprávy ze zahraničí, tak tam potřebujeme české novináře, kteří to budou posuzovat z českého pohledu,“ domnívá se Šprongl.

S Kateřinou Šafaříkovou vydavatelství Economia nezíská jen vlastní zprávy z Bruselu, ale z celé západní Evropy. Připravená je totiž kdykoli vycestovat například do Paříže. A kamkoli jinam, kam to z Bruselu bude blíž než z Prahy. Také to totiž patří k práci zahraničního zpravodaje.

Téma sledujte v neděli ve 22:00 v pořadu Newsroom ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...