Zprávy z Cannes: České stopy nevychladly, i když sotva doutnají

Česká stopa na letošním filmovém festivalu v Cannes se blyští a hoří jen v názvech filmů. Jinak je oficiální program na české filmy s českým tématem chudý. Festival uvedl v sekci Cannes Classics film Jana Němce z roku 1964 Démanty noci a první zahajovací den v kině na pláži film Hoří, má panenko jako poctu nedávno zesnulému Miloši Formanovi. Oba režiséři se tak symbolicky dostávají do Cannes padesát let od festivalu v roce 1968, kdy měli film v hlavním programu, ale naděje na hlavní cenu zhatily politické nepokoje ve Francii a zastavení festivalu už na samém počátku.

Démanty noci byly vybrány do Cannes ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Jak v Cannes přiznal jeho ředitel Michal Bregant, po zkušenostech s Ikarií XB 1 před dvěma lety byla cesta dalšího českého filmu do sekce klasiků jednodušší. Podle něj také právě Démanty noci mohou současným festivalovým divákům připomenout, že dnes je směr některých artových filmů podobný – jsou spíše pocitové, bez tradičně vyprávěného děje, který je třeba rekonstruovat z náznaků.

Současnou českou stopu zatím v Cannes udržují jen mladí producenti, kteří byli vybráni do programu Producenti v pohybu. Letošním účastníkem je Radovan Síbrt, ozářený úspěchem z festivalu v Berlíně. Jeho koprodukční experimentální snímek Nedotýkej se mě získal hlavní cenu Zlatého medvěda a také jeho další dokument Až přijde válka uvedl hlavní program Berlinale.

Nahrávám video

Síbrt má v Cannes šanci poznávat mladé producenty z dalších evropských zemí pro potenciální spolupráci. A pro pořádek – v sekci Týden kritiky figuruje majoritně polský film Fuga, kde je v polsko-česko-švédské koprodukci minoritním českým partnerem společnost Axman Productions.

Dvojí tvář zakázané filmařiny

Přítomnost dvou klasických filmů ze 60. let dává v Cannes najevo, že český film patřil na výsluní a že ještě existuje. Zdá se ale, že tato zpráva je vysílána spíš domů mezi české filmaře, než do zahraničí. Je otázka, kdy začnou současní čeští filmaři své vzory ze 60. let účastí v oficiálním programu v Cannes následovat.

Byl to politický tlak v tehdejším Československu, co vyprovokovalo režiséry k provokativním filmům? V programu Cannes mnoho otázek – podobně jako čeští filmaři v 60. letech – klade poslední snímek íránského režiséra Džafara Panahího. Své Tři tváře (Three Faces) nemohl na festivalu představit osobně, protože mu není dovoleno opustit zemi. 

V rodném Íránu pro něj zároveň z politických důvodů platí už dvacet let zákaz filmovat. Přesto natočil tajně čtyři snímky – všechny se dostaly na mezinárodní festivaly, získávají ceny a pozornost publika.

Ve Třech tvářích hraje skutečná íránská seriálová herečka Behnaz Jafari slavnou seriálovou herečku stejného jména, které zoufalá dívka z venkova pošle video své sebevraždy. Spolu s Panahím (jehož hraje Panahí) se Jafari vydá zjistit, zda dívka skutečně zemřela. Na venkově, kde do rolí vesničanů obsadil Panahí tamní obyvatele, tedy neherce, oba umělci postupně odkrývají širokou propast mezi vesnicí a městem.

A Panahí se navíc potýká s rozporem, který znali i českoslovenští filmaři: může sice obejít režim a natočit filmy, které ocení zahraniční publikum, nic to ale nemění na tom, že mu není dovoleno točit tak, aby mohl oslovit i lidi ve své zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...