Litoměřický okresní soud ve středu potrestal bývalou ředitelku místního muzea za porušení povinnosti při správě cizího majetku tříletým podmíněným trestem odloženým na zkušební dobu pěti let. Evě Štíbrové hrozilo až osmileté vězení. Ze sbírek muzea se ztratilo na 10 tisíc předmětů téměř za 16 milionů korun. Soud nařídil Štíbrové, která vinu odmítla, aby vzniklou škodu uhradila. Rozsudek není pravomocný, státní zástupci i obžalovaná si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
Ředitelkou muzea byla Štíbrová 38 let do roku 2012, kdy odešla do důchodu. Nový ředitel Tomáš Wiesner nechal udělat rozsáhlou inventarizaci sbírek, při které se zjistilo, že chybí řada předmětů, jejichž historická hodnota je často nevyčíslitelná. Mezi nejvzácnější patří latinský graduál z 15. století, který se náhodou posléze objevil v rakouské národní knihovně, či jedinečný husitský kalich.
Graduál patřil do sbírek oblastního archivu, muzeum ho mělo dlouhodobě zapůjčený. Štíbrová má archivu zaplatit 900 tisíc korun a téměř 15 milionů korun Ústeckému kraji, který je zřizovatelem muzea.
„Co za něco stálo, zmizelo“
Inventarizace trvala tři roky a Wiesner se kvůli chybějícím předmětům obrátil na policii. „V podstatě je tam průřezově všechno, co se obchoduje. Co za něco stálo, zmizelo. Bylo to zásadní narušení celé sbírky. Mezi předměty je sklo, cín, porcelán, zbraně, militaria z druhé světové války, numismatika,“ uvedl už dříve Wiesner. Podle obžaloby se přišlo také na záměnu cenných sbírkových předmětů za méně cenné, pochybné odpisy a ztráty.
Štíbrová se hájila tím, že prostory, které mělo muzeum k dispozici, neumožňovaly provést inventarizaci. Depozitář mělo muzeum na zámku v Ploskovicích a v tamním kulturním domě. Jeho ochrana však podle soudu nebyla zabezpečena. Ztratily se předměty z depozitáře i z objektu muzea v Litoměřicích. Na ztráty předmětů zaměstnanci ředitelku opakovaně upozorňovali, ta na to reagovala tím, že se zase najdou. Zmizely i předměty větších rozměrů, jako sochy.
Štíbrová podle soudu nezajistila ochranu sbírkových předmětů před krádežemi a vloupáním, neboť nezavedla klíčový režim a klíče od depozitářů byly volně přístupné, a to i neoprávněným osobám.
Sbírky muzea tvořily předměty svezené ze zrušených německých škol, muzeí a památek v padesátých letech minulého století. Stav sbírek byl špatný, předměty byly zasaženy plísní. „Nelze nepochybně stanovit škodu chybějících předmětů a je otázkou, zda vůbec kdy tam ty předměty byly,“ uvedla obhájkyně Lenka Mrázková.
Soudkyně ale ve středu uvedla, že svědci potvrdili přítomnost řady předmětů ve sbírkách. „Potom při stěhování tam už nebyly. Řada předmětů byla zkoumána historicky, půjčována na výstavy, tuto obhajobu soud nepřipouští,“ řekla soudkyně Alexandra Šetková. Podmínky v depozitářích umožňovaly podle soudu inventarizaci. „Několik let se se sbírkou nepracovalo,“ dodala.
V pořádku nebylo podle soudu ani stěhování. Postupně vycházelo najevo, co všechno chybí. Štíbrová s tím nic nedělala. Státní zástupce řekl, že s rozsudkem je spokojen, soud se s jeho návrhem ztotožnil. Štíbrová verdikt nekomentovala.
