Zemřela Jana Hlaváčová, divadelní a filmové herečce bylo 85 let

Nahrávám video

Ve věku 85 let během sobotního večera zemřela divadelní a filmová herečka Jana Hlaváčová. Pražská rodačka ztvárnila desítky rolí v Národním divadle (ND) nebo v Divadle na Vinohradech. Známá je také z filmové série režiséra Dušana Kleina „o básnících" i mnoha televizních seriálů. O úmrtí herečky informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

„Jana Hlaváčová byla v Národním divadle první herečkou a rozhodující osobností inscenací několika generací vynikajících tvůrců. Je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti,“ uvedl ředitel ND Jan Burian.

Ten podle svých slov považuje herečku za krásného člověka v nejhlubším slova smyslu. „Nejen, že to byla krásná a poutavá žena, ale díky svému životnímu osudu to byl člověk, který měl mimořádně srovnané hodnoty, z nichž neustupoval. Měla obrovskou schopnost vcítění do jiných lidí,“ popsal Burian.

Zároveň dodal, že Hlaváčová se přátelila se svým hereckým kolegou Ladislavem Mrkvičkou. „Byli vynikající kolegové, také spolu učili. Jednou nám vyprávěla, jak zažila nejkrásnější herecké chvíle někde v televizi, když s Mrkvičkou měli minutový záběr z očí do očí. Tam si řekli všechno,“ dodal. 

V neděli na síti X vyjádřil čest památce Hlaváčové také ministr kultury Martin Baxa (ODS). Připomněl, že představitelka mnoha filmových a televizních rolí začínala svoji divadelní kariéru v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

Odešla velká herečka a noblesní člověk, vzpomínají osobnosti

Podle principála Divadla Bez zábradlí a herce Karla Heřmánka budou na Hlaváčovou vzpomínat i příští generace. „To, co tady po sobě zanechala, je velkolepé a její odchod je pro všechny velká ztráta. Viděli jsme se spolu na různých natáčeních, vždy to byla taková veselá prosluněná bytost,“ řekl Heřmánek.

Některé osobnosti na Hlaváčovou vzpomínají jako na velkou herečku a noblesního člověka. „Já si paní Hlaváčovou pamatuju především z dob, kdy byla na jevišti s mým tátou a hráli spolu mnoho velkých rolí od Shakespeara po Čechova. Vždycky jsem se na ně rád díval," řekl herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský.

Rozhlasový moderátor a publicista Aleš Cibulka podotkl, že bude na Hlaváčovou vzpomínat jako na profesionálku, výsostnou herečku, ale i jako na velmi sympatického noblesního člověka, se kterým měl tu čest spolupracovat.

„Byla to vždycky radost. Bohužel, celá tahle herecky i lidsky úžasná generace nenávratně odchází. Když slavila poslední kulatiny, tak už byla nemocná a nemohla dorazit do přímého přenosu rozhlasového pořadu Tobogan. A byl to jediný Tobogan v historii, který jsme vysílali někomu k narozeninám a on nebyl přítomen. Oslavenkyně byla doma u rozhlasového přijímače, do studia přišlo publikum a my jí věnovali gratulační vysílání,“ řekl Cibulka.

Podle herce a prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiřího Bartošky odešla velká herečka. „A jak říkal můj soused – nezavěšujte, jste v pořadí,“ zdůraznil. Za skvělou herečku označila Hlaváčovou její kolegyně Daniela Kolářová. „Byla vždy připravená, komunikativní a vstřícná k partnerům. Byla hrozně fajn,“ vzpomínala.

Hlaváčová se prosadila v dabingu i rozhlase

„Osobně jsem se s ní nesetkal, ale řekl bych, že patřila do herecké generace té nejvyšší kategorie. Škoda, že nemohla být v posledních letech využívána, byla to velká herečka,“ řekl filmový herec, režisér a scenárista Jiří Mádl. Moderátor Karel Šíp uvedl, že byla přibližně před patnácti lety hostem jeho televizního pořadu Všechnopárty. „Patřila podle mě k nejvýznamnějším českým herečkám,“ prohlásil.

Hlaváčová, která se v posledních letech potýkala s Parkinsonovou chorobou, patří k nejvýznamnějším českým herečkám poválečné éry. Během své bohaté kariéry zvládala komedie i dramata. Díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU.

Držitelka řady cen a manželka již zesnulého herce Luďka Munzara stála poprvé před kamerou ještě za studií jako krásná a tajemná Mefistofela v komedii Kam čert nemůže. První angažmá po absolvování DAMU nastoupila roku 1960 v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon a kde se provdala za kolegu Jiřího Michného. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. Michný v roce 1969 zemřel a Hlaváčová se definitivně vrátila do Prahy, kde jí Národní divadlo již dříve nabídlo angažmá.

Z Národního divadla podala výpověď

Její první rolí na prknech „zlaté kapličky“ byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. V Národním divadle se Hlaváčová seznámila se svým druhým mužem, hercem Luďkem Munzarem, s nímž má dceru Barboru, která je rovněž úspěšnou herečkou. S manželem si Hlaváčová zahrála na jevišti, třeba v Našich furiantech, ve filmu i v řadě televizních inscenací.

V roce 1990 podali oba výpověď z Národního divadla, když prý ani jeden z populárního páru nemohl snášet intriky a podrazy, které se v divadle děly. Munzar se tehdy zřekl divadla nadobro a Hlaváčová zakotvila v Divadle na Vinohradech. Na prknech tohoto divadla vytvořila od roku 1994 řadu postav, například Jeannete Burmeisterovou ve hře Donaha! Za roli Agnes ve hře Edwarda Albeeho Křehká rovnováha dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie.

Diváci Hlaváčovou znají také z televize (například Ikarův pád, V zámku a podzámčí, Ohnivé ženy či seriály Dnes v jednom domě, Hraběnky či Dokonalý svět). Hrála i v pohádkách jako Třetí princ nebo Anděl Páně a ztvárnila řadu historických postav, třeba Elišku Přemyslovnu v dramatu Královský omyl či Boženu Němcovou ve filmu Veronika. Proslulá je její zdravotní sestra ze série Dušana Kleina „o básnících“. Před kamerou se Hlaváčová naposledy objevila v roce 2011 v psychologickém dramatu Petera Krištúfka Viditelný svět.

Hlaváčová v březnu 2013 převzala Thálii za celoživotní mistrovství. V roce 2012 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu, o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu.

Legendární inscenací činohry Národního divadla v Praze (1983) připomínáme herecké mistrovství Jany Hlaváčové, která zemřela včera ve věku 85 let. Ve Stroupežnického hře účinkoval také její manžel Luděk Munzar a mnohé přední osobnosti naší první scény: J. Vala, B. Holišová, I. Luťanský, B. Prokoš, J. Somr, N. Gajerová, Z. Šavrdová, M. Stehlík, P. Kostka, K. Jerneková, J. Kemr, V. Postránecký, T. Medvecká a další. Divadelní úprava a režie M. Macháček. Kamera A. Nožička. Televizní režie F. Filip

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...