Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, bylo mu 84 let

Nahrávám video

V sobotu večer zemřel po dlouhé nemoci zpěvák a herec Josef Laufer. Interpretovi hitu Sbohem, lásko, já jedu dál bylo 84 let. Informaci webu Blesk.cz o zpěvákovu úmrtí potvrdil producent Oldřich Lichtenberg, kterému ji sdělila zpěvákova dcera Ester. Poslední čtyři roky strávil Laufer v nemocnici v umělém spánku po operaci srdeční chlopně.

„O jeho stavu jsme měli jen zprostředkované informace, ale co vím od jeho dcery Ester, tak nebyl na přístrojích, ale nebyl k němu povolen přístup, takže jsme ho nemohli navštěvovat,“ uvedl pro ČT Lichtenberg a dodal, že podle jeho informací bylo příčinou smrti srdeční selhání.

Laufer byl považován za muže mnoha profesí. Vedle hraní a zpívání se živil i jako režisér, spisovatel, moderátor nebo tlumočník. „Vždycky byl plný života, pamatuju si jeho koncert v Hybernii k 80. narozeninám. To nebyla žádná tryzna stárnoucího chlapa, to byl koncert plný energie,“ vzpomíná Lichtenberg a dodal, že Josef měl vždy spoustu plánů.

Narodil se ve Francii, jeho otec byl českého původu a matka rodilá Španělka. Své dětství prožil v Anglii, kde otec do roku 1947 pracoval jako vojenský lékař.

Laufer si zahrál či zazpíval i v několika filmech. Jako profesionální zpěvák pop music koncertoval se skupinou Golem, řadu rolí odehrál také v muzikálech. Ve své kariéře využíval své jazykové znalosti, hovořil plynně anglicky, španělsky a německy. Kromě hitu Sbohem, lásko, já jedu dál se proslavil i coby interpret písniček jako Maria, In The Ghetto či La Bamba.

K mnoha z nich sám napsal text. Jeho jméno je spjato také s kontroverzní písní Dopis Svobodné Evropě věnované rozvědčíkovi Pavlovi Minaříkovi, který údajně připravoval pumový útok proti rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově. Laufer však mnohokrát řekl, že ji nazpíval jako parodii.

Historik Petr Blažek, který se zabývá dějinami komunistického režimu, připomněl, že Josef Laufer byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti pod krycím jménem Vostrý. Zpěvák to v roce 2019 pro deník Blesk označil za nesmysl. „Nikdy jsem nebyl v komunistické straně a nikdy estébákem,“ řekl.

Na stříbrném plátně Laufer debutoval v muzikálu Starci na chmelu v roce 1964. Objevil se poté v desítkách filmů, televizních inscenací nebo seriálech (Tržiště senzací, Cirkus Humberto). Z posledních let byl Laufer divákům asi nejvíce znám z komediální série Kameňák.

Umělec mnoha talentů i parťák v tenise

Na Laufera vzpomíná řada jeho kolegů. Kapelník skupiny Olympic Petr Janda, jejímž členem byl Laufer v 60. letech, o něm hovořil jako o bavičovi, který „skvěle vypadal, skvěle tancoval i mluvil a hezky zpíval“ a se kterým jezdil na tenisové turnaje.

Také hudebník Karel Vágner připomněl, že Laufer považovaný za muže mnoha profesí byl jeho kamarád, se kterým hrál tenis a jezdil po světě s fotbalovým klubem osobností Amfora. 

„Vzpomínám na něj jenom v dobrém, protože jsme spolu prožili spoustu spolupráce, spoustu příjemných chvil strávených každý rok na tenise v Přerově, kde jsme bojovali s tenisovým míčkem a užívali krásného volna. Byl to úžasný šoumen, uměl navodit atmosféru a strhnout lidi. Je škoda, že už tady není,“ řekla zpěvačka Helena Vondráčková.

Podle hudebního publicisty Miloše Skalky byl Laufer poslední ze čtyřlístku silného ročníku 1939, kam řadí ještě Karla Gotta, Evu Pilarovou a Naďu Urbánkovou. „Poprvé se výrazněji prosadil v první polovině šedesátých let ve slavném bigbeatovém pásmu divadla Semafor Ondráš podotýká, což bylo v té době naprosté zjevení. Byla to hudební série připravená Karlem Marešem a Jiřím Štaidlem, ve které vystupovala plejáda do té doby moc nepropagovaných rokenrolových průkopníků – Yvonne Přenosilová, Miky Volek, Pavel Bobek a taky právě Laufer,“ zavzpomínal.

Skalka také zdůraznil, že Laufer zazářil i tím, že písničky, které interpretoval, doprovázel mimickými gesty, protože byl výborný mim. „Nepochybně byl výjimečný tím, že jak byl multifunkční, tak si dokázal poradit se spoustou věcí. Snad jenom neskládal hudbu, ale psal výborné texty, byl scenárista, dramaturg i režisér a kromě toho měl herecké ambice. A všechno to dělal moc dobře,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...