Zemřel režisér Satanského tanga Béla Tarr

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ve věku 70 let zemřel maďarský režisér Béla Tarr. Patřil mezi významné současné světové tvůrce. Do historie kinematografie se zapsal snímky Turínský kůň, Satanské tango nebo Muž z Londýna, v němž hlavní roli ztvárnil Miroslav Krobot.

Béla Tarr je představitelem žánru slow cinema (pomalé kino), který klade důraz na dlouhé záběry a pro nějž je typický minimalistický, pozorovací styl s malým nebo žádným příběhem. Někdy se mu proto říká kontemplativní kino, tedy rozjímavé a hloubavé vyprávění.

Satanské tango, zřejmě nejznámější Tarrův titul, režisér natočil podle knihy nositele Nobelovy ceny za literaturu 2025 Lászlóa Krasznahorkaie. Maďarský spisovatel je rovněž (spolu)autorem scénářů či předloh i k dalším Tarrovým snímkům.

Sedm a půl hodiny trvající Satanské tango převádí na plátno román o zkáze, prázdnotě a beznaději, který popisuje příběh posledních zoufalých obyvatel zchátralé maďarské kolektivní farmy.

Obsadil Krobota

Díky spolupráci obou autorů vzniklo také filmové podobenství Turínský kůň vycházející z epizody z života filozofa Friedricha Nietzeho, které zůstalo posledním titulem v Tarrově filmografii. Snímek vznikl v roce 2011. Spolu natočili rovněž nihilistický portrét Zatracení, kde depresivní industriální prostředí posloužilo jako reflexe bezútěšnosti života.

Filmografii Bély Tarra spojenou s Krasznahorkaiem doplňují ještě Werckmeisterovy harmonie a Muž z Londýna, kde do role strážce přístavu, jehož jednotvárný život naruší vražda, obsadil Tarr českého herce Miroslava Krobota. Zahrál si mimo jiné po boku Tildy Swintonové.

Miroslav Krobot ve filmu Muž z Londýna
Zdroj: Projekt 100

„Vlastně ani nevím, jak mě maďarský filmař našel. Bylo to poté, co jsme hráli Zelenkovu hru v Budapešti. Jeden jeho kolega ho pozval na druhou půlku naší inscenace, aby se na mě podíval. Za nějaký čas jsme se viděli na festivalu v Nitře a teprve pak mě oficiálně oslovil,“ popisoval později Krobot setkání s Tarrem na Letní filmové škole. „Pro Tarra je asi hodně důležité, aby člověk zapadl do vizuální představy toho filmu, než třeba to, aby to byl excelentní herec,“ dodal. 

Do celovečerní tvorby vstoupil režisér koncem sedmdesátých let dramatem Rodinné ohniště, vybudovaným v kulisách bytové krize v Budapešti. Zobrazuje dopad na rodinné, milostné a mezilidské vztahy poznamenané klaustrofobií ze stísněného bydlení.

Za svou tvorbu si Tarr odnesl Velkou cenu poroty na festivalu Berlinale, nominaci na Zlatou palmu z festivalu v Cannes či ocenění na Evropských filmových cenách.

Turínský kůň – film Bély Tarra, který napsal scénář spolu s Lászlóem Krasznahorkaiem
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

„Člověk se musí snažit být svobodný“

„Ptáte se, jakou radu bych dal sám sobě na začátku vlastní filmové kariéry? Žádnou. Pravidla nejsou. Je 21. století a každý si může dělat, co chce. Člověk se musí snažit být svobodný a být sám sebou. To je jediné, co se dá říct,“ prohlásil Tarr v roce 2023, když přebíral čestný doktorát pražské Akademie múzických umění.

Tehdejší děkanka FAMU Andrea Slováková v laudatiu uvedla, že Tarr je výjimečný filozof obrazu a ve své tvorbě předkládá nejsyrovější obrázky lidského utrpení, jeho díla se ale vyznačují vytříbeným výtvarným pojetím a strhující vizualitou. Podstatná je pro Tarra práce s časem, výjimečnou délkou se vyznačují nejen celé jeho snímky, ale i jednotlivé záběry. Velmi pečlivě a dlouho také vybírá místa pro natáčení, čímž jeho filmy podle děkanky mohou vytvářet i jistý kontrast k ateliérovému natáčení komerčních studií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánovčera v 23:26

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...