Žebrácká opera obohacuje divadla. Havlovo drama hrají v Praze, Brně i Zlíně

„Žijeme ve světě, v němž každý nesmysl má vědeckou podobu a v němž žvanění nahrazuje řeč,“ uvedl Václav Havel o Žebrácké opeře, jediném dramatu, které napsal na cizí námět. Co platilo tehdy, platí i dnes, nepochybují divadelníci v Praze, Brně i Zlíně. Na všech těchto scénách totiž gangsterku o morálním pragmatismu nově nastudovali v souvislosti s blížícím se třicátým výročím sametové revoluce.

Původní předlohou komedie o schopnosti mazaně převrátit morální hodnoty ve svůj vlastní prospěch je hra Johna Gaye z osmnáctého století. Příběh z kriminálního prostředí a s písničkami místo árií vznikl jako protiváha ke „vznešeným“ italským operám.

O dvě stovky let později její nejznámější verzi napsal německý dramatik Bertolt Brecht na hudbu Kurta Weilla. Hitem z jejich jazzové Třígrošové opery se stala především píseň o Mackie Messerovi, který „zuby má jak nože“.

Co je pravda a co lež

I v Havlově adaptaci bojují o moc nad londýnským podsvětím dva šéfové konkurenčních zločineckých gangů Macheath s Peachumem a s nimi zkorumpovaný šéf policie Lockit. Policie prorůstá se zločinem, každý lže každému, a kdo nelže, je za podivína. Na mafiánské praktiky se ale Havel dívá bez sentimentu.  

Titul stejnojmenné předlohy Johna Gaye zakázanému dramatikovi posloužil jako kamufláž, přestože už v Gayově pojetí sloužila Žebrácká opera k satirickému zobrazení politických poměrů.

Nahrávám video

Původně hru Havel tvořil na objednávku pro pražský Činoherní klub, kde ovšem byla nakonec uvedena až v devadesátých letech. Tehdy vznikla i filmová verze režírovaná Jiřím Menzelem. Jako první uvedl Havlovu adaptaci režisér Andrej Krob s přáteli v hospodě v Horních Počernicích v roce 1975.  Další představení znemožnily výslechy aktérů i diváků. Pouhé sledování hry bylo vyjádřením postoje vůči režimu.

Gangsteři i policisté v Havlově verzi obhajují svou sounáležitost s prohnilým systémem nekonečnou průtrží slov. Skutečné přestřelky nahradily ty slovní, zbraní jsou manipulace a intriky. Co je pravda a co je lež, je těžké odlišit, zvlášť když spodina mluví absurdně kultivovaným jazykem. „Už sami neví, komu slouží, a ztrácejí vlastní identitu,“ vysvětloval Havel jednání svých postav.

„Význam těch slov“ odkrývají v Praze, Brně i Zlíně

Poselství Žebrácké opery dokáže publikum oslovit i dnes, nepochybují současní inscenátoři. „Máme premiéra, který byl spolupracovníkem StB, máme prezidenta, který používá lži jako pravdu. To by se mělo týkat všech lidí, kteří v téhle zemi žijí,“ domnívá se například David Radok, režisér inscenace v pražském Divadle ABC.

Nahrávám video

Nehledě na zpracování, Havel vždy trval na doslovném textu svých her. Režisérka Hana Burešová v brněnském Městském divadle postavila tamní nastudování právě především na slovech. Jednoduchou scénu tvoří jen pár rekvizit, velké  hraní mají herci zakázané. „Žebráckou operu jsme nejlépe odehráli, když jsme ji pouze četli. Tedy člověk nic nevymýšlí, nic nevyrábí, jen poctí krásu a význam těch slov,“ přiznává Petr Štěpán, který v Brně ztvárnil gangstera Macheatha.

Ve zlínském městském divadle uvidí diváci ve stejné roli Radovana Krále. „Ve výsledku je to groteska,“ říká o tamním pojetí v režii Patrika Lančariče. Žebráckou operu si ve Zlíně, stejně jako v Brně zvolili jako první premiéru sezony, obě scény ji hrají už od září. V říjnu se se svou verzí připojilo pražské ABC.

Na Havlovo drama mohlo letos zajít také publikum v Jihlavě. Tamní Horácké divadlo je před prázdninami odehrálo celkem osmnáctkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...