Začátky kinematografie: veřejnost pobuřovaly recenze a literátům vadilo málo dobrých filmů

Nahrávám video

Když před sto deseti lety vyšel Kinobuch, byl film ještě mladý a němý, a především považovaný za podřadnou zábavu. Kniha filmových libret ukazuje, jak si možnosti kinematografie představovali tehdejší expresionističtí literáti. Přispěli třeba František Langer nebo Max Brod. V českém překladu původně německý Kinobuch nedávno vydal Národní filmový archiv s ilustracemi Alexeye Klyuykova.

Kinobuch vyšel v Německu poprvé v roce 1913. Rok to byl pro vývoj německé kinematografie zásadní. Na plátně se poprvé objevil tehdy asi nejslavnější německý herec Albert Bassermann, který mimochodem o pár let dříve na jevišti jako Hamlet naprosto uchvátil Franze Kafku. První příležitost před kamerou dostal Bassermann v titulní roli snímku Der Andere (překládáno jako Ten druhý nebo Jiný člověk) inspirovaném příběhem dr. Jekylla a pana Hyda.

Premiéru měl v roce 1913 také německý hororový snímek Pražský student s mnohokrát zpracovaným námětem, že smlouva s ďáblem se nevyplácí. Pražský student je považován za jednu z prvních ukázek toho, že film může mít i umělecké ambice. Přesto toto médium v té době platilo hlavně za lidovou zábavu.

Začalo to na výletě

Plakát k filmu Pražský student (1913)
Zdroj: Wikipedia

O tom se přesvědčil i editor Kinobuchu, tehdy literární redaktor Kurt Pinthus, když se taktéž v roce 1913 rozhodl zhodnotit filmovou adaptaci románu nobelisty Henryka Sienkiewicze o starém Římě. „Pobouřil lipskou kulturní veřejnost tím, že do respektovaného deníku napsal recenzi na film Quo vadis. Už jenom to, že se píše recenze na film, bylo pohoršlivé,“ podotýká filmový historik Ivan Klimeš.

Pinthus o několik měsíců později vydal Kinobuch, tedy sbírku filmových povídek, k jejichž napsání oslovil své přátele, literáty spojené s nastupujícím expresionismem. Myšlenka vznikla na společném výletě. „Tam zašli do kina na nějakou hodně špatnou adaptaci románu, který všichni znali, a vzešla z toho debata, jestli někdo zná spisovatele, který by psal přímo pro film,“ upřesnil Klimeš.

Rozhodli se to sami zkusit. Zapojilo se patnáct autorů, včetně v Praze žijících Maxe Broda, Otto Picka a Františka Langera. Sám Pinthus přispěl fantaskním námětem o vlaku, který po moři dojede až na opuštěný ostrov. Ze všech libret bylo skutečně zfilmováno jen jedno. „Záměrem nutně nebylo točit podle těch textů filmy, spíše rozšiřovat obzory kinematografu, aby se vymanil z divadelnosti,“ vysvětluje generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Film není divadlo

Podle Pinthuse a jeho literárních přátel mladé médium filmu až příliš spoléhalo na vysvětlující mezititulky a divadelní předlohy. Nechtěli, aby filmové záběry pouze sloužily jako ilustrace děje. Kurt Pinthus píše v úvodu, že pokud někdo chce vidět drama, tak jde do divadla. Do kina chodí z jiných důvodů. „Do kina žene člověka touha, chce rozšířit co nejrychleji a nejjednodušeji okruh svého vědění a prožívání. Myslím si, že to platí dodneška,“ je přesvědčen Bregant.

Autoři si v Kinobuchu pohrávali s tehdy opovrhovanými žánry jako byl horor a fantastické a krvavé brakové příběhy, ale nabídli také sociální nebo mytologická témata. „Připadá mi zajímavé, že to pořád byli spisovatelé, kteří nebyli vychováni filmem. Imaginace, kterou uplatňovali, je trochu panenská. Všechny další generace spisovatelů už jsou i filmoví diváci,“ upozorňuje Ivan Klimeš.

Pinthus zemřel v roce 1975. Mohl tak sám pozorovat, jak se se původně vysmívaná zábava během jednoho lidského života proměnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...