Výtvarník dvou odbojů. Vojtěch Preissig bojoval grafikou, svůj život ale prohrál

Nahrávám video

Vojtěch Preissig patřil k předním českým grafikům, učil se i u Alfonse Muchy, jeho tvorbu zásadně nasměrovala doba, ve které žil – do jeho osudu zasáhly oba dva světové konflikty. Preissig dal opakovaně svůj talent do služeb odboje, což ho nakonec stálo život. Především jako výtvarníka legionářů a později protinacistického odporu ho připomíná aktuální výstava v pražském Muzeu československých legií. Vznikla u příležitosti stopadesátého výročí Preissigova narození.

Vojtěch Preissig se narodil 31. července 1873 do rodiny důlního inženýra. Už odmalička ale projevoval výtvarný talent, který ho dovedl až k práci v pařížském ateliéru Alfonse Muchy. Do Paříže odjel, aby studoval grafické techniky.

Po návratu propagoval grafiku a založil i vlastní grafický ateliér. Ambiciózním počinem byly především jeho ilustrace ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním.

Jenže ho dostihly finanční problémy. I s rodinou se proto odstěhoval do Spojených států, kde vyučoval, zabýval se typografií a vytvářel abstraktní kompozice. V té době vytvořil také písmo Preissig Roman, které se dodnes považuje za jedno z prvních moderních typů.

Čeští lvi sápající říšské orlice

Mezitím vypukla v Evropě první světová válka. Preissigovo zapálení pro vlast bylo veliké, ve svých třiačtyřiceti letech se aktivně hlásil do služby. Překvapilo ho, když byla žádost zamítnuta.

„Jeho možnost oslovit masy přes jeho výtvory byla mnohem užitečnější, než kdyby šel do pole. Nicméně po skončení války užíval titul legionáře,“ uvedl vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag.

„Hrr na vraha! Za demokracii. Za naši svobodu!“ stálo na plakátech a dalších burcujících propagačních materiálech, které Preissig se svými spolupracovníky v té době vytvořil. Náborové letáky z jeho ateliéru podporovalo jak československé vojsko, tak americkou armádu.

Agitační legionářské pohlednice
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

„Čeští lvi sápající se na říšské orlice v jeho dílech promlouvali zcela univerzálním jazykem,“ uvedla Eva Bernardová, pravnučka a zakladatelka Nadačního fondu Vojtěcha Preissiga.

Během první světové války a po ní vytvořil Preissig také několik návrhů nové státní vlajky Československé republiky, jedna z nich se každodenně vztyčovala v československém táboře ve francouzském Stamfordu a za státní vlajku ji prosazoval i Milan Rastislav Štefánik, v soutěži ale nakonec zvítězil návrh Jaroslava Kursy.

Podruhé v boj

Ze zámoří do vlasti se Preissig vrátil ve třicátých letech, na výstavě je mimo jiné k vidění tiskařský stroj, který si z USA dovezl. „Jeho dílo je roztříštěné, protože dlouho působil v Americe. Sice si ty věci přivezl zpátky do Československa, ale spousta jich zmizela nebo byla ukradena,“ podotýká umělcova pravnučka.

Posmrtná maska Vojtěcha Preissiga
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Jeho tvorba se po návratu stočila k abstraktní malbě – ne nadlouho, protože začala další válka a Vojtěch Preissig abstrakci opět upozadil kvůli agitační grafice. Zapojil se do domácího odboje, zázemí své vily a dílny využíval k vydávání a šíření ilegálního časopisu V boj. Některá čísla dosahovala desetitisícových nákladů.

Gestapo však Preissiga odhalilo. Zatklo výtvarníka i jeho dceru Irenu, zvanou Inku, Bernáškovou. Byla odsouzena jako první Češka nacisty k trestu smrti a v srpnu 1942 popravena v Plötzensee.

Vojtěch Preissig zemřel o necelé dva roky později v koncentračním táboře Dachau. O jeho tehdejším společenském významu svědčí skutečnost, že spoluvězni ilegálně vytvořili jeho posmrtnou masku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...