Výročí narození Karla Čapka připomene jeho vila i Matka

Ve čtvrtek 9. ledna uplynulo sto třicet let od narození spisovatele a novináře Karla Čapka. Jeho práce a život se tak budou letos připomínat na místech s autorem spojených. Několikrát v průběhu roku se například otevře veřejnosti pražská vila, v níž bydlel. Premiéru Čapkových her chystá několik divadel.

Pietou na vyšehradském hřbitově, kde je pohřben, si slavného literáta v den výročí jeho narození připomněli zástupci Prahy 10. Právě v této městské části stojí dvojvila, kterou si Karel Čapek nechal postavit spolu se svým bratrem Josefem v polovině dvacátých let. Po jejich smrti dům zdědili příbuzní. Josefova část dál patří potomkům tohoto výtvarníka a také spisovatele, polovina, v níž žil Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou, je připravena na rekonstrukci. 

Praha 10 nemovitost, včetně původního inventáře, před několika lety odkoupila. Opravami chce vilu vrátit do podoby z doby, kdy ji Čapek užíval a kdy se tam třeba scházeli takzvaní pátečníci, mimo jiné prezident T. G. Masaryk nebo novinář Ferdinand Peroutka. Podle architekta Jana Vaška by odkládaná rekonstrukce měla být zahájena ještě letos. Veřejnosti by se vila natrvalo měla otevřít po roce 2022.

Nahrávám video

Zatím si ji zájemci mohou prohlédnout buď virtuálně, anebo při občasných dnech otevřených dveří. Nahlédnout do ní umožní Praha 10 několikrát i během roku 2020. Dům se například stane na jaře místem Noci literatury anebo programu Sjezdu spisovatelů, který tam uspořádá diskusi o Čapkově antologii o francouzské poezii. 

Matka, Olga, Lotrando a Zubejda na divadle

Divadlo Mana, které sídlí na „desítce“, chystá navíc uvedení dvou dramat, jež s Čapkem souvisí.  Na 5. února plánuje premiéru antiválečné hry Matka. Hlavní roli ženy, která kvůli válce a hrdinné povinnosti bojovat za čest a pravdu postupně přichází o své syny, ztvární Jitka Smutná. „Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ předpokládá režisér Peter Gábor.

V červnu divadlo Mana slavnému literátovi věnuje i představení Čapek a Olga. Mapuje v něm milostný příběh dvou mimořádných individualit – Čapka a jeho ženy, taktéž spisovatelky a herečky – za mimořádných historických okolností.

Ve stejném měsíci premiéru odbude i novinka Městského divadla v Mostě. K výročí se připojilo nastudováním pohádky o zdvořilém loupežníkovi a rozmazlené princezně Lotrando a Zubejda.

Čapka už má na repeortoáru například pražské Rokoko, jež inscenací s jednoduchým názvem Čapek přibližuje spisovatele na sklonku života, kdy musel čelit malosti a nenávisti českého národa. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zase zvolilo fantaskní hru o robotech R. U. R.

Halík ve Svatoňovicích

Malé Svatoňovice, v nichž se v roce 1890 spisovatel narodil, zvou 10. ledna na přednášku kněze Tomáše Halíka. V Čapkově rodišti bude mluvit o jeho „plaché zbožnosti“.

„Čapek ztělesňoval v české společnosti to, čemu se v anglosaském světě říká public intellectual – to znamená intelektuál, který nezůstává uzavřený do slonovinové věže své odbornosti, ale bedlivě sleduje vývoj společnosti, diagnostikuje jej, komentuje jej, je zde se svými radami a varováními,“ uvedl před lety k výročí Čapkova skonu kněz a teolog Tomáš Halík.

Příznivci díla Karla Čapka mohou také kdykoliv navštívit památník ve Strži u Staré Huti, někdejším autorově letním sídle. Především na tomto místě trávil poslední roky života a varoval před nastupujícím nacismem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...