Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Nahrávám video

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní spolupráci České televize, společnosti Negativ a Arte, do níž se zapojila stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.

Titulní hrdinka Gerta Schnirch je dívka z českoněmecké rodiny. Vyrůstá v Brně třicátých let. Její sny a plány utne válka. Přežije ji, stejně jako násilný poválečný odsun, jenže poznamenaná rodinným traumatem i kolektivní vinou. Navzdory vlastní nevině. „Vnímám ji jako velmi vnitřně silnou. Ta míra určitého sebezapření v jejím příběhu byla obrovská,“ říká o hlavní hrdince její herecká představitelka Barbora Váchová.

Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Milena Steinmasslová hraje starší Gertu, která přežila i komunismus. Křivdy ale zůstávají a Gerta je uzavřenou ženou, jejíž vztah s dcerou je stále komplikovaný a chladný. „Nemůžete si odpustit a nemůže vám být odpuštěno, když si nepojmenujete proč a co. A na to ona neměla sílu,“ míní herečka.

Lucie Štěpánková, Martina Czyžová a Milena Steinmasslová jako zástupkyně tří generací ve filmu Gerta Schnirch
Zdroj: ČT/Zuzana Panská

Do filmového scénáře příběh převedli Alice Nellis, Ondřej Gabriel a Tomáš Mašín. Poslední jmenovaný se rovněž ujal režie. „Pro mě to byl vždycky příběh o jedinci, rodině a o tom, jak ideologie, totalitní režimy, ať už je to nacistický, nebo komunistický, dokážou člověka ohnout, ale nemusejí ho nutně ohnout zcela,“ říká.

Mašín před nedávnem zfilmoval působení odbojové skupiny bratrů Mašínů. Názory na činy jejích členů v počátcích studené války se dodnes různí. V dramatu Bratři se v jedné z titulních rolí objevil Oskar Hes, který hraje i v televizní novince.

Oskar Hes a Barbora Váchová
Zdroj: ČT/Zuzana Panská

Slzela jsem, přiznala Tučková

Román Vyhnání Gerty Schnirch vydala Tučková roce 2009 a následně za něj získala cenu Magnesia Litera. Při psaní vycházela ze skutečných historických reálií, příběh smyšlené Gerty zasadila do vysídlování německého obyvatelstva z Brna na konci května 1945.

Kniha se dočkala divadelní dramatizace a nyní i filmu. Autorka předlohy se byla na natáčení podívat, do scénáře ale nezasahovala. Vyznění snímku na rozdíl od původního vyprávění nabízí východisko i naději.

„Když jsem viděla první díl, tak v závěru jsem slzela, a to naprosto upřímně, ale ne kvůli tomu, že bych byla dojatá tím příběhem, se kterým jsem dlouhá léta žila, ale spíš úlevou, že Tomáš Mašín ten příběh uchopil, pochopil a přenesl k divákům tak, jak jsem ani nedoufala, že by se mohl podařit,“ podotkla Tučková k filmovému zpracování.

Z filmu Gerta Schnirch
Zdroj: ČT/Zuzana Panská

V ČT na podzim

Rozpočet projektu přesáhl 75 milionů korun. „Na televizní poměry je to vysoká částka,“ uvedl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ.

Česká televize Gertu Schnirch představí na svých obrazovkách na podzim. „Příběh Gerty Schnirch vnímáme jako důležitý příspěvek k porozumění naší minulosti. A ač se snažíme o nasvícení tragických historických událostí i z jiného než léta přijímaného úhlu pohledu, náš příběh není o velkých dějinách, je o právu jedince na život, je o lidské důstojnosti, schopnosti empatie a také o uchování kolektivní paměti. A to jsou hodnoty, které jsou pro Českou televizi jako instituci veřejné služby zásadní,“ uvedla kreativní producentka ČT Tereza Polachová.

Uvedení filmu na HBO rozšířilo jeho dostupnost pro mezinárodní publikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...