Výdejní boxy by neměly „křičet“ vedle památek, zaznělo v 90' ČT24

Nahrávám video

Výdejních boxů po Česku přibývá, jejich umístění se však někdy setkává s kritikou. Třeba v Hradci Králové sousedí s plastikou od Vladimíra Preclíka. Jednotná pravidla pro regulaci ale chybí. „Box není z hlediska zákona stavba,“ podotkl v pořadu 90' ČT24 ředitel Institutu plánování a rozvoje města Prahy Ondřej Boháč, v čem může spočívat komplikace. „Nejlepší je ukázat dobré a špatné příklady,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. To se týká nejen umístění, ale i designu boxů.

V Hradci Králové postavil zásilkový obchod box hned vedle plastiky sochaře Vladimíra Preclíka. „Patří ke skutečně nejvýznamnějším sochám ve veřejném prostoru,“ upozornil ředitel hradecké Galerie moderního umění František Zachoval. „Výdejní boxy svým způsobem obtěžují, protože většinou jsou velice necitlivě přisazeny k nějaké už fungující architektuře,“ dodal.

Po protestech veřejnosti firma chybu uznala a hledá jiné místo. „I když jsme při instalaci postupovali v souladu se smlouvou s majitelem pozemku, uznáváme, že umístění tohoto Alzaboxu se nám nepovedlo, situaci aktivně řešíme a pro Alzabox už nyní hledáme vhodnější místo,“ vyjádřila se mluvčí společnosti Eliška Čeřovská.

V Hradci Králové nyní uvažují o vyhlášce. „Je tady i iniciativa měst, obcí, aby se tahle věc řešila, pokud možno na celostátní úrovni,“ podotýká hradecký radní Adam Záruba (Změna pro Hradec a Zelení).

Provozovatelé dle Boháče na doporučení dají

Obecná regulace zatím chybí. „Je to právně trochu komplikované, protože box není stavba z hlediska stavebního zákona, to znamená, že město nezasahuje do stavebních povolení,“ vysvětluje Boháč. Kam boxy umisťovat, může dle Boháče město nařídit jen na svých vlastních pozemcích. „Tam je boxů naprosté minimum, drtivá většina je na soukromých pozemcích na základě nájemní smlouvy a tam můžeme skutečně dávat jenom doporučení,“ dodává.

Podotýká také, že provozovatelé sami přistupují k doporučením konstruktivně. „Jsou si vědomi problému, který tou službou zároveň trochu způsobují,“ předpokládá Boháč.

I historik architektury Lukeš považuje doporučení za vhodný způsob řešení. „Vždycky je nejlepší ukázat dobré a špatné příklady, třeba formou publikace, aby si každý mohl prohlédnout, jak se to dá řešit a jak by se to řešit nemělo,“ navrhuje. Podotkl, že boxy jsou novinkou, se kterou legislativa nepočítala a připustil, že to se v případě přetrvávajících problémů může do budoucna změnit.

Zapojení designérů

Architekt dále poznamenal, že rušivé nemusí být jen umístění boxů, ale i jejich design, zvláště když jich je více vedle sebe od různých provozovatelů. Případná domluva firem na umírněnějších barvách a logu se nejeví jako snadná. „Logo tam má být, to je asi nutné pro základní orientaci, ale může být velmi kulturně provedeno, nemusí křičet a poutat pozornost,“ souhlasí Boháč. Boxy nejsou podle něho reklamní plocha, místo křiklavých barev doporučuje odstíny béžové či šedé.

Lukeš by se nebránil ani oslovení designérů – tím spíše, že výdejní boxy nezmizí. „I výtvarníci by do toho mohli vstoupit, ale aby zase nevzniklo něco, co přebíjí to, co je kolem, musí se to udělat citlivě,“ míní.

Podobného názoru je i Boháč. „Je to podobné jako s nádobami na tříděný odpad, také praktická věc, ale leckterému místu spíše ublížily. Dnes už vidím řadu velmi kvalitních designových řešení a myslím, že i u boxů se dožijeme podobného posunu vpřed,“ očekává. „Když se dobře umístí a jsou dobře pojaty, nemusí být pro město negativní, ale naopak jsou pozitivním přínosem,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...