Vtělení hudby, jedinečná osobnost, vzpomíná na Soňu Červenou umělecký svět

Umělci i hudební kritici vzpomínají na operní pěvkyni Soňu Červenou, která v neděli zemřela ve věku 97 let, jako na mimořádnou umělkyni a výjimečného člověka. Oceňují její umělecký přínos i neuvěřitelnou vitalitu, se kterou do posledních chvil svého dlouhého života udivovala šarmem a inspirovala své okolí. Podle generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka za sebou Červená nechává obrovský kus práce a všichni na ni vzpomínají s vděčností a láskou.

„V Soně Červené odchází nejen naprosto výjimečná umělkyně, ale také výjimečný člověk. Měl jsem to štěstí, že jsme spolupracovali už za mého působení ve filharmonii v Brně, kdy Soňa Červená přijížděla na koncerty s Mahlerovými symfoniemi číst texty, které se k nim vázaly, a byla to tehdy obrovská senzace. Publikum i filharmonici byli nadšení,“ vzpomíná Mareček.

„Kontakt jsme neztratili ani po příchodu do Prahy. Vážil jsem si její pěvecké kariéry i toho, jak dokázala nezmizet z uměleckého života, a všechno, co dělala, bylo výjimečné. Českou filharmonii dokonce finančně podpořila, doufali jsme, že jí dokážeme veřejně poděkovat, ale to jsme bohužel nestihli,“ dodal.

Nahrávám video

Ředitelka festivalu Opera Lenka Šaldová uvedla, že Červená byla pozoruhodná dáma, která měla do poslední chvíle velký zájem o současné operní divadlo. „Sledovala ho s velkým zájmem a vášní a každé setkání s ní pro mě bylo vzácným okamžikem,“ uvedla.

„Odešla dáma světových operních scén a úžasná žena Soňa Červená. Jestli lze o někom říct, že byl vtělením hudby, pak to byla právě ona. Nezapomenu na osobní setkání s ní, za která děkuji. Její osobitý smysl pro humor, pohled na svět nebo laskavé vzpomínání na život oddaný hudbě,“ napsal na Twitteru ministr kultury Martin Baxa (ODS).

V rozhovoru pro ČT24 také řekl, že Soňa Červená zanechala nesmazatelnou stopu, a to jak v českém, tak i světovém měřítku. „Byla opravdu neuvěřitelná. Měla za sebou úžasnou uměleckou kariéru, byla hvězdou předních světových operních scén a přitom si zachovala takovou pokoru a takové ohromné vnitřní zaujetí pro kulturu – a pro českou kulturu zvlášť,“ vzpomínal.

Nahrávám video

„Pro mě to byla nejen velká osobnost a ohromný milovník divadla, který se do poslední chvíle zajímal o to, co se děje v české kultuře, ale také člověk, který celý život toužil po svobodě, který hledal své místo nejen v umění, ale i ve společnosti – tak, aby žil v otevřeném světě. A v tomto směru si myslím, že ta její kariéra je nejen bohatá, ale i příkladná,“ vzpomínal na pěvkyni ve vysílání ČT24 ředitel Národního divadla Jan Burian.

Podle něj byla Soňa Červená výjimečná i tím, že pracovala do takto vysokého věku. „Já myslím že to bylo v nějaké její obrovské vnitřní síle a energii, kterou ona měla,“ poznamenal.

Nahrávám video

Vůle, sebedisciplína a laskavost

Život Soni Červené mapovala dokumentaristka Olga Sommerová. „Byla velmi nadaná. Ten velký talent potom znamenal, že byla velmi pracovitá a velmi ctižádostivá. A ta pracovitost, to je důvod toho, že udělala takovou obrovskou kariéru a že byla tak oddaná jevišti,“ řekla o pěvkyni.

Dirigent Jakub Hrůša považuje osobnost Červené za „dechberoucí a pokaždé navýsost inspirující“. „Miloval jsem lidskou i uměleckou energii úžasné paní Červené. Vyvěrala z laskavého srdce, které paní Červené kreslilo každodenně vřelý úsměv na tváři. Stál jsem vedle paní Červené vícekrát na pódiu a cítil jsem vedle sebe vždy nadšení svěží vrstevnice. Síla a přesvědčivost, které vyzařovala, byly mnohdy přímo nepochopitelné,“ popsal Hrůša.

„Nejeden z nás si opakovaně lámal hlavu, odkud se berou. Patrně to byl řád v jejím životě, ukázněná vůle, sebedisciplína, bez nichž by nic z toho nebylo. Ale přece vzpomínám nejvíce na její laskavost. Přemáhala nástrahy okolí a obtíže věku, aby kolem sebe šířila bezvýhradné přesvědčení o síle dobra a krásy, v umění i v životě. Byla to dáma – jedinečná a nenahraditelná. Jsem šťastný, že jsem měl tu čest ji osobně poznat a zažít s ní chvíle uměleckého tvoření,“ dodal.

Ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan připomněl, že Soňa Červená v roce 1954 získala druhou cenu na soutěži Pražské jaro v oboru alt a byla poté pravidelným hostem festivalu. V roce 1961 vystoupila na závěrečném koncertu Pražského jara, kdy zpívala v Deváté symfonii Ludwiga van Beethovena a několik měsíců na to emigrovala.

„Na festival se vrátila po dvaapadesáti letech v roce 2013, kdy s Karlem Košárkem přednesla v Divadle Na zábradlí melodram Viktora Ullmanna Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka. Bylo to velice sugestivní, po představení se s ní uskutečnilo setkání, kde mluvila s neuvěřitelným nadhledem a jemným britským humorem. Byla to neuvěřitelná osobnost,“ řekl Trojan.

Hudební publicista Petr Veber z portálu KlasikaPlus uvedl, že činorodost a šarm Červené jsou nezapomenutelné. „Zůstává v paměti v mluvené roli kněžny Ludmily v oratoriu Nádech věčnosti Jana Zástěry, které korunovalo loňský program festivalu Smetanova Litomyšl. K velké porci textu, přednášeného zpaměti, ve svých melodramatických vstupech, výrazně podkreslených orchestrem, přidala s obrovskou vnitřní energií přesvědčivý dramatický přednes, gesta, kterými ovládla celý prostor…,“ přiblížil.

„Jen někdo pamatuje její roky v plné pěvecké síle před rokem 1968, málokdo mohl osobně zažít její světové úspěchy, ale návrat z exilu po roce 1989 a její druhý umělecký život, realizovaný v činohře, byl neméně impozantní,“ napsal.

Mladá operní pěvkyně Ester Pavlů o Červené napsala absolventskou práci na vysoké škole. „Byla ohromnou inspirací pro všechny generace umělců, včetně té naší. Její příběh byl zároveň velikou motivací pro náš umělecký i civilní život,“ konstatovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...