Všechny cesty vedou do Litomyšle. Na festival míří poprvé Český poutník i mexický tenorista

Nahrávám video

Hudební a také výtvarný festival Smetanova Litomyšl si letos připomene dvě výročí – přehlídka vstupuje do jubilejního, šedesátého ročníku, který zároveň připadá na rok oslav sta let od vzniku Československa.

Jedním ze čtyř desítek bodů programu proto bude premiéra kantáty Český poutník, která vznikla speciálně pro Smetanovu Litomyšl. Dárkem k „šedesátinám“ je pak koncert mexického tenoristy Javiera Camareny, který před českým publikem vystoupí poprvé. Co vše návštěvníky Litomyšle od 14. června do 7. července čeká, upřesňuje v rozhovoru umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský.

Jaký program festival v rodišti Bedřicha Smetany letos zahájí? 

Samozřejmě česká státní hymna, ale jsme v roce stého výročí založení republiky, takže zazní i hymna slovenská. Tradičně začínáme skladbou Bedřicha Smetany, ale pak budeme hrát  suitu Radúz a Mahulena, kterou Josef Suk napsal podle slovenské lidové pohádky. Po přestávce zazní monumentální Janáčkova Glagolská mše ve staroslověnštině, která odkazuje k našim dávným, společným kořenům.

Hned druhý den je na programu jeden z vrcholů festivalu – kantáta Český poutník, která vznikala několik let speciálně pro jubilejní ročník Smetanovy Litomyšle. 

Přišel jsem zhruba před pěti lety za panem profesorem Bělohlávkem s tím, že bychom byli šťastni, aby na úvod tohoto jubilejního ročníku a v roce stého výročí republiky zazněla původní česká premiéra. Pan profesor Bělohlávek přislíbil svoji uměleckou účast, následně Česká filharmonie schválila, že to bude ona, kdo provede tuto premiéru. Byli jsme dohodnuti, že oslovíme čtyři současné české autory, aby vznikla mezigenerační výpověď o naší zemi, o našem srdci, našem duchu, naší krajině. To se podařilo.

To znamená, že na této skladbě pracovali čtyři autoři – Jan Kučera, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot a Sylvie Bodorová – samostatně a až nyní na zkouškách zazněly jejich části dohromady?

Je to tak. Autoři sice měli jasná zadání, ale neslyšeli dosud hudbu svých kolegů, v tom je ta skladba velmi originální. Ne že by se to v hudební historii nikdy nestalo, třeba v roce 1952 ke korunovaci královny Alžběty II. psalo šest britských skladatelů variace na alžbětinské téma, ale v našich podmínkách je toto přece jen výjimečné.

Kdo všechno se tedy na Českém poutníkovi podílí?

ČT je generálním mediálním partnerem festivalu. Dění v Litomyšli přiblíží ve čtyřdílném pořadu, první díl odvysílá ČT art 17. června. Kamery ČT také 24. června zaznamenají koncert ke stému výročí založení republiky, i ten později odvysílá ČT art.

Česká televize
Zdroj: ČT

Musím říct, že je to mohutný aparát, a prý se, když bylo po zkoušce, nejvíce řešilo, jak se na nádvoří zámku v Litomyšli všichni vejdeme, tzn. Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, Královéhradecký dětský sbor Jitro. Kromě toho náš rezidenční umělec Adam Plachetka a herec Jan Šťastný, který má part recitátora. Celé to nastudování přejal po předčasném odchodu Jiřího Bělohlávka jeho někdejší žák Tomáš Netopil. 

Jak jinak si ještě bude festival připomínat letošní výročí republiky?

Například pro jubileum Emy Destinnové jsme připravili premiéru literárně-hudebního pořadu Zahrada srdce, což je název jedné ze sbírek Emy Destinnové. Z její korespondence a jejích básní přijede číst „božská Ema“, paní Božidara Turzonovová, a zpívat budou Danubius Octet Singers z Bratislavy. Vedle toho v Jazzové jízdě budou hlavními hosty slovenští instrumentalisté, tj. saxofonista Radovan Tariška či trumpetista Juraj Bartoš, a takto se to prolíná celým festivalem.

K největším hvězdám festivalu patří mexický tenorista Javier Camarena. Kdy vystoupí a s čím?

Javier Camarena s námi má smlouvu podepsanou dva tři roky, protože jsme velmi stáli o to, abychom získali hvězdu jeho velikosti, navíc s exkluzivitou, že prvně v Česku vystoupí právě na Smetanově Litomyšli. Zpívá v sobotu na druhém zámeckém nádvoří. A když jsem se ráno díval na internet, tak ještě pár vstupenek je k dispozici.

Javier Camarena
Zdroj: Stránky Javiera Camerana/Jonathan Muró

Jsou vstupenky i na další vystoupení? Nebo už je vyprodáno?

Ono je to tak, že náš rezervační systém postupně uvolní rezervace, které nebyly vyzvednuty, takže v tuhle chvíli ještě nabízíme šest nebo sedm procent vstupenek z původních třiceti tisíc. Jsou ještě k dispozici na tak krásné pořady, jako je třeba Chopinův klavírní koncert v podání Ivo Kahánka nebo Heydenův violoncellový koncert s Julianem Steckelem a Českou Sinfoniettou. Takže když se někdo podívá na naše stránky, zjistí, že může ještě přijet nejen do Litomyšle, ale i na Nové Hrady, kde máme zase novodobou premiéru opery.

Už patnáct let hudební festival doprovází i Smetanova výtvarná Litomyšl. I do jejího programu se promítne výročí Československa?

Spojení hudební a výtvarné Litomyšle se letos obzvlášť podařilo, protože kurátoři výstav reflektovali i třeba Českého poutníka, vážou se k němu dvě výstavy: Krajina mého srdce je výstava mařákovců ze soukromé sbírky rodiny Mackových, druhá výstava se jmenuje Poutníci aneb turisté proti vlastní vůli a reflektuje naše umělce, kteří buď dobrovolně, nebo nuceně odešli ze země.

Z výstavy Krajina mého srdce (Smetanova výtvarná Litomyšl)
Zdroj: Archiv Smetanova Litomyšl/o.p.s.

Ale výstav a expozic ve veřejných prostorech je na tři desítky, a když někdo nechce jet jenom na hudební festival, určitě se docela dobře vyžije na výtvarné Litomyšli. A kdo chce přijet do Litomyšle jen tak pobýt, měl by navštívit festivalové zahrady hned vedle zámku, stejně jako vloni i letos nabízejí obrovskou škálu kumštu, ale spíše zábavnou formou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...