Vojtěch Dyk diriguje jako Josef Mysliveček, na rozdíl od Amadea naživo

Il Boemo neboli „Čech“ přezdívali v Itálii skladateli Josefu Myslivečkovi a stejně se jmenuje i historický hudební film, který o něm natáčí podle svého scénáře Petr Václav. První klapka padla v těchto dnech právě v Itálii. Operního komponistu, který se v této zemi v druhé polovině osmnáctého století proslavil a kde také pozapomenutý zemřel, hraje Vojtěch Dyk.

Film Petra Václava (autora českými kritiky oceněných filmů Marian, Cesta ven a Nikdy nejsme sami) má zachytit zhruba patnáct let Josefa Myslivečka: od příchodu českého chlapce z mlynářské rodiny do velké světa opery až po neslavný konec syfilitika. 

„Zajímá nás, jakým způsobem dokáže cizinec uspět v nesmírně konkurenčním prostředí. Sledujeme ho i na vrcholu slávy, kdy zpívá s největšími hvězdami v nejznámějších operních divadlech. A vidíme ho i v době, kdy skládá možná nejkrásnější hudbu, v době, kdy už je ale na tom fyzicky velmi špatně a dostává se i do nelibosti mocných tehdejší doby,“ shrnuje producent Jan Macola.

Strach i okouzlení

Natáčení začalo náročnými operními scénami. První záběry vznikají v Teatro Sociale v italském městě Como. Historická stavba prý odpovídá neapolské scéně San Carlo, jež byla v osmnáctém století Mekkou operních autorů tehdejšího světa a kde byl Mysliveček na vrcholu nejhranějším skladatelem. 

Nyní v něm Myslivečkovy árie a skladby hraje orchestr Collegium 1704. Soubor zaměřující se na interpretaci staré hudby mimo jiné před sedmi lety nastudoval v Národním divadle Myslivečkovu operu Olimpiade.

Nahrávám video

Režisér Petr Václav o jejím vzniku a jejím autorovi natočil tehdy dokument Zpověď zapomenutého. Hraný historický film ale vnímá jako jinou zkušenost. „Pro nás všechny dohromady se jedná o něco nového, o žánr, na kterém jsme ještě nikdy nepracovali, což v nás vyvolává pocit okouzlení i strachu z tak veliké zodpovědnosti,“ podotýká. Přípravy filmu zabraly deset let.

Výměna filmového Myslivečka

Pro roli Josefa Myslivečka původně tvůrci vybrali ruského herce Jegora Koreškova. „Bohužel jsme byli z produkčních důvodů nuceni posunout část natáčení a nové termíny neodpovídaly jeho časovým možnostem,“ vysvětluje Jan Macola, proč filmaři museli hlavní postavu nakonec přeobsadit. Volba padla na Vojtěcha Dyka. „Hledali jsme dobrého herce a zároveň i muzikanta,“ doplnil Macola. 

Kromě Dyka a Collegia 1704 se do prvních dní natáčení zapojili i italská herečka Barbara Ronchiová, které propůjčila hlas operní pěvkyně Simona Šaturová, herec Lino Musella a operní pěvci, jako je Phillipe Jaroussky, Emöke Baráth, Raffaella Milanesiová, Juan Sancho nebo Krystian Adam. Z českých herců počítá Václav s obsazením Karla Rodena či Zdeňka Godly.

Il Boemo není Amadeus

Příběh o Josefu Myslivečkovi svádí ke srovnání s jinými slavnými hudebními filmy ze stejného historického období: například Farinellim inspirovaném životem proslulého kastráta nebo oscarového Amadea od Miloše Formana, o němž Petr Václav přiznává, že je jednou z jeho inspirací. Navíc postava Mozarta nebude chybět ani v chystané novince, geniální skladatel totiž o generaci staršího českého kolegu obdivoval.

Natáčení filmu Il Boemo
Zdroj: Jarmila Štuková/Mimesis Film

Podle producenta Macoly se i ve snímku Il Boemo divákovi dostane dobové atmosféry a krásných kostýmů, navíc ho ale překvapí vysoká úroveň hudebních pasáží. „Nahráváme živě, s orchestrem i zpěváky, ačkoliv nás to zatěžuje produkčně. Myslím, že to je rozdíl od těchto filmů. Vidíme hudebníky, kteří skutečně naživo hrají, a vidíme Vojtu Dyka, který skutečně naživo diriguje,“ upozorňuje. 

Hraný příběh o životě Josefa Myslivečka budou tvůrci natáčet – především v Itálii – do letošního září. Dokončení se předpokládá následující jaro. Na snímku se jako koproducent podílí Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...