Vojenský konflikt v Gaze zasahuje do kultury. Na Berlinale, Eurovizi i do slov italského rappera

Názory na válku teroristického palestinského hnutí Hamás s Izraelem zasahují do kulturních událostí v Evropě. Při udělování cen na filmovém festivalu Berlinale se kvůli protiizraelským výrokům ozýval potlesk i bučení. Písňová soutěž Eurovize posuzuje, jestli přihlášená píseň Izraele není příliš politická. A v Neapoli se protestovalo kvůli slovům italského rappera o genocidě.

Americký režisér indického původu Suneil Sanzgiri měl na letošním festivalu Berlinale představit svůj film Here the Earth Grows Gold. Snímek, inspirovaný příběhem indické rodiny, která se postavila na odpor proti portugalskému kolonialismu, berlínské publikum ale nevidělo.

Režisér svou účast na festivalu zrušil. V oznámení bojkotu na sociálních sítích obvinil německé úřady, že umlčují hlasy, které se zastávají Palestinců ve válce v Gaze. „Nebudu spoluviníkem. Všichni máme na rukou krev,“ napsal. Sanzgiriho snímek byl jedním z minimálně tří titulů, které tvůrci z obdobného důvodu z programu letošního Berlinale stáhli.

Trestní oznámení za příspěvek

Názory na izraelsko-palestinský konflikt ovlivňovaly Berlinale navíc po celou dobu konání. Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu jedné z festivalových sekcí. Včetně sloganu Free Palestine – From the River to the Sea, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele.

„Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům," uvedlo v prohlášení vedení festivalu.

Režiséři Guillaume Cailleau a Ben Russell (vpravo) na Berlinale
Zdroj: Reuters/Liesa Johannssen Minh Chau

Oslava je těžká, když Izrael vraždí, zaznělo od oceněných filmařů

Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, oceněný za dokument Direct Action o militantních ekologických aktivistech, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.

Vůči Izraeli se ostře vymezil rovněž štáb nejlepšího dokumentu podle Berlinale No Other Land, natočeného palestinsko-izraelským kolektivem. Pojednává o vysídlování Palestinců na Západním břehu Jordánu.

Jeden z režisérů, palestinský aktivista Basel Adra, uvedl, že je pro filmaře těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí. „V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná,“ podotkl k proslovu německý týdeník Der Spiegel. Členka poroty, francouzská antropoložka Véréna Paravelová, měla při předávání ceny na zádech přilepený papírek s požadavkem na příměří.

Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali.

Z filmu No Other Land
Zdroj: Berlinale/PSE, NOR 2024, Panorama

Berlinale respektuje „osobní názory“

Mluvčí Berlinale sdělila Der Spiegelu, že vyjádření hostů a oceněných festival respektuje, protože „se jedná o nezávislé osobní názory“. „Výkonná ředitelka Berlinale Mariette Rissenbeeková ve svém projevu na pódiu odsoudila vražedný útok Hamásu ze 7. října, vyzvala k propuštění rukojmí a připomněla utrpení všech obětí násilí v Izraeli a Gaze,“ dodala mluvčí.

„Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu," reagoval na politická vyjádření na festivalu berlínský primátor, konzervativec Kai Wegner. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás.

Svoboda projevu platí pro všechny, tvrdí německá vláda

Vzhledem k tomu, že kulturní akce jsou často podporovány státem, kritici tvrdí, že německá vláda využívá své finanční moci, aby zabránila jakékoli kritice Izraele. To kabinet důrazně odmítl.

„Svoboda umění a svoboda projevu patří mezi nejdůležitější základní principy demokracie v Německu, které jsou samozřejmě chráněny i spolkovou vládou," cituje agentura Reuters mluvčí německého ministerstva kultury. „Instituce a projekty financované na spolkové úrovni mají kurátorskou svobodu a samy rozhodují o tom, s jakými umělci budou spolupracovat,“ pokračuje vyjádření.

Rozjitřené emoce v souvislosti s konfliktem se dotkly nejen Berlinale. Stovky spisovatelů z různých zemí světa odsoudily Frankfurtský knižní veletrh poté, co bylo v říjnu odloženo udělení ceny palestinskému spisovateli. V listopadu odstoupila celá výběrová komise jedné z nejvýznamnějších evropských výstav současného umění Documenta po sporech ohledně izraelsko-hamáského konfliktu.

Italský rapper vyzval k „ukončení genocidy“

Podobné spory se po útocích ozbrojenců Hamásu ze 7. října vyostřily i jinde v Evropě. V polovině února rozdmýchal vášnivou polemiku v Itálii tamní rapper Ghali, když v živě vysílaném vystoupení z festivalu Sanremo vyzval k „ukončení genocidy“, aniž by zmínil Izrael či Gazu.

„Považuji za ostudné, že scéna festivalu v Sanremu byla zneužita k šíření nenávisti a provokací povrchním a nezodpovědným způsobem,“ reagoval izraelský velvyslanec v Itálii Alon Bar. V reakci na jeho kritiku vedení veřejnoprávní televize RAI tlumočilo ve vysílání vyjádření ředitele stanice Roberta Sergia. Text pojednával o hrůzách útoku Hamásu na jih Izraele a unesených rukojmí.

Kritikům vadilo, že nepadla zmínka o utrpení Palestinců při izraelských odvetných operacích. Italský ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani následně ve vysílání stanice Radio 1 uvedl, že omluva „vyvážila“ rapperovo tvrzení o genocidě, které také nebylo nestranné.

Nicméně proti údajně zaujatému zpravodajství se sešli před sídlem televize RAI v Neapoli protestující, někteří mávali palestinskými vlajkami a snažili se vyvěsit plakáty na bránu stanice. Protest skončil zraněním pěti demonstrantů a pěti policistů. Rapper Ghali se předtím ve vysílání RAI nechal slyšet, že během své kariéry vždy vyzýval k míru. „Lidé mají pocit, že (riskují), že něco ztratí, pokud podpoří mír,“ prohlásil.

Protest před veřejnoprávní televizní stanicí RAI
Zdroj: Reuters/Yara Nardi

Galerie v Bristolu nechtěla „zabřednout do politiky“

Galerie Arnolfini v Bristolu vzbudila nevoli poté, co zrušila své zapojení do přehlídky palestinské kinematografie. Rozhodla se tak v obavě, že by promítání mohlo „zabřednout do politiky“, což si jako umělecká dobročinná organizace povinná dodržovat apolitičnost nemůže dovolit.

Dopis kritizující takové rozhodnutí podepsalo více než patnáct set lidí. „Cílem těchto akcí bylo prozkoumat otázku rostoucího umlčování a cenzury palestinských a propalestinských hlasů v umění," píše se v dopise. „Považujeme za obzvláště ironické a zklamávající, že se Arnolfini rozhodlo od těchto akcí odstoupit, čímž dalo najevo svou neochotu postavit se proti takové cenzuře v umění a kultuře," pokračuje prohlášení.

Problematický Říjnový déšť

V neposlední řadě se dohady rojí kolem účasti Izraele v letošním ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Poté, co do médií unikly úryvky z písně, kterou se chce reprezentovat Izrael, pořádající Evropská vysílací unie (EBU) uvedla, že text prověřuje.

Balada October Rain (Říjnový déšť) podle izraelského deníku Jisra'el ha-jom odkazuje na útoky Hamásu 7. října. Například verše o tom, že „už není vzduch k dýchání“ se zdají být narážkami na lidi ukrývající se během vraždění před ozbrojenci teroristického hnutí.

EBU označuje Eurovizi za nepolitickou akci, země, která toto pravidlo poruší, může být diskvalifikována. Ale ne hned. „Pokud je píseň z jakéhokoli důvodu považována za nepřijatelnou, mají vysílatelé možnost předložit novou píseň nebo nový text v souladu s pravidly soutěže,“ připomíná EBU.

Unie v prohlášení ujistila, že „text (izraelské) písně prověřuje“, a upozornila, že jde o „tajný proces, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí“.

Bude Izrael na Eurovizi?

Izraelský ministr kultury Miki Zohar na sociální síti napsal, že diskvalifikace skladby by považoval za „skandální“. Podle něj není politická, jen „vyjadřuje současné pocity lidí a země“. Svůj názor zveřejnil i izraelský prezident Isaac Herzog. „Je důležité, aby se Izrael na Eurovizi objevil. Je to také určité stanovisko, protože existují kritici, kteří se nás snaží vyhnat z každého pódia,“ prohlásil.

Letošní Eurovize se uskuteční v květnu. Izrael už pohrozil, že ze soutěže odstoupí, pokud organizátoři píseň October Rain nepřijmou. Splnil by ovšem tak zároveň přání těch, kteří proti účasti židovského státu v aktuálním ročníku brojí.

Kritika zaznívající zejména ze severských zemí se ptá, jak to, že kvůli válce mohlo být v roce 2022 vyřazeno Rusko, zatímco konflikt v Gaze nevadí. Pořadatelé Eurovize se ale k hledání paralel staví opatrně s odvoláním na apolitičnost soutěže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...